Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) oznámil, že podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství.
Plán vlády prosadit daň z mimořádných zisků provázely komunikační zmatky. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu ráno potvrdil, že se vládní koalice dohodla na platnosti daně od letošního roku, totéž prohlásili i další koaliční lídři. Zbyněk Stanjura ve středu odpoledne ale oznámil, že se kabinet shodl na platnosti daně až od roku 2023.
Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Upozornil také na to, že tuto daň plánují i další evropské země, Česko v tomto směru podle něj není výjimkou.
„Evropské nařízení umožňuje zdanit i rok 2022 a podle zpráv, které máme, možná mnohé členské státy k tomu přistoupí. My tuto otázku pečlivě zvažujeme, i s ústavními právníky, v tuto chvíli se vláda kloní k bezpečnější variantě – aby účinnost byla od 1. 1. 2023,“ avizoval Stanjura. Dodal, že návrh, který vláda konzultuje se svými partnery i s opozicí, se nijak nezměnil.
Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.
Ministr financí také odmítl výhrady Hospodářské komory, která žádala snížení plánované šedesátiprocentní sazby daně. Je připraven s komorou jednat, podle něj je ale nutné zajistit prostředky na kompenzace vysokých cen energií, které budou čerpat i firmy.
Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších patnáct miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.
Schillerová: Návrh provází chaos
Podle bývalé ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh mimořádné daně provází chaos. „Vůbec nechápu, proč to vláda neschvaluje na řádném jednání. A mám pro to jedinou jednoduchou odpověď – protože ten návrh není doplněn tím, čím by doplněn být měl,“ okomentovala.
„Co máme podpořit? My jsme ten návrh v konečné verzi, doplněný o výpočty, vůbec neviděli. A teď se dozvídáme – což považuji za nehorázné – že by měl být návrh za desítky miliard načten formou pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku, který by se měl projednávat příští týden v úterý. Tím pádem bude znemožněno opozici, aby měla šanci ho nějakým způsobem opravit svým vlastním pozměňovacím návrhem,“ dodala Schillerová.
Podle člena rozpočtového výboru sněmovny Jiřího Havránka (ODS) kabinet Petra Fialy ví, co dělá. „Myslím, že jde (vláda) správnou cestou, já ji podporuji,“ uvedl. Havránek soudí, že vláda je ekonomicky kompetentní. „Vláda se na to podívala, dala si dohromady plusy a minusy, a zjistila, že je daleko lepší ta bezpečnější cesta,“ dodal. Podle něj je rozhodnutí kabinetu definitivní a k žádným změnám již nedojde.
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) nesouhlasí. „Největší smysl by dávalo jednorázové zdanění letošních zisků, protože tím, že vláda zaspala a neřešila situaci s energiemi (…) je to jedna z mála možností, jak by se to dalo stáhnout,“ vysvětlil. Nicméně si myslí, že retroaktivita by neprošla přes Ústavní soud. „V našich podmínkách to tedy realizovat nejde,“ dodal.
Prodloužení dočasného krizového rámce
V souvislosti s pomocí kvůli cenám energií kabinet jedná o prodloužení takzvaného dočasného krizového rámce na pomoc velkým firmám až do konce roku 2023, oznámil Síkela. Ministr podotkl, že podpora kvůli vysokým cenám energií se rozšíří, nezískají ji ale sektory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky se zastropovanými cenami. „Podporu bude moci čerpat více firem, než se původně očekávalo,“ řekl Síkela.
Dosud se podpora měla týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství, rybářství či lesnictví. „Rozšířili jsme sektorové vymezení programu na všechny sektory hospodářství,“ dodal. Původně se počítalo s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků.
Program vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům EU umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Vláda jedná o jeho prodloužení do konce roku 2023. U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno třicet miliard korun.
Vláda podpořila záměr Volkswagenu
Vláda podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory.
Podle předsedy představenstva Škody Auto Klause Zellmera by rozhodnutí o umístění gigafactory mohlo padnout do konce roku. Kromě lokality u Plzně jsou podle něj ve hře ještě místa v Polsku a Maďarsku.
Síkela i Stanjura označili možné umístění gigafactory za strategickou investici. Podle Síkely může továrna automobilový průmysl, který patří mezi klíčové obory pro českou ekonomiku, připravit na budoucnost. Investice by podle něj mohla přinést do veřejných rozpočtů 71 miliard korun.
„Automobilový průmysl, který je jedním ze základů českého průmyslu, prochází kvůli nástupu elektromobility velkými změnami. Možná výstavba gigafactory na našem území nám dává příležitost se těmto změnám přizpůsobit a nahradit pokles produkce komponent pro spalovací vozidla zvýšením produkce výrobků nebo komponent pro automobilový průmysl budoucích desetiletí. Tento projekt by nám v tomto směru měl významně pomoci,“ uvedl Síkela.
Podle Stanjury budou nyní členové vlády jednat o možnosti, jak zajistit náhradní infrastrukturu pro potřeby armády, která vybranou lokalitu využívala jako záložní letiště. Vláda bude také jednat s dotčenými obcemi a s Plzeňským krajem, aby se vypořádala s jejich případnými připomínkami. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt gigafactory nevylučuje zachování letecké záchranné služby v dané lokalitě.
Vláda podle Stanjury podnikne veškeré potřebné kroky pro to, aby se podařilo investici získat. „Ten prostor nechceme pro jakoukoli investici, ale pro tuto konkrétní,“ zdůraznil. Podle něj se nezačne s úpravami vybrané lokality, dokud nebude jasné, že se Volkswagen rozhodl pro umístění své továrny právě u Plzně.
Ministr rovněž na tiskové konferenci oznámil, že státní podnik LOM Praha koupí čtyři podzvukové letouny L-39NG od Aera Vodochody. Zaplatí za ně včetně například pozáruční podpory nebo vybavení 2,1 miliardy korun. „Stroje, o které LOM Praha dlouhodobě usiluje, budou sloužit k výcviku vojenských pilotů,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Jiří Táborský.
Vláda rovněž jmenovala nového předsedu rady Českého telekomunikačního úřadu. Od února jím bude dosavadní člen Marek Ebert, který nahradí Hanu Továrkovou. Ta úřad řídí od ledna 2020. Vláda zároveň jmenovala novým radním bývalého výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí a radního Českého rozhlasu Jiřího Šuchmana. V pětičlenné radě obsadí místo uvolněné v červnu po konci pětiletého mandátu Josefa Chomyna.
Projednávání stavebního zákona kabinet odložil
Vláda ve středu nedokončila projednávání věcné novely stavebního zákona. K úpravě se vrátí na příštím zasedání, konstatoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Kabinet podle přerušil i související novelu o jednotném enviromentálním stanovisku (JES).
„I s ohledem na to, že se jedná o náročnou normu, jsme projednávání bodu otevřeli a k některým věcem se chceme vrátit,“ popsal Kupka. Klíčová je podle něj část pojednávající o digitalizaci stavebního řízení, která má umožnit co nejrychlejší procesy. „To vedlo k tomu, že jsme se rozhodli to finální rozhodnutí odložit na příští týden,“ dodal.
Novela stavebního zákona navržená vládou především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jeho podřízené soustavy. Zanechává ale část stavebních úřadů v obcích.
Návrh dříve kritizovali například zástupci Asociace developerů, České komory architektů, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory či městských samospráv, podle kterých by měla vláda projednání odložit, protože je nekvalitní a zpomalí výstavbu.
