Ukrajina musí tlačit a nedat Rusům čas na oddych, říká politický geograf Kofroň

Ukrajincům se dál daří postupovat a osvobozovat Ruskem okupované oblasti. Výrazným úspěchem posledních dnů je stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr a osvobození Chersonu. „Momentum je ve válce důležitým faktorem, a to Ukrajina nyní má. Kyjev a jeho partneři to musí maximálně využít,“ podotýká americký Institut pro studium války (ISW) v okamžiku, kdy na ukrajinském bojišti začne co nevidět působit další silný hráč – zima.

Stažení z Chersonu, jediného správního střediska, které se Rusům během devítiměsíční invaze podařilo dobýt, znamená pro Moskvu stejně velkou potupu jako dřívější ústup z metropolitní oblasti kolem Kyjeva. Nejsou to přitom ani dva měsíce, co Rusové po zinscenovaných „referendech“ prohlásili Cherson a další části Ukrajiny za součást Ruské federace.

Naopak ukrajinská armáda završila osvobozením Chersonu tříměsíční úspěšné období, kdy se jí dařilo postupovat okupovanými oblastmi. Rusům už měsíce nevychází nic, podotýká BBC.

Britská stanice vidí v aktuálním vývoji vyvrcholení trpělivého a pečlivě rozvrženého sledu kroků, který započal v červenci, kdy Ukrajinci s využitím amerických raketových systémů HIMARS zaútočili na klíčové mosty spojující ruské síly v Chersonu s jeho okolím, a narušili tak klíčové zásobovací linie okupační armády.

„Poté, co Kyjev izoloval ruské síly a přesvědčil Moskvu, že se chystá zaútočit na Cherson, zahájil bleskovou ofenzivu v okolí Charkova, daleko na severovýchodě, čímž Moskvu zcela zaskočil,“ připomíná BBC.

Kam ale budou ukrajinské jednotky při své protiofenzivě postupovat dál? „Moskva to nebude. Nemáme zájem o území jiné země,“ odpověděl během své pondělní návštěvy Chersonu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zřejmé je, že Ukrajina potřebuje využít spád událostí v bojích, které se nyní jasně kloní na její stranu. „Pokud nechce Ukrajina dělat (územní) ústupky, musí zatlačit a nedat Rusům čas na oddych. Jinak by se mohlo stát, že Rusové lépe zpracují mobilizaci, připraví jednotky, vyprodukují techniku a pro Ukrajinu to může být těžší a těžší. Dává smysl využít situace, dokud jsou Rusové relativně slabí, dezorganizovaní a kdy mají jisté pochyby, jak pokračovat,“ uvedl ve vysílání ČT24 politický geograf Jan Kofroň.

Zároveň připomněl, že k tomu, aby Ukrajina dobyla své ztracené území, stále chybí několik desítek tisíc kilometrů čtverečních. „A to se nebavíme o samotném Doněcku, Luhansku a Krymu, které jsou okupované od roku 2014,“ zdůraznil.

9 minut
Studio ČT24: Politický geograf Kofroň o postupu ukrajinských vojsk
Zdroj: ČT24

Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na výzkumníka, který sleduje postup vojsk na základě zpráv z otevřených zdrojů, uvedla, že ukrajinská armáda osvobodila už více než polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po invazi z 24. února. 

Systémy HIMARS dosáhnou dál

Stažení Rusů v Chersonské oblasti za Dněpr podle Kofroně přinese Ukrajincům výhodu v tom, že jejich systémy HIMARS budou mít dostřel o 20 až 30 kilometrů dál než dosud. „A Rusové tak budou pod větším tlakem ukrajinských raketových útoků na Krym,“ očekává.

Naopak slovenský generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko je ohledně většího využití HIMARSů z nově osvobozeného území opatrný. „Už jsem viděl, že různí analytici kreslili pásma, kam až všude HIMARS dostřelí, ale je třeba říct, že samotný Cherson je v palebném dosahu ruských sil,“ upozorňuje na fakt, že Dněpr je sice mohutnou překážkou, pro ruské dělostřelectvo ovšem ne nepřekonatelnou. Ostatně i během pondělního Zelenského pobytu Chersonu byla v centru města slyšet dělostřelecká palba.

Ukrajinci tak nemohou přesunout systémy HIMARS až k břehu Dněpru, kde by byly zranitelné. I tak se jedná o nespornou výhodu. Přesto, že Kyjev nebude moci ohrožovat přímo úzký pás pevniny propojující nelegálně anektovaný poloostrov s pevninou, bude moci podle Macka ostřelovat alespoň železniční trať u něj.

Generálporučík nečeká, že by se Ukrajinci nyní rozhodli zaútočit přes Dněpr, na levém břehu jsou totiž Rusové dobře opevněni. Očekávat se podle něj dá spíš ofenziva z prostoru mezi Záporožím a Melitopolem, odkud se budou Ukrajinci tlačit ruským jednotkám do zad, přepokládá Macko. Druhou možností je pak podle něj postup v prostoru mezi Mariupolem a Melitopolem.

Ani analytici z ISW nečekají, že by se Ukrajinci nyní pokoušeli na různých místech zahánět Rusy za Dněpr – vyžadovalo by to příliš mnoho sil a zásobování ukrajinských jednotek na levém břehu by bylo problematické: „Obránci proto spíš upevní kontrolu na západním břehu a zajistí si dostatečné síly, aby odradili Rusy před případným pokusem opět překročit řeku.“

Metr po metru Luhanskou oblastí

Ukrajinci pravděpodobně využijí bojovou sílu uvolněnou po osvobození západní části Chersonské oblasti k posílení aktuální protiofenzivy v Luhanské oblasti nebo k zahájení nového protiofenzivního tažení jinde, píše ISW ve své analýze dalšího vývoje války.

Šéf vojenské správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v pondělí uvedl, že v jeho regionu ukrajinské síly osvobodily z ruských rukou dvanáct obcí. „Postup není jednoduchý, každý metr Luhanské oblasti se nám vydává velmi těžce. Rusové měli čas připravit a nasadit velké množství branců,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda.

Mezi čerstvě osvobozenými obcemi v Luhanské oblasti je i Makijivka, což ukrajinskou armádu přiblížilo ke strategicky důležitému městu Svatove. Podle Hajdaje Rusové neustále útočí na vesnici Bilohorivka, která je nyní „kompletně vypleněná“.

Zintenzivnění ofenzivy v Doněcké oblasti

Rusové během podzimu a zimy zřejmě ještě zintenzivní svou ofenzivu v Doněcké oblasti, kam dorazí síly stažené od Chersonu, ale i další mobilizovaní vojáci. Ti však přicházejí v malých počtech, nejedná se o ucelené jednotky, navíc jim chybí výcvik i zbraně. Na frontě se přidávají k jednotkám, které bojují bez odpočinku už devět měsíců a po ztrátách, které zatím utrpěly, jsou značně demoralizované.

ISW proto neočekává, že by se invazním vojskům v Doněcké oblasti podařil větší postup: „Navzdory obnovenému úsilí pravděpodobně nedosáhnou významných operačních zisků, ačkoliv je možné, že by časem za obrovských nákladů mohli získat Bachmut.“

Podle Zelenského už nyní zažívají Ukrajinci nasazení v Doněcké oblasti peklo. „Každý den tam probíhají nesmírně brutální boje. Ale díky silné obraně v Doněcké oblasti můžeme vést útočné operace na dalších frontách. Děkuji všem vojákům, kteří brání Ukrajinu v těchto obzvláště těžkých bojích v Pavlivce, Marince a Pervomajsku,“ prohlásil o víkendu.

V Doněcké oblasti jsou nasazeni vojáci pravidelných ruských ozbrojených sil, mobilizovaní Rusové, bojovníci soukromé Wagnerovy skupiny, ruské dobrovolnické zálohy, domobrana z takzvaných „lidových republik“ a v neposlední řadě čečenští bojovníci vyslaní Ramzanem Kadyrovem.

„Tento bizarní konglomerát sil bude mít podstatně menší efektivní bojovou sílu, než by mělo seskupení pravidelných jednotek podobné velikosti,“ připomíná ISW s tím, že se jim zřejmě podaří dosáhnout dílčích úspěchů díky svým počtům, ale během několika měsíců je ukrajinští vojáci donutí zastavit se nedaleko výchozích bodů.

Generál zima

Postup bojů v nadcházejících týdnech také významně ovlivní počasí a zkracování denního světla. Zatímco na vrcholu léta mohly armády využít až 16 hodin světla, v nadcházejících dnech to bude kolem devíti, což bude znamenat méně ofenzivních operací a naopak více statických obranných front, upozorňuje britské ministerstvo obrany s tím, že schopnost nočního vidění se stane velmi důležitým prvkem.

Zatímco od září do listopadu se průměrná denní teplota na východě Ukrajiny pohybuje kolem 13 stupňů, mezi prosincem a únorem klesá k nule a u špatně vybavených jednotek, které nemají zimní oblečení a možnost vybudování aspoň provizorních přístřešků, hrozí omrzliny. I méně závažná zranění se mohou stát život ohrožujícími.

„Kromě toho se 'zlatá hodina', během níž je možné zachránit kriticky zraněného vojáka, zkracuje zhruba na polovinu,“ dodalo britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zprávě.

Během zimy se zvýší množství srážek i rychlost větru, což podle Londýna bude představovat další výzvu pro již tak nízkou morálku ruských sil, ale také problémy pro údržbu zbraní. „Veškerá rozhodnutí, která ruský generální štáb učiní, tak budou částečně záviset na nástupu zimy,“ zdůrazňují britští zpravodajci ohledně dalšího možného vývoje na bojišti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 13 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba sto pasažérů je zraněných, z toho pětadvacet těžce. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...