Ukrajinci připravují protiofenzivu u Chersonu. Klíčem je zisk spojnic přes Dněpr

Ukrajinská armáda se připravuje na protiútok na jihu země. Podle vojenských stratégů pro ně bude pokus o osvobození Chersonu novou kapitolou bojů, které by mohly být zásadní pro další vývoj války.

V noci ze středy na čtvrtek zřejmě zasáhly ukrajinské rakety ruské velitelské centrum v okupovaném Skadovsku v Chersonské oblasti. Ruská protivzdušná obrana byla v akci také na několika dalších místech okupovaného jihu země. V posledních dnech tam Ukrajinci s pomocí raketometů HIMARS dodaných Spojenými státy zničili několik skladů munice a paliva nepřítele. 

U města Nová Kachovka nedaleko Chersonu se ukrajinským vzdušným silám podařilo v úterý sestřelit ruskou stíhačku Su-35. Z obav z možného protiútoku podle britské rozvědky přesouvá Rusko vojáky a techniku v Chersonu a mezi Mariupolem a Záporožím. Posiluje rovněž bezpečnostní opatření v Melitopolu.

Podle serveru The Kyiv Independent poslední kroky ukrajinských ozbrojených složek nasvědčují tomu, že se jejich plná pozornost obrací k městu Cherson na jihu země. S odkazem na informace z vedení armády web informuje o tom, že se chystají zahájit protiútok proti městu, které se podařilo Rusku dobýt krátce po zahájení invaze.

Raketový systém HIMARS, který ukrajinské armádě dodaly Spojené státy, už v úterý poškodil Antonivskyj most přes Dněpr, který je pro Rusy významnou strategickou spojnicí kvůli zásobování. Kilometr dlouhý most je jednou z pouhých dvou spojnic obou břehů Dněpru na Ruskem kontrolovaném území jižní Ukrajiny.

Přístavní město Cherson ovládla ruská armáda už 2. března po těžkém ostřelování. Nyní ho okupační vojska považují za území Ruska a odborníci očekávají, že by ho mohl čekat stejný osud jako okupovaný Krym, tedy že Ruskem dosazení politici v samosprávě uspořádají referendum o připojení k největší zemi světa.  

Osvoboďte jih, zavelel Zelenskyj

Na jihu země ukrajinská armáda vyvíjí už déle než měsíc tlak na ruské linie a čelní ukrajinští představitelé, mezi nimi i prezident Volodymyr Zelenskyj, nedávno upozornili, že armáda chystá ofenzivní operace s cílem Rusy vytlačit z míst, která momentálně ovládají.  

Podle ukrajinského ministra obrany Olekseje Reznikova se už Zelenskyj po pomalých a těžkých bojích na východě definitivně rozhodl spustit protiútok s cílem osvobodit jih, pro ukrajinskou ekonomiku tak zásadní.

Během operace v Chersonské oblasti se, jak informuje novinář Ilja Ponomarenko a ukrajinská armáda, dosud podařilo osvobodit 44 vesnic a měst. Vojenští experti se ale shodují na tom, že postup zatím nemá velký dopad zejména kvůli tomu, že dosud šlo zpravidla spíše o pokusy udržet ruské síly mimo Donbas než o operace s cílem dosáhnout významných územních zisků.

Odhady hovoří o tom, že Rusové k Chersonu nasadili deset praporů taktických vojenských skupin. Je to výrazně méně než na Donbase, kam směřuje jejich hlavní pozornost a kde bylo nasazeno už přes padesát praporů. Na dvousetkilometrové frontě v Mikolajivské oblasti jsou ruské jednotky patrně kvůli nedostatku vojáků značně oslabené. 

„Cherson je na dohled a přes dalekohled už na něj Ukrajinci jasně pohlížejí,“ popsal na konci června přiblížení ukrajinských sil poradce prezidenta Oleksij Arestovyč pro magazín Newsweek. „Domnívám se, že do konce srpna budou Rusové pouze v defenzivě,“ uvedl. 

Dlouhé a krvavé boje

Více skeptičtí nad zásadním postupem Ukrajiny jsou ale podle magazínu vojenští experti z USA. „Ruské síly strávily posledních několik měsíců posilováním svých pozic ve městě a jeho okolí,“ připomíná zástupkyně ředitele pro analýzy v Centru pro bezpečnost a nové technologie na Georgetownské univerzitě Margareta Konajevová.

„Nehodlají se stáhnout, pokud k tomu nebudou absolutně donuceny, a množství palebné síly, které by k tomu bylo zapotřebí, by mohlo učinit město téměř neobyvatelným,“ varuje. Plánovaný střet podle ní bude dlouhý a krvavý, připouští však, že raketomety HIMARS by ukrajinské straně mohly výrazně pomoct.

Ruský vojenský analytik Vladislav Šurigin zase varoval před tím, že by mohlo jít o podobně zničující ostřelování jako v Mariupolu. Chersonská fronta je ale na rozdíl od Donbasu poměrně volná a průchodná, což by podle novináře Ponomarenka umožnilo ukrajinským předsunutým jednotkám prorazit ji. 

Výhodou ukrajinské pěchoty je od začátku války schopnost postupovat v menších jednotkách, myslí si izraelský obranný expert Igal Levin. „Nebudu se divit, když se ukáže, že ukrajinské průzkumné skupiny pronikají do zóny obsazené Rusy, aby prozkoumaly jejich obranu a zjistily, jak hluboko je možné se dostat,“ dodal.

Cíl: obklíčit město

Jedním z možných scénářů protiútoku je průnik na dvacet až třicet kilometrů jižně ze současných pozic k předměstí Chersonu na letiště ve vesnici Čornobajivka, které využívá ruské letectvo. Během čtyř měsíců války toto místo čelilo řadě ukrajinských útoků, které významně poškodily ruské stíhačky. Kvůli strategickému významu letiště ho ale i přes výrazné ztráty odmítají Rusové opustit. 

K ovládnutí Chersonu potřebuje Ukrajina podle serveru The Kyiv Independent splnit tři klíčové cíle, které by jí umožnily obklíčit ruskou armádu: zničit přístup do města přes Antonivskyj most a odstřihnout železniční most nedaleko vesnice Antonivka. Obě spojnice okupantům umožňují posilovat své pozice.

Zároveň by Kyjev musel ovládnout dálnici M14/P47, která Cherson spojuje s Novou Kachovkou, kde sídlí jedna z ruských základen. Ukrajinci by rovněž museli odříznout Kachovskou vodní elektrárnu, ležící asi pětapadesát kilometrů od Chersonu proti proudu Dněpru. Přehrada elektrárny totiž slouží jako most, po kterém dálnice vede. Pak by se ruská armáda neměla jak dostat přes Dněpr.

V případě úspěchu by bylo ukrajinské dělostřelectvo také dostatečně blízko, aby ruským silám zabránilo v instalaci jakéhokoli druhu přechodu přes řeku, například plovoucích mostů. Těžká blokáda města by podle expertů vyžadovala hodně času. 

V případě obklíčení ruských jednotek v Chersonu by však podle Ponomarenka musela Ukrajina postupovat velmi rychle, aby dosáhla požadovaných územních zisků. Právě to si totiž Kyjev od vychýlení fronty na jih slibuje.

Možné navrácení významné části území na jihu s pomocí zbraní spojenců označují tamní vojenští stratégové za zahájení nové kapitoly války, která se nyní na východě dostala do své opotřebovávací fáze.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 6 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 6 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 6 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 13 hhodinami
Načítání...