Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.
Migranti jako zbraň. Podle finské rozvědky se Rusko snaží uprchlíky verbovat ke špionáži
Severská země s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1340 kilometrů, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie a zažívá od srpna velký nárůst počtu lidí, kteří žádají o azyl, přestože nemají potřebné dokumenty. Podle finské pohraniční stráže jde především o občany Středního východu a Afriky, například Afghánistánu, Keni, Maroka, Pákistánu, Somálska, Sýrie nebo Jemenu.
Helsinky tvrdí, že za tím stojí ruské úřady, které uprchlíky pouštějí dále, s cílem vyvolat migrační krizi. Podle serveru Meduza jsou migranti vpuštěni na ruské území bez řádné dokumentace, následně odvezeni na kontrolní stanoviště a posláni přes hranice na kolech. Moskva takové tvrzení odmítá.
Finská bezpečnostní zpravodajská služba (Supo) také podle serveru The Telegraph upozornila na to, že se Moskva obrátila na některé žadatele o azyl a snaží se je naverbovat ke špionáži.
„Můžete se pokusit přimět člověka ke spolupráci různými prostředky, například tím, že na něj použijete nátlak, nebo slíbíte například finanční výhody,“ uvedla zpravodajská služba. Národní televizi Yle řekla, že se kvůli probíhajícím tajným operacím nebude k situaci dále vyjadřovat. Poznamenala však, že tento jev není rozsáhlý.
Velký počet migrantů ztěžuje identifikaci nebezpečných osob
Podle finské Ústřední kriminální policie (KRP) velký počet příchozích migrantů ztěžuje a zpomaluje indentifikaci osob, které mohou představovat nebezpečí pro vnitřní bezpečnost. Policie podle serveru Yle odhaduje, že lidé, kteří se dopustili trestných činů, členové zločineckých organizací a vojáci v utajení mohou do Finska vstoupit spolu s lidmi přijíždějícími do země.
„Mezi žadateli o azyl se vždy mohou nacházet lidé, kteří mají jiné motivy než potřebu azylu. Identifikace takových lidí je součástí profesionálních dovedností bezpečnostních orgánů,“ uvádí také finská tajná služba.
Od srpna 2023 překročilo hranice asi 1300 státních příslušníků mimounijních zemí. Dříve přicházel méně než jeden žadatel o azyl denně, uvádí Reuters s odvoláním na finské pohraničníky. Zástupce náčelníka finské pohraniční stráže Markku Hassinen podotkl, že příliv migrantů „zatěžuje operace úřadů v oblasti východní hranice“.
Premiér Petteri Orpo v této souvislosti také obvinil Rusko z pokusu o destabilizaci Finska v reakci na jeho vstup do NATO na začátku tohoto roku. Podle něj existují „různé známky toho, že vstup do Finska je podporován a organizován“. „Byli jsme připraveni na různé druhy akcí, zlobu ze strany Ruska, a proto tato situace není překvapením,“ řekl podle serveru The Telegraph Orpo.
Ministryně vnitra Mari Rantanenová podotkla, že počet migrantů není tím stěžejním problémem. „Toto není otázka normální azylové politiky. Jde o to, že máme náznaky a informace o tom, že lidé jsou cíleně vmanipulováváni k příjezdu do Finska,“ řekl Rantanenová.
Finsko proto také prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny, původně měly být hranice znovu otevřeny v polovině tohoto měsíce. Všechny přechody na finsko-ruské hranici ale zůstanou uzavřeny nejméně do 11. února.
Vazby Helsinek s Moskvou se zhoršily od obnovené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Finsko, které bylo do té doby neutrální zemí, zcela změnilo postoj. Kvůli bezpečnosti vstoupilo do NATO a začalo také na hranici stavět plot, podobně jako Pobaltské státy.
Rusko v reakci na kroky Finska vyhostilo devět diplomatů a 1. října uzavřelo finský konzulát v Petrohradě jako odvetu za to, že Helsinky v červenci vyhostily devět ruských diplomatů kvůli tomu, že jednali ve „zpravodajské funkci“.
Taktika s migranty je podobná té, kterou použil Putinův blízký spojenec Alexandr Lukašenko v roce 2021. Běloruský prezident tehdy v odvetě za sankce cíleně směroval desetitisíce migrantů k hranici s Polskem. Současnou situaci Evropská unie i severské státy označují za hybridní válku Ruska proti EU a NATO.
Uzavření hranic ve Finsku také zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků.
Podobný problém řeší i Norsko
Podobný problém začala začátkem ledna řešit i norská policejní zpravodajská služba PST, která uvedla, že se některé nepřátelské země snaží rekrutovat migranty vstupující do Evropy jako špiony. Šéf kontrarozvědky Atle Tangen v této souvislosti sice explicitně nezmínil Kreml, ale připomněl situaci z roku 2015, kdy došlo k velkému přílivu uprchlíků do Norska právě přes Rusko.
„Nešlo o zpravodajské agenty v tradičním slova smyslu, ale o lidi, kteří byli do činnosti lstí zataženi nebo jim bylo vyhrožováno zpravodajskými organizacemi, aby pro ně provedli mise,“ řekl v podcastu provozovaném PST.
Norsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou 196 kilometrů. V roce 2015 během přívalu migrantů ze Sýrie do Evropy přijala tato skandinávská země tisíce lidí, kteří vstoupili z Ruska. Většina překročila hranice s jízdními koly, které jim dali ruští úředníci.
