Rozsáhlého vojenského cvičení NATO se účastní i Finové a Švédové. Trénují koordinaci společných akcí

11 minut
Horizont ČT24: Rozsáhlé manévry NATO
Zdroj: ČT24

Začalo největší vojenské cvičení NATO v Evropě od konce studené války. V rámci operace Nezlomný obránce spustila Severoatlantická aliance manévry v Polsku a ve třech skandinávských zemích. Dohromady se jich nyní účastní více než čtyřicet tisíc vojáků. Mají otestovat obranyschopnost proti případnému útoku Ruska.

Cvičení Severská odpověď (Nordic Response), které začalo v pondělí, se účastní i gripeny ve službách švédské armády. Norsko, Finsko a Švédsko ho spolu pod jiným názvem prováděly každý druhý rok. Letošek je ale výjimečný. Manévry probíhají pod hlavičkou Severoatlantické aliance a po jejím nedávném rozšíření se jich účastní třináct zemí.

Švédům se otevírají nové výzvy

Manévrů se kromě zmíněných zemí účastní také jednotky z Německa, Francie, Velké Británie či Spojených států. Cvičení zahrnuje více než padesát plavidel a 110 letadel. Je jednou z etap několikaměsíčního programu Steadfast Defender (Nezlomný obránce), který má prověřit schopnost spojenců rychle nasadit síly v různých částech Evropy, uvedla agentura ČTK.

„Můžeme trénovat to, co jsme dosud nikdy necvičili, tedy provádění švédských leteckých operací v rámci NATO. Přináší to spoustu souvisejících výzev,“ uvedl velitel 21. švédské perutě Peter Greberg.

Finsko a Švédsko podávaly přihlášku společně. Helsinky jsou v NATO od loňského dubna a do mezinárodního cvičení vyslaly historicky nejvíc vojáků – přes čtyři tisíce. Podobnou účast oznámil také Stockholm. Švédský vstup po měsících průtahů ze strany Turecka a Maďarska schválila minulý týden poslední z 31 členských zemí. Oficiálního přijetí do obranné aliance by se Stockholm měl dočkat v nejbližších dnech, rozhodný podpis maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka proběhl v úterý.

„Mám tu připravenou láhev šampaňského pro chvíli, kdy se stanou plnohodnotným členem. Snad to bude během cvičení,“ doufá vrchní velitel norského letectva Rolf Folland.

Oba noví členové zůstávali po desetiletí vojensky neutrální. K zásadní změně postoje je přinutila až ruská invaze na Ukrajinu. I proto, že Finsko s Ruskem sdílí víc než třináct set kilometrů dlouhou hranici. Současné cvičení na severu Skandinávského poloostrova má spojence připravit právě na obranu proti potenciálnímu útoku ze strany Moskvy. Do akce půjde přes dvacet tisíc mužů a žen. Polovina na zemi, zbytek ve vzduchu a na moři.

Finové chtějí být připraveni na jakýkoliv scénář


„Nikdy nevíte, co vaši nepřátelé dělají. Naším úkolem je být připraveni na jakýkoli scénář. Takže je to svým způsobem realistické,“ vysvětlil vrchní velitel finského letectva Juha-Pekka Keränen.

Zástupce velitele 2. flotily amerického námořnictva David Patchell dodal, že NATO je obranné společenství, „takže jsme připraveni bránit toto území. A je to signál všem členům NATO, že jsme připraveni je bránit.“

Američané se snaží ujistit Evropany, že navzdory nedávným prohlášením prezidentského kandidáta Donalda Trumpa dostojí dohodám a v případě nouze jim přijdou na pomoc. Dokazovat to má jejich účast i na dalších velkých manévrech v Polsku. Všechny jsou součástí letošního mimořádného cvičení NATO Nezlomný obránce. Od února do konce května se do nich zapojí celkem na 90 tisíc vojáků.

Schopnosti Aliance převyšují schopnosti Ruska, řekl Šedivý

Je to jedno z největších cvičení, které je v posledních mnoha letech organizováno, řekl k manévrům v pořadu Horizont ČT24 bývalý náčelník generálního štábu Armáda ČR Jiří Šedivý. Zmínil, že zapojením Finska a Švédska se výrazně posiluje severní křídlo Severoatlantické aliance, které bylo chráněno jen Norskem nebo některými aktivitami Britů či Američanů.

Je proto potřeba mnoha cvičení na sladění vzájemných činností v rámci Aliance. Zatím se zdá, že plánovací fáze cvičení byla úspěšná, pozitivní informace jsou také o již provedených bojových operacích. Šedivý očekává, že na oba nováčky bude velký tlak, aby se dostali do „plánovacího procesu“ a jejich aktivity byly skutečně sladěny.

Domnívá se, že NATO by se v Evropě případné ruské agresi „bezesporu“ ubránilo. Úvahy některých politiků, že by Rusko zaútočilo na některou z pobaltských zemí, či pochodovalo směrem na Berlín, považuje bývalý náčelník generálního štábu za katastrofické scénáře, které jsou nereálné. Zdůraznil, že i kdyby se USA nemohly plnohodnotně věnovat obraně Evropy, tak schopnost Aliance převyšuje schopnosti Ruska. „Všeobecný, rozsáhlý vojenský útok na některý stát Aliance, k tomu se, myslím, Rusové neodhodlají,“ řekl. „Pokud ovšem nebudeme slabí my,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...