Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je incident z polské vesnice Przewodów, kterou zasáhl raketový výbuch, důkazem o větší intenzitě bojů a zvyšujícím se počtu protiraketových systémů v rusko-ukrajinském konfliktu. Podobným případům však nelze podle něj zabránit, a také proto vyzývá k větší hustotě obranných systémů na území členů Severoatlantické aliance (NATO).
Původně média informovala o tom, že na východ dopadla ruská raketa. Polské úřady ale byly zdrženlivé a agentura AP ve středu ráno s odvoláním na tři nejmenované americké činitele uvedla, že podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou raketu. Že tomu tak patrně bylo, prohlásil ve středu po poledni také polský prezident Andrzej Duda.
Aktuální případ není prvním incidentem rusko-ukrajinského konfliktu mimo území Ukrajiny. Už dříve se ocitl jeden z bezpilotních prostředků dokonce až poblíž Záhřebu v Chorvatsku. Další dopadl na území Rumunska a Moldavska. Situace je však nyní odlišná v tom, že se jedná o raketový systém, upozornil Šedivý. „Na situaci musíme reagovat. Protože celkově se intenzita bojů na Ukrajině zvyšuje a zvyšuje se počet používaných raketových systémů,“ všímá si.
„Měli bychom očekávat, že se to může stát i v budoucnosti. A může se stát něco mnohem horšího. Například právě při technickém selhání nějaké bojové rakety, která ponese dejme tomu čtyři sta kilogramů klasické nálože, a to by skutečně byly velmi významné dopady,“ varuje Šedivý.
Ochrana území členů NATO není stoprocentní
Zcela eliminovat podobné situace však podle Šedivého nelze. Musela by se vytvořit nákladná celoplošná protiraketová obrana podél celých hranic s Ukrajinou, případně s Ruskem. Částečným řešením by proto měla být kvalitnější obrana.
„Protiraketová a protiletecká obrana by se měla zahustit. Měla by se vytvořit větší hustota prostředků, které jsou rozmístěny ať už v Polsku, na Slovensku, nebo v pobaltských státech, které mají tyto systémy ve své výzbroji, případně jsou rozmístěny dalšími státy Severoatlantické aliance,“ nastiňuje bývalý náčelník generálního štábu s tím, že zvýšit se musí také počet průzkumných systémů.
„To bude dost významné. A bude to stát poměrně hodně peněz, s tím musíme počítat,“ dodává Šedivý.
Zlepšit se má i komunikace
To samé by mělo platit pro komunikaci ze strany ukrajinských představitelů, neboť původní informace ohledně raketového výbuchu na polském území nebyly přesné. „Pan prezident (Volodymyr) Zelenskyj okamžitě použil výrazy v tom, že tím agresorem a útočníkem proti polskému území byla ruská strana, což bylo v počátku zavádějící.“
Šedivý také upozornil, že podobně jako Zelenskyj se vyjádřili i někteří představitelé států NATO. „Což si myslím, že není úplně v pořádku. Protože to potom brání tomu, aby se celý případ řešil v klidné a pokud možno pracovní atmosféře,“ vysvětluje s tím, že v citlivé situaci je potřeba, abychom měli maximálně ověřené a nezkreslené informace.
Šedivý zároveň nabádá k opatrnosti, aby konflikt nepřeskočil přes hranice Ukrajiny na území členů NATO, což by mohlo vést až k aktivaci článku pět Severoatlantické smlouvy. „A to je de facto otázka toho, že jsme na prahu třetí světové války,“ prohlásil Šedivý ke smlouvě NATO, ve které se členské země dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich bude považován za útok proti všem.
Článek čtyři a vyšší investice do východního křídla
Podle Šedivého by však měl být aktivován článek čtyři Severoatlantické smlouvy, podle kterého mají smluvní strany společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost smluvní strany. „Je potřeba, aby konzultace proběhly. Dokonce si myslím, že už mohly proběhnout o něco dříve, i když v Severoatlantické alianci se na toto téma diskutuje stále, to není nic úplně nového.“
„Ale toto je takový už formalizovaný proces, který vede k tomu, že se skutečně říkají věci velmi otevřeně a vedou k jakémusi závěru. Já věřím tomu, že Poláci řeknou na této konzultaci všechny informace, které mají, a že je řeknou všechny státy Severoatlantické aliance v čele s USA. Že se vyhodnotí realita a zároveň se přijmou opatření jak vůči Rusku, tak vůči ochraně vlastního území. To bude významné,“ věří Šedivý.
Aktuální problematika je podle něj další ukázkou toho, že je v rámci obranného systému NATO stále na čem pracovat. „Celková situace našich vojsk na východním křídle Severoatlantické aliance se musí ještě pořádně vylepšit, musíme tam investovat mnohem víc. Ne jen do pozemního segmentu, ale i do segmentu protivzdušné a protiraketové obrany. Věřím, že debata povede k tomu, jak dál ještě zlepšovat obranu území jednotlivých členů Severoatlantické aliance,“ doplňuje Šedivý.
