Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, oznámil šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že zatím není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá.
„Ministerstvo financí nás ubezpečilo, že zavedení daně z mimořádných zisků už pro letošní rok by nebylo v rozporu s ústavním pořádkem,“ řekl Jurečka ČT. „Jak to přesně ministerstvo financí umí napsat do legislativního textu a je schopno vypořádat tyto otázky, to je na ministerstvu,“ dodal Jurečka s tím, že členové vlády dostanou během středy komplexní informace. Podle ministra není toto zdanění v rozporu s právním řádem.
„Jsme v situaci, kdy prokazatelně určitá část firem specifických sektorů má v letošním roce výrazně vyšší zisky kvůli situaci na energetickém trhu,“ podotkl a zmínil, že tuto daň bude chtít aplikovat i velká část států EU. „Takže já si myslím, že principálně to aplikovat na rok 2022 možné je, ale ta legislativně právní otázka musí být dořešena ze strany předkladatele,“ podotkl Jurečka s tím, že v případě, že právníci řeknou, že je to možné, tak je připraven hlasování o dani podpořit.
„Shodli jsme se, že má smysl, aby windfall tax platila i pro tento rok, protože ty neočekávané příjmy jsou zcela evidentní i letos,“ řekl Jakob o jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Podle něj se při úterní debatě nerozhodlo, zda se platnost daně prodlouží na čtyři roky, nebo už se v roce 2025 nebude uplatňovat. „Je otázkou, jak legislativně bude ta včerejší dohoda do návrhu promítnuta,“ dodal.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který se ve středu dopoledne účastnil jednání sněmovního rozpočtového výboru, se před novináři k windfall tax nechtěl vyjadřovat. Poslancům předtím pouze řekl, že v době konečného schvalování návrhu rozpočtu na příští rok už bude daň z neočekávaných zisků schválena.
V úterý večer o zdanění i za letošní rok informovala na Twitteru místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). „Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit,“ napsala. Následovaly právě výhrady na retroaktivitu. „Samozřejmě, vše je zatím stále návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát. Jako u každé legislativy,“ doplnila pak místopředsedkyně sněmovny.
Podle právníků je zdanění možné
Ústavní právník Jan Kysela poznamenal, před Ústavním soudem může skončit v zásadě vše. „Ale nezdá se mi, že by byl návrh nutně předurčen ke zrušení. Bylo by však dobré, kdyby vláda dělala i něco dalšího, koncepčnějšího, aby odrazila námitku, že všechny problémy přehodila na několik subjektů, u veřejnosti třeba nepříliš populárních,“ podotkl Kysela, s jehož závěry se následně ztotožnil i ústavní právník Jan Wintr.
Kysela dodal, že kvalifikovanou odpověď by musel opřít o přesný obsah vládního návrhu, který je třeba propojit s judikaturou Ústavního soudu. Zmínil však, že zásady právního státu vznikaly jednak v období klidu, jednak v reakci na krize. „Otázkou tudíž je, nakolik všechny či některé zásady a v jaké míře obstojí i ve výjimečných situacích,“ řekl.
Současná krize podle něj ohrožuje společenskou smlouvu spočívající v přesvědčení, že demokracie je dobrá, užitečná a efektivní forma správy věcí veřejných, pokud by nechala padnout do bídy významnou část populace, i když „zdroje jsou“. „Státy mají široké uvážení, co a jak zdaní. Evidentní je, že se objevily extrémní zisky, aniž by se o ně příslušný segment trhu nějak zvláště zasloužil,“ konstatoval.
Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšenému o dvacet procent.
Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb, energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. Čistý zisk bank a spořitelen podle ČNB v prvním pololetí meziročně stoupl o 23,6 miliardy na 54,61 miliardy korun.
Nekula naznačil výhrady
Stanjura sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, varovala komora.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) při příchodu na středeční jednání vlády novinářům řekl, že jednání budou ještě pokračovat. Poznamenal, že by měl k případné retroaktivitě výhrady.
Zdanění i za 2022 kritizují někteří analytici
„Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok je ale bezesporu velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období,“ sdělil David Homola ze společnosti Digitoo, které se zaměřuje na digitalizaci účetnictví.
„Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí. Za čistší řešení než zavedení zmíněné daně pro letošní rok by považoval zvýšení daně z příjmů právnických a fyzických osob.
Sněmovní rozpočtový výbor ve středu také doporučil dolní komoře schválit základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 295 miliard korun. Příjmy mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Pokud sněmovna v prvním čtení tyto údaje schválí, poslanci už je nebudou smět v dalších kolech projednávání měnit. První čtení návrhu rozpočtu se má uskutečnit ve středu 26. října. Pro letošní rok počítá rozpočet se schodkem 375 miliard korun.
O rozpočtu na příští i letošní rok bude ve středečním Interview ČT24 hovořit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
