Česko podporuje snahu Gruzie získat status kandidátské země Evropské unie. Vládu v Tbilisi o tom ujistil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ocenil provedené reformy, upozornil ale také na problémy země. Jihokavkazský stát se teď zároveň potýká s velkou imigrací z Ruska, která s sebou přináší jak ekonomické impulsy, tak bezpečnostní výzvy.
Na červnovém summitu EU se Gruzii nepodařilo získat postavení kandidáta, na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska. Od Gruzie Unie požaduje, aby nejprve splnila dvanáct podmínek týkajících se například justičních reforem, zmírnění polarizace politické scény či zmenšení vlivu oligarchů na fungování země.
„Nezapomínáme na Gruzii,“ řekl Lipavský. Ujistil, že Praha bude dále podporovat její snahy získat postavení kandidáta do EU, současně ale zdůraznil, že splnění podmínek EU vyžaduje „efektivní reformy“. Do budoucna je podle něj třeba hledět nejen s optimismem, ale i s novými nápady, a zaměřit se na překonání polarizace gruzínské politiky a budování a fungování demokratických institucí. V Tbilisi vyjádřil i znepokojení ohledně svobody médií.
Šéf gruzínské diplomacie Ilia Darčiašvili ocenil českou podporu. „Budoucnost Gruzie je v EU. Česko je velmi silný partner a sehrává důležitou roli pro integraci Gruzie do EU,“ řekl po jednání s Lipavským. Ministr Darčiašvili vyjádřil také solidaritu s Ukrajinou, čelící od 24. února ruské invazi.
Do baru jen po odsouzení invaze
Dopady invaze jsou v sousední zemi všudypřítomné, názory na válku na Ukrajině jsou v gruzínské metropoli patrné na první pohled. Přestože ruština je v ulicích slyšet, do některých barů mohou Rusové vstoupit, jen když invazi jasně odsoudí. „Nevěděli jsme, o jaké Rusy jde, jaký je jejich politický postoj, a nechtěli jsme obsluhovat lidi, kteří podporují to, co se děje na Ukrajině,“ popsala manažerka Dedaena Baru Šešilli Butkhuziová.
Podpora Ukrajiny a nesouhlas s prezidentem Vladimirem Putinem se v podniku v centru hlavního města promítly i do maličkostí, jako je heslo k přístupu na internet. „Dostali jsme spousty výhrůžek. Dokonce vyhrožovali zabitím nás nebo našich partnerů. Bylo toho dost,“ uvedla Buthuziová.
Do země letos přišlo přes 112 tisíc Rusů. Část z nich krátce po napadení Ukrajiny, druhá vlna pak dorazila, když Kreml vyhlásil mobilizaci. Příliv lidí i kapitálu Gruzii přinesl pozici jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik. „Očekávali jsme, že (příliv Rusů) bude mít negativní dopady, protože Gruzie je velmi závislá na sousedních zemích, včetně Ruska a Ukrajiny. Ale ukázalo se, že je to jinak a jsou spíš pozitivní,“ uvedl ekonom Davit Kešelava.
Příliv lidí ale znamená i vyšší ceny. Například nájmy v metropoli letos zdražily o víc než polovinu. Nejen studenti se tak musí stěhovat na periferii. „Před rokem jsem si mohla pronajmout dům za 250 dolarů, teď bych nenašla nic ani za 800 dolarů,“ přiblížila Butkhuziová.
Rusko okupuje část gruzínského území
Ministr Darčiašvili s Lipavským jednal také o situaci na okupovaných územích, jak Tbilisi nazývá oblasti Abcházie a Jižní Osetie, ve kterých jsou rozmístěné ruské jednotky. „Oceňujeme Českou republiku, že vyjadřuje podporu územní celistvosti Gruzie a podporuje Gruzii na cestě do NATO,“ řekl gruzínský ministr.
Šéf české diplomacie se následně podíval na hranici se separatistickým regionem Jižní Osetie. „Gruzie nemá svou územní celistvost zajištěnou,“ řekl na dohled od základny ruských pohraničníků.
„Toto je jedno ze symbolických míst, kde můžeme vidět na druhé straně formálně gruzínské území, ale reálně tam Gruzie nemůže vykonávat svou správu a je to pod kontrolou ruských jednotek a pohraniční stráže (ruské tajné služby) FSB,“ dodal ministr, který svou cestou na toto místo vyjádřil podporu svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie.
Přítomnost ukrajinských uprchlíků připomíná Gruzíncům jejich vlastní zkušenost s Ruskem. „Od rozpadu Sovětského svazu měla Gruzie tři válečné konflikty s Ruskou federací. To, co se dnes odehrává na Ukrajině, je jen pokračování toho, co Rusko neustále dělalo po rozpadu Sovětského svazu. I zde je podobný problém, kdy Rusko vytvořilo separatistická území, která ovlivňují domácí politickou situaci. Je to otázka principu a zachování územní celistvosti Gruzie,“ zdůraznil Lipavský.
Řešením by mohly být protiruské sankce. Ty podporuje i řada lidí v centru metropole. Přetrvávající závislost gruzínské ekonomiky na Rusku kritizuje gruzínská opozice. Politička Chatija Dekanoidzeová po setkání s Lipavským upozornila na to, že se země nepřipojila k protiruským sankcím Západu. Kritizuje i absenci seznamu zboží, které by bylo zakázáno reexportovat z Gruzie do Ruska. Přes Gruzii také létají nákladní letadla s íránskými drony, které Rusko využívá ve válce proti Ukrajině, prohlásila.
