Ruská agrese na Ukrajině mění pohled Evropy na obranu starého kontinentu. Finsko a Švédsko přiměla ke vstupu do Severoatlantické aliance, dalším západním státům pak připomněla, že ve válce záleží primárně na počtu vojáků. Právě ti na kontinentu po konci studené války chybí, zájem o vstup do armády navíc každým rokem klesá. Inspirovat ostatní by mohlo právě Švédsko se svým modelem povinné vojenské služby.
Sever Evropy upravuje pravidla pro vojenskou službu
Horizont ČT24: Politický geograf Jan Kofroň o povinné vojenské službě (zdroj: ČT24)
Tuva byla ještě nedávno studentka. Dnes se učí zodpovídat za svou vlastní zbroj i přizpůsobit se podmínkám. Trénuje spolu s několika desítkami dalších branců na švédském Gotlandu – největším ostrově v Baltském moři, který je pro vojenskou kontrolu moře důležitý.
„Díky různým zpravodajským informacím víme, že je pro Rusko zásadní sledovat všechno, co tady my Švédi děláme,“ uvedl velitel jednotky Dan Rasmussen. Po ruské invazi na Krym v roce 2014 se na Gotland vrátili vojáci, Švédsko rychle obnovilo povinnou vojenskou službu, aby mohlo své armádní kapacity znovu naplnit.
Tamní úřady každý rok zkontaktují všechny osmnáctileté, po náboru přijmou do služby asi pět procent z nich. V roce 2030 by se podíl měl už zdvojnásobit. Těm, kteří by nastoupit odmítli, hrozí vězení. To ale není hlavním cílem náboru – švédská vláda usiluje o to, aby z povinnosti udělala výběrovou a exkluzivní záležitost, případně i výhodu do života.
„Ze začátku je to docela zvláštní, neobvyklé. Učíte se ovládat zbraně, pečovat o své věci, a hlavně řídit tank,“ podotkl jeden z povolaných ke službě. Povinnost platí stejně pro muže i ženy, v armádě stráví rok.
Vstup do armády jako trend
Jako důkaz, že zájem o službu vlasti stoupá, předkládají mnozí čísla švédské domobrany, tedy armádních rezervistů. K těm se od roku 2022, kdy Rusko plnou silou napadlo Ukrajinu, hlásí stále víc zájemců. Letos už víc než čtyřikrát tolik, co loni za stejnou dobu.
Švédsko se tak coby symbol neutrality a pacifismu mění. Okolnosti chápou i sami odpůrci zbrojení. „Nejsem stoprocentní pacifistka. Dřív to bylo jinak, ale teď se to u mě změnilo. Kvůli Ukrajině a všem mým přátelům tam, protože vím, co prožívají,“ zhodnotila mírová aktivistka Kerstin Blombergová.
Povinnou vojenskou službu nikdy nezrušilo ani sousední Dánsko, teď ji však chce prodloužit a povolat i ženy. Dánky zatím mohou nastoupit dobrovolně, stejně jako Finky. I v Helsinkách se už ale o zavedení povinnosti debatuje. Analytici pak očekávají, že po vstupu do NATO bude o severské zkušenosti mezi ostatními členy stále větší zájem.
Generování záloh je obtížný proces, podotkl politický geograf Kofroň
V případě plně profesionálních armád mají dané země obvykle výhodu v kompetencích vojáků, jelikož slouží delší dobu, připomněl v pořadu Horizont ČT24 politický geograf Jan Kofroň z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Velkým problémem u čistě profesionálních sil pak je nedostatek záloh. „Armády jsou v průměru menší a vojáci tam zůstávají delší dobu,“ uvedl.
Generování záloh je podle něj obtížným procesem, který navíc v některých případech nejde ani dobře uskutečnit. Nevýhodou velkých profesionálních armád může být i finanční stránka, kdy náklady na personál mohou dle Kofroně vyčerpat téměř veškerý vojenský rozpočet.
Společnost připravená prostřednictvím vojenské služby by v případném konfliktu byla výhodou i v případě, že Spojené státy „fungují“ v rámci Severoatlantické aliance. Zásadní by to bylo v případě, pokud by tomu bylo naopak. V takovém případě by v hypotetické situaci konfliktu musely státy u ruských či ukrajinských hranic generovat „poměrně velkou vojenskou sílu, a to včetně rezerv, ideálně početných“.
V případě Česka by ovšem nedávalo smysl zavádět všeobecnou vojenskou povinnost pro všechny muže či ženy v ročníku, soudí dále Kofroň. „Na to systém není vůbec připravený, není k tomu ani výzbroj. Z druhé strany – pokud se nezmění současný trend, tak budeme postaveni před otázku, jak zajistit pro armádu každý rok tři, čtyři nebo pět tisíc osob, které by armádu jednak omladily a ideálně vytvořily i nějaký rezervní komponent,“ uzavřel.
