Ukrajinci připravují protiofenzivu u Chersonu. Klíčem je zisk spojnic přes Dněpr

Ukrajinská armáda se připravuje na protiútok na jihu země. Podle vojenských stratégů pro ně bude pokus o osvobození Chersonu novou kapitolou bojů, které by mohly být zásadní pro další vývoj války.

V noci ze středy na čtvrtek zřejmě zasáhly ukrajinské rakety ruské velitelské centrum v okupovaném Skadovsku v Chersonské oblasti. Ruská protivzdušná obrana byla v akci také na několika dalších místech okupovaného jihu země. V posledních dnech tam Ukrajinci s pomocí raketometů HIMARS dodaných Spojenými státy zničili několik skladů munice a paliva nepřítele. 

U města Nová Kachovka nedaleko Chersonu se ukrajinským vzdušným silám podařilo v úterý sestřelit ruskou stíhačku Su-35. Z obav z možného protiútoku podle britské rozvědky přesouvá Rusko vojáky a techniku v Chersonu a mezi Mariupolem a Záporožím. Posiluje rovněž bezpečnostní opatření v Melitopolu.

Podle serveru The Kyiv Independent poslední kroky ukrajinských ozbrojených složek nasvědčují tomu, že se jejich plná pozornost obrací k městu Cherson na jihu země. S odkazem na informace z vedení armády web informuje o tom, že se chystají zahájit protiútok proti městu, které se podařilo Rusku dobýt krátce po zahájení invaze.

Raketový systém HIMARS, který ukrajinské armádě dodaly Spojené státy, už v úterý poškodil Antonivskyj most přes Dněpr, který je pro Rusy významnou strategickou spojnicí kvůli zásobování. Kilometr dlouhý most je jednou z pouhých dvou spojnic obou břehů Dněpru na Ruskem kontrolovaném území jižní Ukrajiny.

Přístavní město Cherson ovládla ruská armáda už 2. března po těžkém ostřelování. Nyní ho okupační vojska považují za území Ruska a odborníci očekávají, že by ho mohl čekat stejný osud jako okupovaný Krym, tedy že Ruskem dosazení politici v samosprávě uspořádají referendum o připojení k největší zemi světa.  

Osvoboďte jih, zavelel Zelenskyj

Na jihu země ukrajinská armáda vyvíjí už déle než měsíc tlak na ruské linie a čelní ukrajinští představitelé, mezi nimi i prezident Volodymyr Zelenskyj, nedávno upozornili, že armáda chystá ofenzivní operace s cílem Rusy vytlačit z míst, která momentálně ovládají.  

Podle ukrajinského ministra obrany Olekseje Reznikova se už Zelenskyj po pomalých a těžkých bojích na východě definitivně rozhodl spustit protiútok s cílem osvobodit jih, pro ukrajinskou ekonomiku tak zásadní.

Během operace v Chersonské oblasti se, jak informuje novinář Ilja Ponomarenko a ukrajinská armáda, dosud podařilo osvobodit 44 vesnic a měst. Vojenští experti se ale shodují na tom, že postup zatím nemá velký dopad zejména kvůli tomu, že dosud šlo zpravidla spíše o pokusy udržet ruské síly mimo Donbas než o operace s cílem dosáhnout významných územních zisků.

Odhady hovoří o tom, že Rusové k Chersonu nasadili deset praporů taktických vojenských skupin. Je to výrazně méně než na Donbase, kam směřuje jejich hlavní pozornost a kde bylo nasazeno už přes padesát praporů. Na dvousetkilometrové frontě v Mikolajivské oblasti jsou ruské jednotky patrně kvůli nedostatku vojáků značně oslabené. 

„Cherson je na dohled a přes dalekohled už na něj Ukrajinci jasně pohlížejí,“ popsal na konci června přiblížení ukrajinských sil poradce prezidenta Oleksij Arestovyč pro magazín Newsweek. „Domnívám se, že do konce srpna budou Rusové pouze v defenzivě,“ uvedl. 

Dlouhé a krvavé boje

Více skeptičtí nad zásadním postupem Ukrajiny jsou ale podle magazínu vojenští experti z USA. „Ruské síly strávily posledních několik měsíců posilováním svých pozic ve městě a jeho okolí,“ připomíná zástupkyně ředitele pro analýzy v Centru pro bezpečnost a nové technologie na Georgetownské univerzitě Margareta Konajevová.

„Nehodlají se stáhnout, pokud k tomu nebudou absolutně donuceny, a množství palebné síly, které by k tomu bylo zapotřebí, by mohlo učinit město téměř neobyvatelným,“ varuje. Plánovaný střet podle ní bude dlouhý a krvavý, připouští však, že raketomety HIMARS by ukrajinské straně mohly výrazně pomoct.

Ruský vojenský analytik Vladislav Šurigin zase varoval před tím, že by mohlo jít o podobně zničující ostřelování jako v Mariupolu. Chersonská fronta je ale na rozdíl od Donbasu poměrně volná a průchodná, což by podle novináře Ponomarenka umožnilo ukrajinským předsunutým jednotkám prorazit ji. 

Výhodou ukrajinské pěchoty je od začátku války schopnost postupovat v menších jednotkách, myslí si izraelský obranný expert Igal Levin. „Nebudu se divit, když se ukáže, že ukrajinské průzkumné skupiny pronikají do zóny obsazené Rusy, aby prozkoumaly jejich obranu a zjistily, jak hluboko je možné se dostat,“ dodal.

Cíl: obklíčit město

Jedním z možných scénářů protiútoku je průnik na dvacet až třicet kilometrů jižně ze současných pozic k předměstí Chersonu na letiště ve vesnici Čornobajivka, které využívá ruské letectvo. Během čtyř měsíců války toto místo čelilo řadě ukrajinských útoků, které významně poškodily ruské stíhačky. Kvůli strategickému významu letiště ho ale i přes výrazné ztráty odmítají Rusové opustit. 

K ovládnutí Chersonu potřebuje Ukrajina podle serveru The Kyiv Independent splnit tři klíčové cíle, které by jí umožnily obklíčit ruskou armádu: zničit přístup do města přes Antonivskyj most a odstřihnout železniční most nedaleko vesnice Antonivka. Obě spojnice okupantům umožňují posilovat své pozice.

Zároveň by Kyjev musel ovládnout dálnici M14/P47, která Cherson spojuje s Novou Kachovkou, kde sídlí jedna z ruských základen. Ukrajinci by rovněž museli odříznout Kachovskou vodní elektrárnu, ležící asi pětapadesát kilometrů od Chersonu proti proudu Dněpru. Přehrada elektrárny totiž slouží jako most, po kterém dálnice vede. Pak by se ruská armáda neměla jak dostat přes Dněpr.

V případě úspěchu by bylo ukrajinské dělostřelectvo také dostatečně blízko, aby ruským silám zabránilo v instalaci jakéhokoli druhu přechodu přes řeku, například plovoucích mostů. Těžká blokáda města by podle expertů vyžadovala hodně času. 

V případě obklíčení ruských jednotek v Chersonu by však podle Ponomarenka musela Ukrajina postupovat velmi rychle, aby dosáhla požadovaných územních zisků. Právě to si totiž Kyjev od vychýlení fronty na jih slibuje.

Možné navrácení významné části území na jihu s pomocí zbraní spojenců označují tamní vojenští stratégové za zahájení nové kapitoly války, která se nyní na východě dostala do své opotřebovávací fáze.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 36 mminutami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 2 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 4 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 4 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 4 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 5 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 5 hhodinami
Načítání...