Rusové nasadí do bojů všechny dostupné prostředky, predikují experti další vývoj války

46 minut
90' ČT24: Druhá fáze války na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Na Ukrajině začala další fáze války. Ruská armáda zahájila útok, který má za cíl získat celý Donbas. Ruské síly útočí podél celé východní fronty a dobyly město Kreminna v Luhanské oblasti. Ukrajinské jednotky naopak zatím úspěšně odráží útoky u Charkova. V pořadu 90' ČT24 zaznělo, že ambicí Ruska by mohlo být obklíčení ukrajinských vojáků v Donbasu ze severu i z jihu.

Podle bezpečnostního analytika Richarda Stojara je dobytí obce Kreminna dílčím úspěchem, ruské ambice jsou větší. V příštích dnech se podle něj dá očekávat rozsáhlejší eskalace, kdy ruská strana nasadí do bojů všechny dostupné prostředky, i z neúspěšné severní fronty. Tam ale záleží, nakolik jsou bojeschopné.

„Čas v současnosti nepracuje pro ruskou stranu s ohledem na nové dodávky stále vyspělejších zbraňových systémů pro Ukrajinu ze strany USA,“ sdělil s tím, že Rusy tlačí i zmiňovaný termín 9. května, kdy se konají v Moskvě oslavy vítězství ve druhé světové válce, kde by ruský prezident Vladimir Putin rád prezentoval nějakou formu vítězství současného.

Podle ukrajinského generálního štábu se Moskva snaží o prolomení obranné linie v Doněcké a Luhanské oblasti a o úplné ovládnutí Mariupolu. Těžké boje se ale vedou například i u Charkova, Izjumu nebo Mykolajivu. Ruský raketový útok si v pondělí vyžádal první civilní oběti i v západoukrajinském Lvově. Ve městě, které mnozí považovali za relativně bezpečné.

Větší sebevědomí Ukrajinců

Podle Stojara je primárním cílem takových útoků maximální poškození vojenské a civilní infrastruktury, která by mohla sloužit k přesunům zbraní ze zahraničí. Novinářka Deníku N Petra Procházková doplnila, že Rusové chtěli útočit ve Lvově na železnici, úder ale dopadl na civilní objekt. To obyvatele podle ní znervóznilo. „Lvov je do značné míry naplněn uprchlíky z východu, a ti toto ohrožení brali velmi těžce,“ prohlašuje novinářka, která je momentálně na Ukrajině.

Podle ní Ukrajinci nejsou překvapeni, že začala další fáze války, nicméně to vnímají jako určitý předěl. Procházková pozoruje větší sebevědomí od chvíle, kdy se Rusové stáhli z Kyjevské oblasti. „Od té chvíle je vidět, že si Ukrajinci mnohem více věří, ale na druhou stranu, co jiného máte říkat jako prezident? Musíte říkat, že vyhrajete,“ naráží novinářka na prohlášení Volodymyra Zelenského o tom, že Ukrajinci válku vyhrají. Prohlásila, že mezi lidmi panuje vlastenecký entuziasmus.

Pokus o obklíčení

V Donbasu by ambicí Ruska mohlo být obklíčení ukrajinských vojáků ze severu i z jihu. Stojar si však nemyslí, že by obklíčení Ukrajinců bylo tak výrazným úspěchem, aby to dostalo celou Ukrajinu do bezvýchodné situace.

Mluví se také o podobě boje na jihu. Přesunul se totiž na rovinatý a stepní terén, což je rozdíl oproti bojům na severu, které probíhaly v členitém a zalesněném prostředí, kde například Ukrajinci působili v malých týmech. „Tady konflikt nabude konvenční charakter, těžká technika je tam uplatnitelná ve větší míře,“ sděluje Stojar s tím, že prostupnost terénu pro ruské těžké kolony ovlivní i počasí.

Kdy by se do konfliktu mělo zapojit NATO?

Ukrajinská armáda dál pokračuje v obraně Mariupolu. Intenzivní boje se teď vedou o ocelárny Azovstal, které jsou podle úterních večerních zpráv zcela zničené. Bývalý diplomat Vladimír Votápek v 90' ČT24 uvedl, že Mariupol už je v zásadě dobyt, Stojar s tím ale polemizoval. Podle něj tamní přetrvávající ukrajinská rezistence váže mnoho ruských sil, mluví se až o 12 tisících vojáků. Obránci Mariupolu tak ulevují ukrajinským silám jinde.

Ukrajinský prezident Zelenskyj také žádá Západ o další zbraně. Hned sedm letadel s nákladem mají v příštích hodinách vyslat Spojené státy. Kyjev zdůrazňuje, že posílení je nutné pro obranu Donbasu. Naopak popřel tvrzení nepřítele, že Ukrajinci zaútočili na vesnici na ruské straně hranice. Rusko také vyhrožuje, že zaútočí na konvoje západních zbraní pro Ukrajinu.

„Myslím, že by záleželo, na jakém území by k tomu útoku došlo. Pokud by Rusko začalo zasahovat konvoje na polském území, tak věřím, že by nám nezbylo nic jiného než aktivovat článek 5 a považovat to za jasný a otevřený útok na zemi NATO a do toho konfliktu zasáhnout. Pokud ty konvoje bude likvidovat na ukrajinském území, tak se obávám, že to pro nás nebude dostatečný impuls, abychom zasáhli,“ dodává Votápek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...