Uprchlíci pociťují první dopady přísnější norské imigrační politiky. Oslo vrátilo Moskvě 600 žadatelů o azyl, kteří na podzim přijeli z Ruska. Norské úřady to zdůvodňují tím, že všichni měli ruská víza a povolení k pobytu.
Na kole arktickým mrazem: Skulina v norských zákonech uprchlíkům štěstí nepřinesla
„Vláda mi řekla, že všichni máme ruská víza, proto nás vrací do Ruska,“ uvedl Mirza z Pákistánu, který před necelým měsícem spolu s dalšími Pákistánci opouštěl mrazivý ruský Murmansk. Jenže v sousedním Norsku je úřady nenechaly ani 30 dní.
Migranti vracení do Ruska nejsou válečnými uprchlíky – někteří dokonce v Rusku studují. Jen snili o lepším životě dál na západě a stejně jako dalších 5500 běženců se rozhodli využít mezery v zákonech: hranice do Norska překonali tzv. arktickou cestou, a to na kolech. Stačilo v poslední ruské vesnici koupit bicykl, využít automobilový přechod Storskog a v nejbližším norském městě zase kolo odložit.
Jenže po volbách Norsko migrační politiku přitvrdilo a uprchlická zařízení teď zejí prázdnotou: „Za posledních deset dní žádní migranti rusko-norskou hranici nepřekročili. Zatím je to dobré,“ pochvaluje si starosta města Kirkenes Rune Ragaelsen.
Nová pravicová vláda zpřísnila migrační politiku (zdroj: ČT24)
Menšinová pravicová vláda v prosinci zřídila nové ministerstvo pro migraci. Do jeho čela navíc postavila političku z populistické strany, která proti běžencům často vystupuje. Vracení lidí do Ruska je jedním z prvních viditelných opatření. „Norsko považuje Rusko za bezpečnou zemi pro uprchlíky. Většina z příchozích má ruské povolení k pobytu, takže musí zpátky,“ prohlašuje šéfka imigračního úřadu Siri Rustadová.
Nevládní organizace ovšem kritizují norské úřady za to, že migranty vysazují z autobusů hned na hranici a nechávají je v patnácti stupňových mrazech napospas osudu. Oslo přesto hodlá v zavedené praxi pokračovat. V zemi ponechá jen syrské uprchlíky před válkou - ovšem s výjimkou těch, co mají ruské vízum. Také ty totiž nepovažuje na válečné uprchlíky.
Švédsko bojuje s padělanými doklady
Sousední Švédsko zase kvůli uprchlické vlně zpřísnilo hraniční kontroly. Proto roste poptávka po falešných švédských pasech, které mohou vstup do země ulehčit. K získání padělaného dokladu stačí několik kliknutí na internetu: balíček obsahující švédský pas a řidičák stojí v přepočtu 17 500 korun. Za příplatek je pak možné doplnit i vízum kvůli vyšší věrohodnosti dokladu.
„Existuje tady trh se vším možným. Od jednoduše vytištěných až po velmi propracované doklady, které vyžadují větší expertizu," uvedl vedoucí týmu švédské policie pro odhalování padělků Niclas Larsen. Podvodníci mají dokonce i svůj zákaznický servis.
Švédští politici chtějí proti černému trhu s doklady zakročit. Policejní prsty jsou ale zatím na podvodníky většinou krátké. Obchody totiž probíhají v prostředí tzv. darknetu, který je naprosto anonymní a dají se tam sehnat rovněž drogy, zbraně nebo pornografie. „Ohledně sledování darknetu jsme velmi limitováni. Celkově sledování internetu velmi vázne,“ stěžuje si Niclas Larsen. I přesto se ale občas objeví pozitivní vlaštovka: třeba letos našla policie padělatelskou dílnu v továrně na okraji Stockholmu.