Novým finským prezidentem se stane bývalý premiér Alexander Stubb. Jeho soupeř, někdejší ministr zahraničí Pekka Haavisto, po nedělním druhém kole prezidentských voleb uznal svou porážku. Podle konečných výsledků získal Stubb 51,6 procenta hlasů, zatímco Haavisto obdržel 48,4 procenta hlasů. Volební účast činila 70,7 procenta, uvedla agentura DPA.
Hlavním úkolem vítěze voleb bude vést zahraniční a bezpečnostní politiku této severské země, která loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vstoupila do NATO. Volební místnosti se uzavřely v 19:00 středoevropského času.
Stubb vítězství v prezidentských volbách označil za největší poctu ve svém životě. „Mám pocit klidu, pokory, ale zároveň jsem samozřejmě nesmírně šťastný a vděčný, že Finové v tak velkém počtu hlasovali a že mohu sloužit jako prezident Finska,“ dodal.
Haavisto svému soupeři pogratuloval. „Věříme, že Finsko nyní dostává dobrého prezidenta,“ prohlásil. „Alexander Stubb je pro tuto práci zkušený a kompetentní člověk,“ dodal.
Pětapadesátiletý konzervativec Stubb je stejně jako jeho soupeř ze Zeleného svazu považován za proevropsky orientovaného politika. Oba jsou zároveň silnými podporovateli Ukrajiny v její válce s Ruskem.
Vítěz voleb na začátku března v čele státu vystřídá dosavadního prezidenta Sauliho Niinistöa, který po dvou šestiletých funkčních obdobích podle finské ústavy nemohl znovu kandidovat.
Stubb je zastáncem úzké spolupráce v rámci NATO, včetně umožnění přesunu jaderných zbraní přes finské území a stálého umístění některých jednotek NATO ve Finsku. Haavisto prosazuje zachování zákazu přítomnosti jaderných zbraní na finském území a považuje stálé umístění jednotek NATO ve Finsku za současné situace za zbytečné.
Stubb v prvním kole prezidentských voleb obsadil první místo, získal 27,2 procenta hlasů. Haavisto v prvním kole obdržel 25,8 procenta hlasů.
Role prezidenta
Prezident ve Finsku společně s vládou rozhoduje o zahraniční a bezpečnostní politice. Jmenuje také členy vlády, podepisuje zákony a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Do domácí politiky se však obvykle příliš nevměšuje.
Finsko má 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem. To pohrozilo Finsku odvetou za jeho vstup do NATO a za podpis dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Přechody na rusko-finské hranici jsou už několik měsíců uzavřeny a před několika dny finská vláda toto opatření prodloužila až do poloviny dubna. Finsko obviňuje ruské úřady, že na hranice záměrně posílají žadatele o azyl bez potřebných dokladů, aby tak Finsku působily problémy.
