Začalo největší vojenské cvičení NATO v Evropě od konce studené války. V rámci operace Nezlomný obránce spustila Severoatlantická aliance manévry v Polsku a ve třech skandinávských zemích. Dohromady se jich nyní účastní více než čtyřicet tisíc vojáků. Mají otestovat obranyschopnost proti případnému útoku Ruska.
Rozsáhlého vojenského cvičení NATO se účastní i Finové a Švédové. Trénují koordinaci společných akcí
11 minut
Horizont ČT24: Rozsáhlé manévry NATO
Cvičení Severská odpověď (Nordic Response), které začalo v pondělí, se účastní i gripeny ve službách švédské armády. Norsko, Finsko a Švédsko ho spolu pod jiným názvem prováděly každý druhý rok. Letošek je ale výjimečný. Manévry probíhají pod hlavičkou Severoatlantické aliance a po jejím nedávném rozšíření se jich účastní třináct zemí.
Švédům se otevírají nové výzvy
Manévrů se kromě zmíněných zemí účastní také jednotky z Německa, Francie, Velké Británie či Spojených států. Cvičení zahrnuje více než padesát plavidel a 110 letadel. Je jednou z etap několikaměsíčního programu Steadfast Defender (Nezlomný obránce), který má prověřit schopnost spojenců rychle nasadit síly v různých částech Evropy, uvedla agentura ČTK.
„Můžeme trénovat to, co jsme dosud nikdy necvičili, tedy provádění švédských leteckých operací v rámci NATO. Přináší to spoustu souvisejících výzev,“ uvedl velitel 21. švédské perutě Peter Greberg.
Finsko a Švédsko podávaly přihlášku společně. Helsinky jsou v NATO od loňského dubna a do mezinárodního cvičení vyslaly historicky nejvíc vojáků – přes čtyři tisíce. Podobnou účast oznámil také Stockholm. Švédský vstup po měsících průtahů ze strany Turecka a Maďarska schválila minulý týden poslední z 31 členských zemí. Oficiálního přijetí do obranné aliance by se Stockholm měl dočkat v nejbližších dnech, rozhodný podpis maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka proběhl v úterý.
„Mám tu připravenou láhev šampaňského pro chvíli, kdy se stanou plnohodnotným členem. Snad to bude během cvičení,“ doufá vrchní velitel norského letectva Rolf Folland.
Oba noví členové zůstávali po desetiletí vojensky neutrální. K zásadní změně postoje je přinutila až ruská invaze na Ukrajinu. I proto, že Finsko s Ruskem sdílí víc než třináct set kilometrů dlouhou hranici. Současné cvičení na severu Skandinávského poloostrova má spojence připravit právě na obranu proti potenciálnímu útoku ze strany Moskvy. Do akce půjde přes dvacet tisíc mužů a žen. Polovina na zemi, zbytek ve vzduchu a na moři.
Finové chtějí být připraveni na jakýkoliv scénář
„Nikdy nevíte, co vaši nepřátelé dělají. Naším úkolem je být připraveni na jakýkoli scénář. Takže je to svým způsobem realistické,“ vysvětlil vrchní velitel finského letectva Juha-Pekka Keränen.
Zástupce velitele 2. flotily amerického námořnictva David Patchell dodal, že NATO je obranné společenství, „takže jsme připraveni bránit toto území. A je to signál všem členům NATO, že jsme připraveni je bránit.“
Američané se snaží ujistit Evropany, že navzdory nedávným prohlášením prezidentského kandidáta Donalda Trumpa dostojí dohodám a v případě nouze jim přijdou na pomoc. Dokazovat to má jejich účast i na dalších velkých manévrech v Polsku. Všechny jsou součástí letošního mimořádného cvičení NATO Nezlomný obránce. Od února do konce května se do nich zapojí celkem na 90 tisíc vojáků.
Schopnosti Aliance převyšují schopnosti Ruska, řekl Šedivý
Je to jedno z největších cvičení, které je v posledních mnoha letech organizováno, řekl k manévrům v pořadu Horizont ČT24 bývalý náčelník generálního štábu Armáda ČR Jiří Šedivý. Zmínil, že zapojením Finska a Švédska se výrazně posiluje severní křídlo Severoatlantické aliance, které bylo chráněno jen Norskem nebo některými aktivitami Britů či Američanů.
Je proto potřeba mnoha cvičení na sladění vzájemných činností v rámci Aliance. Zatím se zdá, že plánovací fáze cvičení byla úspěšná, pozitivní informace jsou také o již provedených bojových operacích. Šedivý očekává, že na oba nováčky bude velký tlak, aby se dostali do „plánovacího procesu“ a jejich aktivity byly skutečně sladěny.
Domnívá se, že NATO by se v Evropě případné ruské agresi „bezesporu“ ubránilo. Úvahy některých politiků, že by Rusko zaútočilo na některou z pobaltských zemí, či pochodovalo směrem na Berlín, považuje bývalý náčelník generálního štábu za katastrofické scénáře, které jsou nereálné. Zdůraznil, že i kdyby se USA nemohly plnohodnotně věnovat obraně Evropy, tak schopnost Aliance převyšuje schopnosti Ruska. „Všeobecný, rozsáhlý vojenský útok na některý stát Aliance, k tomu se, myslím, Rusové neodhodlají,“ řekl. „Pokud ovšem nebudeme slabí my,“ dodal.
