Rusové se od začátku války poučili. Dodávky zbraní na Ukrajinu ale můžou situaci změnit, soudí Kofroň

5 minut
Horizont ČT24: Politický geograf Kofroň k usnadnění vývozu zbraní z USA na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Postup ruské armády na Ukrajině je nyní koordinovanější, od začátku války se poučila, myslí si politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodávky zbraní a velká pomoc Spojených států Ukrajině může podle něj situaci na bojišti změnit, nemyslí si ale, že by Kyjev válku vyhrál, spíš se situace vrátí ke stavu před vypuknutím konfliktu, řekl v Horizontu ČT24.

„Ukazuje se, že se Rusové skutečně poučili, protože na začátku postupovali často extrémně rychle, neorganizovaně, teď to vypadá, že se snaží využívat dělostřelectva a letectva v rámci svých možností. Na druhou stranu je ale velkou otázkou, do jaké míry jsou Rusové schopni skutečně sladit manévr palbou třeba dělostřelbou s manévrem s těmi silami,“ uvedl Kofroň.

Spojené státy chystají pro Ukrajinu rekordní balík pomoci. Podle Kofroně to může změnit situaci na bojišti. „Ukrajina jako taková svým obranným rozpočtem a schopnostmi byla prostě výrazně slabší než Rusko. Taková pomoc by samozřejmě radikálně změnila poměr sil na bojišti a v horizontu několika měsíců by mohla vést k tomu, neříkám, že by mohla Ukrajina zvítězit, ale mohla by se dostat do situace, kdy by přinutila Rusko k návratu minimálně k předválečným hranicím,“ popsal politický geograf.

Jak dlouho má válka trvat?

Kofroň také vzpomenul, že se jednotlivé státy liší v tom, jak dlouho by válka na Ukrajině měla trvat. „První housle hrají Američané, případně jak velkou pomoc umí, a z pohledu Ruska jsou USA hlavní nepřítel,“ dodal.

Zároveň upozornil, že Německo, Itálie, Nizozemsko jsou v jiné situaci vzhledem k závislosti na ruském plynu a musí tak volit, co je pro ně výhodnější, zda dlouhodobější konflikt, nebo ho co nejrychleji ukončit a nečelit zásadním problémům v energetice a potažmo v ekonomice.

Západní dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu nejsou Rusové schopni podle Kofroně ve velké míře likvidovat. „Rusové neukázali nějaké velké schopnosti ničit cíle v hloubce ukrajinského území. Ano, občas tam pošlou nějaký Iskander nebo něco takového, to by bylo schopné zničit jen relativně malou část dodávané výzbroje,“ uzavřel.   

Votápek: Rychlé vítězství Rusům nevyšlo

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek si také myslí, že Rusové jsou nyní na bojišti opatrnější. „Získali jisté bojové zkušenosti, nejdou tak naivně do útoku, protože už přestali Ukrajince podceňovat,“ řekl v Událostech, komentářích. Zároveň upozornil, že Rusové vsadili na rychlé vítězství, které jim ale nevyšlo.

9 minut
Vladimír Votápek o válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Často se mluví o tom, že Vladimir Putin se potřebuje 9. května v den vítězství nad nacismem pochlubit úspěchem na Ukrajině. Podle Votápka ale nejde tak o to, čeho dosáhne, ale o to, co se bude snažit prodat ruské veřejnosti. Myslí si, že čím déle bude trvat na pokusech vyhrát na bojišti, tím horší to bude mít dopad na Rusko. „S velkou pravděpodobností ta prohra na Ukrajině bude znamenat konec Putinova režimu,“ podotkl Votápek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
10:53Aktualizovánopřed 26 mminutami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín hlasování vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus sestavit vládu. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
09:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 7 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 8 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 14 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru skončil na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Pachatel ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 16 hhodinami
Načítání...