Přestože Ukrajina podle Jana Kofroně z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zvládla první půlrok války lépe, než čekal, byly tam i milníky, kdy se o ukrajinský osud obával. Zmínil, že ho až šokovalo, jak rychle zpočátku postupovaly ruské jednotky na jihu země.
Kofroň v úvodu řekl, že ukrajinská armáda prvního půl roku války zvládla lépe, než čekal. „Člověk si dokázal představit, že z toho bude velmi krvavý konflikt, že Rusové budou mít deset tisíc mrtvých a několik desítek tisíc raněných. I při takto krizovém scénáři pro Rusy jsem se nicméně domníval, že budou schopni získat aspoň jedno klíčové město, jako je například Charkov. To se jim však nepovedlo. Povedlo se jim sice zabrat poměrně velkou část území Ukrajiny, ale rozhodně je to menší část, než bych čekal,“ podotkl.
Válka začala 24. února, kdy Rusové zaútočili ze tří směrů: ze severu z Běloruska, z východu z vlastního území a z jihu, z okupovaného Krymu. A právě na jihu byl postup ruských jednotek nejrychlejší, možná i rychlejší, než experti čekali. Podle Kofroně to nemá jednoznačné vysvětlení a o důvodech lze pouze spekulovat. „Ukrajinci díky tomu, že zmobilizovali velmi pozdě, tak neměli k dispozici dostatek sil, aby vykryli z mého pohledu celkem zjevné trasy ruského nástupu. Vzhledem k tomu, že terén tam neumožňuje využití lehčích jednotek a je relativně otevřený, tak Ukrajinci nezvládli na tu situaci rychle reagovat.“
Co bylo podle něj nejpřekvapivější: Rusům se už první den podařilo dostat k Dněpru a v průběhu tří dnů se jim podařilo řeku bez problémů překonat a vytvořit si tam předmostí, což je naopak něco, co by prý vůbec nečekal. „Tehdy mě postup Rusů vskutku šokoval a říkal jsem si, že za dva až tři týdny může být s Ukrajinou konec,“ přiznal politolog.
„Na severu, kde se Rusové dostali poměrně daleko a určitě nelze jejich počáteční postup označit za pomalý, terén naopak výrazně nahrál tomu, že Ukrajinci, přestože zmobilizovali pozdě, dokázali Rusy zpomalit. Rusové sice postupovali, ale měli velké problémy, třeba se zásobováním, a jejich útok na Kyjev nakonec vyzněl do ztracena. Na jihu to byl úplně jiný příběh, a během zhruba týdne se Rusové přiblížili k Mariupolu, což bych také čekal, že jim bude trvat alespoň dva nebo tři týdny,“ zhodnotil Kofroň.
„Zelenskyj udělal na začátku velkou chybu“
Ukazuje se, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minimálně od klimatické konference v Glasgow na začátku listopadu 2021 věděl o tom, že se Rusové chystají na útok. Kofroň se domnívá, že první fáze války přesto neodpovídá tomu, že by Ukrajinci byli připraveni. „Navzdory tomu, že Zelenskyj udělal pak spoustu dobrých rozhodnutí, tak přesně před válkou udělal velkou chybu s pozdní mobilizací. To se pak projevilo právě třeba na jihu, kde Ukrajinci žádné významné síly neměli a reagovali pozdě. Vytvořili si situaci, kterou dodnes musí velmi složitě řešit.“
Politolog před začátkem války nevěřil, že by se Rusům povedlo postoupit téměř až ke Kyjevu během tří dnů. Domníval se, že pokud se Ukrajinci trochu připraví, tak budou schopni ruský nápor zpomalit a bude trvat zhruba deset dní, než se Rusové vůbec probojují ke Kyjevu.
„Tato část politického rozhodnutí tudíž zkrátka přišla pozdě, na druhou stranu si myslím, a berte to jen jako hypotézu, že tohle Rusy ještě víc utvrzovalo v tom, že se Ukrajinci bránit nebudou, takže ,odflákli‘ svou přípravu. Místo aby si to pečlivě naplánovali a zvážili, čeho jsou a čeho nejsou schopni, vyrazili na Ukrajince v domnění, že se jim okamžitě vzdají, což se zkrátka nestalo. Přestože tedy Ukrajinci reagovali pozdě, díky ruské nepřipravenosti byli schopni dosáhnout relativně dobrého výsledku,“ soudí politolog.
„Ukrajina nevítězí, pouze se efektivně brání“
Obrat nastal poté, co se Rusové několikrát pokusili neúspěšně obklíčit Kyjev a následně se ze severu stáhli. Kofroň zmínil, že dlouhé obkličování Kyjeva bylo ruskou taktickou chybou. „Ztráceli tam velké množství jednotek, a od konce čtvrtého nebo pátého dne bylo jasné, že se jim to spíše nepovede. Místo zbytečných pokusů o dobytí Kyjeva mohli přesunout své jednotky a pokusit se například obklíčit ukrajinské síly na Donbase.“
„Samozřejmě, pokud by Kyjev padl, je možné, že by prezident Zelenskyj neváhal opustit město a tím pádem by klesla i ukrajinská morálka a vůle bojovat. Nicméně to se nestalo, a tak si Rusové tou snahou dobýt Kyjev odčerpali poměrně velké množství sil,“ míní.
Na začátku to podle Kofroně vypadalo tak, že se Rusové pokusí obklíčit zbytkové části Doněcké a Luhanské oblasti, kde byly koncentrovány poměrně velké síly Ukrajinců. Kdyby se jim to povedlo, Ukrajincům by se pravděpodobně rozpadla fronta. „Nicméně, už někdy na začátku června bylo jasné, že toho Rusové nejsou schopni a v tomto smyslu tedy Ukrajinci defenzivně zvítězili. Jiná věc je, že nebyli schopni uhájit zbytky Luhanské oblasti, Rusům se zde povedl dílčí úspěch. Nedá se tedy říci, že Ukrajina vítězí; Ukrajina se efektivně brání. Vítězství však vypadá trochu jinak,“ soudí Kofroň.
Poslední dva měsíce jsou hluché
Podle Kofroně měla řada lidí za to, že když se Ukrajině povedlo uhájit Kyjev, tak teď velmi lehce přejde do protiútoku. „Jenže on ten útok je velmi obtížný. Byl obtížný pro Rusy a nepředstavujme si, že bude jednoduchý i pro Ukrajince. Pořád platí, že i po dodávkách zbraní má Ukrajina v řadě oblastí horší technologii, nemá výrazně lepší výcvik a některé institucionální problémy, které trápí ruskou armádu, trápí i tu ukrajinskou. Zejména rezervní jednotky budou mít velmi podobnou kvalitu, jako narychlo splácané jednotky u Rusů,“ myslí si politolog.
Schopnost Ukrajinců přejít do opravdu velkého protiútoku je tedy značně omezena. Kofroň řekl, že tedy veřejnost byla obětí toho, že jak se před válkou Ukrajina podceňovala a Rusko přeceňovalo, tak si role vyměnily. „Část dynamiky konfliktu vyplývala z prvního zvláštního týdne, kdy Ukrajinci pozdě mobilizovali a Rusové situaci podcenili. To možná vytvořilo dojem, že Ukrajinci jsou o něco silnější, než ve skutečnosti jsou.“
„Ukrajinci musí v tento moment vycvičit jednotky, připravit štáby a vymyslet nějaký smysluplný plán, protože pokud jim protiofenziva nevyjde, tak jim hrozí, že ztratí obrovské množství lidí a techniky (tedy to, co se v podstatě stalo Rusům), a naděje na znovudobytí okupovaných území vyhasnou,“ zhodnotil Kofroň pro ČT24.
