Švédsko se stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Vstup skandinávské země do Aliance stvrdilo předání přístupového protokolu ministerstvu zahraničí USA. Na společném brífinku to oznámil americký ministr obrany Antony Blinken. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil předseda švédské vlády Ulf Kristersson, když šéfovi americké diplomacie předal protokol. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že Aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.
Švédsko se stalo členem NATO
Americké ministerstvo zahraničí oficiálně potvrdilo, že ve čtvrtek byly splněny podmínky přistoupení Švédského království, stanované článkem II Protokolu Severoatlantické smlouvy.
Kristersson na slavnostní ceremonii ve Washingtonu ujistil, že jeho země bude sdílet břemeno, odpovědnost a rizika se svými spojenci. „Švédsko učinilo svobodné, demokratické, suverénní a jednotné rozhodnutí přistoupit k NATO,“ konstatoval. Zdůraznil zároveň, že Rusko bude v dohledné době představovat vážnou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost.
Švédský premiér už předtím na síti X oznámil, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jej formálně informoval, že všichni členové Aliance už přijali přístupový protokol a přizval jeho zemi k přistoupení k Severoatlantické smlouvě.
Stoltenberg poté vstup Švédska do NATO označil jako „historickou událost“ a zdůraznil, že severská země má nyní konečnou záruku bezpečnosti.
„Důvodem, proč se jedná o tak silné spojení, je skutečnost, že Švédsko ztělesňuje a prosazuje základní hodnoty, které jsou jádrem NATO – demokracii, svobodu a právní stát,“ uvedl na brífinku Blinken. Vstup Švédska do NATO podle něj představuje také „strategický debakl“ Ruska.
Obdobně reflektoval vstup také Bílý dům. Podle Washingtonu členství Švédska v NATO „učiní Spojené státy a naše spojence ještě bezpečnějšími“. Americký prezident Joe Biden v prohlášení konstatoval, že NATO je nyní „silnější než kdy předtím“.
Švédská vlajka přibude jako 32. mezi ostatní u bruselské centrály NATO na oficiální ceremonii v pondělí.
NATO je silnější, shodují se evropští lídři
Závěrečný krok do NATO viděli pozitivně v několika evropských metropolích. Například britský premiér Rishi Sunak na sociální síti X napsal, že „dnešek (čtvrtek, pozn. red.) je historickým dnem“. Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že se Švédskem je NATO silnější a lidé v aliančních zemích ve větším bezpečí.
Podobně se vyjádřilo také české ministerstvo zahraničí. „NATO je silnější o dalšího spolehlivého, vojensky silného a strategicky situovaného spojence Švédsko. Vladimir Putin si přál slabší a rozštěpené NATO a dostává pravý opak. Gratulujeme Švédsku i Alianci!“ uvedl Černínský palác na síti X.
„Suverénnější Evropa, zvláště v obraně, je životně důležitá pro posílení NATO. Proto jsem ráda, že se Švédsko stalo členem NATO,“ okomentovala vstup na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak řekl, že „další stát v Evropě je lépe chráněný před ruským zlem“.
Průtahy Ankary a Budapešti
Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem v důsledku zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu před dvěma roky na jaře. Zatímco v případě Helsinek se Aliance rozšířila začátkem loňského dubna, švédskému vstupu dlouho bránily Turecko a Maďarsko.
Ankara připojení Švédska k NATO schválila letos v lednu. Poslední schválilo jeho vstup do Aliance Maďarsko. Ke kroku kabinet, v němž má většinu strana Fidész premiéra Viktora Orbána, přistoupil minulé pondělí. Rafitikaci vstupu následně podepsal maďarský prezident.
Ruská diplomacie v reakci na tento krok Švédska oznámila, že přijme blíže nespecifikovaná „politická a vojensko-technická protiopatření“.
Nejmodernější ponorky i téměř úplná nadvláda nad Baltem
Pro NATO je přistoupení Švédska a Finska, které s Ruskem sdílí 1340 km dlouhou hranici, nejvýznamnějším přírůstkem za poslední desetiletí, poznamenala agentura Reuters.
Švédská armáda disponuje hlavně moderní technikou – z velké části od místních zbrojovek. Tu využívají také mnozí členové Aliance.
Severská země disponuje podle analytiků nejmodernějšími ponorkami nebo početnou flotilou stíhaček Gripen domácí výroby. „Švédsko je zvláště kvalifikováno pro působení v Baltském moři, což je velmi zvláštní oblast. Je mělké a je v něm velmi špatná viditelnost,“ přiblížila analytička společnosti SIPRI Barbara Kunzová.
Na hladině jednoho z fjordů Norského moře – zhruba 250 kilometrů severně od polárního kruhu – manévruje třeba člun Stridsbåt. Průzkum i útok tam nacvičuje švédské námořnictvo. Z rychlosti přes 80 kilometrů v hodině dokáže kapitán člun zastavit na neuvěřitelných 35 metrech.
Na ztížené podmínky v Baltu jsou stavěné i ponorky třídy Gotland s extrémně tichým pohonem. Pobřeží tohoto moře bude NATO díky přístupu Švédska a Finska kontrolovat celé – vyjma ruské exklávy Kaliningrad. Právě ruská agrese na Ukrajině obě země přiměla ke změně strategie. Stockholm tak činí po 200 letech úzkostně střežené neutrality.
„Je to bohužel nutný krok. Je to velký posun pro švédskou národní politiku, ale zcela jistě je ve prospěch bezpečnosti v naší části Evropy,“ myslí si velitel 4. námořní flotily švédské armády Andreas Backström.
Švédská armáda do NATO přispěje skoro 26 tisíci vojáky a vojačkami a dalšími tisícovkami rezervistů a dobrovolníků tamní domobrany. Před pár lety navíc zavedla částečnou brannou povinnost – a to i pro ženy.