Návrat obyvatel na izraelsko-libanonskou hranici se i přes příměří odsouvá. Škody na obou jejích stranách jsou po válce mezi armádou židovského státu a teroristy z Hizballáhu příliš velké. Zatímco návrat Izraelců se kvůli rozsáhlé destrukci přesouvá na březen, v Libanonu ho umožní teprve odchod izraelských vojáků naplánovaný na konec ledna. Situaci v opuštěném pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.
Izraelsko-libanonská hranice zůstává zónou duchů
3 minuty
Události: Opožděný návrat Izraelců i Libanonců do pohraničí
Přímo na hranici stojí od čtyřicátých let kibuc Manara. Dvě třetiny domů jsou poničeny a do obce se stále nesmí. Příjezdovou cestu uzavírá ostnatý drát a všude v okolí zůstávají stopy bojů.
Na vedlejší farmu se mezitím vrátili zaměstnanci. Ovocný sad je to jediné, co štáb ČT dělí od hranice. Zvedá se tam panorama zdevastovaných libanonských měst a vesnic. Hlavním vjemem je ticho. V oblasti totiž umlkly nejen zbraně, ale i veškerý život.
Libanonští civilisté zatím zpět do příhraniční zóny nesmí. V oblasti se dál pohybují izraelské jednotky. Na postupné stažení mají čas do konce ledna.
Také v libanonské vesnici Mardžajun tři kilometry od hranic jsou vidět zničené domy. Ještě v listopadu se tu válčilo. Z okolí města Chiam se ale Izraelci už stáhli a jejich místo zaujala libanonská armáda.
V rámci nulté etapy se má otestovat, zda bude možné zamezit Hizballáhu, aby opět pronikl až na dohled od izraelských vesnic. Teprve pak se do krajiny ovocných sadů a panoramatických výhledů znovu vrátí skutečný život.
Načítání...
