Rozsáhlého vojenského cvičení NATO se účastní i Finové a Švédové. Trénují koordinaci společných akcí

Nahrávám video

Začalo největší vojenské cvičení NATO v Evropě od konce studené války. V rámci operace Nezlomný obránce spustila Severoatlantická aliance manévry v Polsku a ve třech skandinávských zemích. Dohromady se jich nyní účastní více než čtyřicet tisíc vojáků. Mají otestovat obranyschopnost proti případnému útoku Ruska.

Cvičení Severská odpověď (Nordic Response), které začalo v pondělí, se účastní i gripeny ve službách švédské armády. Norsko, Finsko a Švédsko ho spolu pod jiným názvem prováděly každý druhý rok. Letošek je ale výjimečný. Manévry probíhají pod hlavičkou Severoatlantické aliance a po jejím nedávném rozšíření se jich účastní třináct zemí.

Švédům se otevírají nové výzvy

Manévrů se kromě zmíněných zemí účastní také jednotky z Německa, Francie, Velké Británie či Spojených států. Cvičení zahrnuje více než padesát plavidel a 110 letadel. Je jednou z etap několikaměsíčního programu Steadfast Defender (Nezlomný obránce), který má prověřit schopnost spojenců rychle nasadit síly v různých částech Evropy, uvedla agentura ČTK.

„Můžeme trénovat to, co jsme dosud nikdy necvičili, tedy provádění švédských leteckých operací v rámci NATO. Přináší to spoustu souvisejících výzev,“ uvedl velitel 21. švédské perutě Peter Greberg.

Finsko a Švédsko podávaly přihlášku společně. Helsinky jsou v NATO od loňského dubna a do mezinárodního cvičení vyslaly historicky nejvíc vojáků – přes čtyři tisíce. Podobnou účast oznámil také Stockholm. Švédský vstup po měsících průtahů ze strany Turecka a Maďarska schválila minulý týden poslední z 31 členských zemí. Oficiálního přijetí do obranné aliance by se Stockholm měl dočkat v nejbližších dnech, rozhodný podpis maďarského prezidenta Tamáse Sulyoka proběhl v úterý.

„Mám tu připravenou láhev šampaňského pro chvíli, kdy se stanou plnohodnotným členem. Snad to bude během cvičení,“ doufá vrchní velitel norského letectva Rolf Folland.

Oba noví členové zůstávali po desetiletí vojensky neutrální. K zásadní změně postoje je přinutila až ruská invaze na Ukrajinu. I proto, že Finsko s Ruskem sdílí víc než třináct set kilometrů dlouhou hranici. Současné cvičení na severu Skandinávského poloostrova má spojence připravit právě na obranu proti potenciálnímu útoku ze strany Moskvy. Do akce půjde přes dvacet tisíc mužů a žen. Polovina na zemi, zbytek ve vzduchu a na moři.

Finové chtějí být připraveni na jakýkoliv scénář


„Nikdy nevíte, co vaši nepřátelé dělají. Naším úkolem je být připraveni na jakýkoli scénář. Takže je to svým způsobem realistické,“ vysvětlil vrchní velitel finského letectva Juha-Pekka Keränen.

Zástupce velitele 2. flotily amerického námořnictva David Patchell dodal, že NATO je obranné společenství, „takže jsme připraveni bránit toto území. A je to signál všem členům NATO, že jsme připraveni je bránit.“

Američané se snaží ujistit Evropany, že navzdory nedávným prohlášením prezidentského kandidáta Donalda Trumpa dostojí dohodám a v případě nouze jim přijdou na pomoc. Dokazovat to má jejich účast i na dalších velkých manévrech v Polsku. Všechny jsou součástí letošního mimořádného cvičení NATO Nezlomný obránce. Od února do konce května se do nich zapojí celkem na 90 tisíc vojáků.

Schopnosti Aliance převyšují schopnosti Ruska, řekl Šedivý

Je to jedno z největších cvičení, které je v posledních mnoha letech organizováno, řekl k manévrům v pořadu Horizont ČT24 bývalý náčelník generálního štábu Armáda ČR Jiří Šedivý. Zmínil, že zapojením Finska a Švédska se výrazně posiluje severní křídlo Severoatlantické aliance, které bylo chráněno jen Norskem nebo některými aktivitami Britů či Američanů.

Je proto potřeba mnoha cvičení na sladění vzájemných činností v rámci Aliance. Zatím se zdá, že plánovací fáze cvičení byla úspěšná, pozitivní informace jsou také o již provedených bojových operacích. Šedivý očekává, že na oba nováčky bude velký tlak, aby se dostali do „plánovacího procesu“ a jejich aktivity byly skutečně sladěny.

Domnívá se, že NATO by se v Evropě případné ruské agresi „bezesporu“ ubránilo. Úvahy některých politiků, že by Rusko zaútočilo na některou z pobaltských zemí, či pochodovalo směrem na Berlín, považuje bývalý náčelník generálního štábu za katastrofické scénáře, které jsou nereálné. Zdůraznil, že i kdyby se USA nemohly plnohodnotně věnovat obraně Evropy, tak schopnost Aliance převyšuje schopnosti Ruska. „Všeobecný, rozsáhlý vojenský útok na některý stát Aliance, k tomu se, myslím, Rusové neodhodlají,“ řekl. „Pokud ovšem nebudeme slabí my,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 48 mminutami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 1 hhodinou

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 4 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.