Špioni, podezřelý balon i rakety. Rusko tahá za nitky v Moldavsku, v Podněstří číhá 1500 vojáků

Moldavsko se obává, že Moskva plánuje v zemi převrat za účelem zvrátit její prozápadní kurz. Úřady v týdnu vyhostily dva cizince, kteří měli podle zpravodajců za úkol destabilizovat stát. Moldavský vzdušný prostor několikrát narušily ruské střely i podezřelý balon, aerolinie WizzAir kvůli tomu ruší lety. Rusko a Ukrajina se navíc od února vzájemně obviňují z plánované vojenské provokace „pod falešnou vlajkou“ v Podněstří, v němž zůstává asi 1500 ruských vojáků. Panují obavy, že by Rusko mohlo takovou akci využít jako záminku pro anexi separatistického regionu podobně jako kdysi v případě ukrajinského Krymu.

Moldavsko, které je sevřeno mezi Ukrajinu a Rumunsko, čelí od začátku války na Ukrajině enormnímu tlaku. Malá chudá země s 2,6 milionu obyvatel se potýká s vážnou energetickou krizí od chvíle, kdy jí Rusko výrazně snížilo dodávky zemního plynu.

Navíc panují obavy, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Moskvou ovládaným územím připojilo proruský separatistický region Podněstří. Kišiněv proto posiluje vztahy se Západem. Loni v červnu přiznala Evropská unie Moldavsku status kandidátské země.

Kasárna v Podněstří
Zdroj: Reuters/Gleb Garanich

Moskvě se nelíbí sbližování se Západem

Napětí v poslední době sílí. O snaze Moskvy svrhnout demokratické zřízení v Moldavsku hovořil začátkem února jako první ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Prozápadně orientovaná moldavská prezidentka Maia Sanduová to potvrdila a sama obvinila Rusko, že chce v zemi provést násilný převrat a vyvolat chaos s využitím opozičních sil a osob dovezených ze zahraničí.

Moldavská zpravodajská služba v pondělí oznámila, že ze země byli vyhoštěni dva cizinci na dobu deseti let poté, co byli přistiženi při „podvratných akcích“ s cílem destabilizovat Moldavsko. Dvojice byla podle zpravodajců vyškolena ve shromažďování dat a informací „pro realizaci plánu na destabilizaci vnitřní situace v zemi“, aby vyprovokovala „násilnou změnu“ ústavního pořádku. Dvojice měla zkoumat „různá místa poblíž vládních úřadů a kritické infrastruktury“.

Podle Sanduové Moskva plánuje dosadit vlastní proruskou vládu, která by zvrátila příklon země k Unii. V polovině února vznikl v Moldavsku nový kabinet v čele s premiérem Dorinem Receanem, který je zastáncem členství země v EU a stažení ruských jednotek z Podněstří.

„Naše instituce naplánovaly reakce na celé spektrum hrozeb. Samozřejmě máme omezené prostředky, ale zároveň v tom nejsme sami,“ zdůraznil moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu. O podpoře suverenity a územní integrity Moldavska ujistil v únoru Kišiněv šéf Bílého domu Joe Biden, který přislíbil zemi pomoc s cílem posílit její politickou a ekonomickou odolnost.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová
Zdroj: Reuters/Vladislav Culiomza

Moskva veškerá obvinění ze snah o destabilizaci Moldavska odmítla, bezpečnostní situace v zemi se nicméně zhoršuje. V polovině února moldavské úřady uzavřely na několik hodin vzdušný prostor kvůli objektu připomínajícímu meteorologický balon. Předseda moldavského parlamentu Igor Grosu později oznámil, že tento létající objekt patřil Rusku a nad Moldavsko se dostal z Ukrajiny.

O několik dní dříve Kišiněv informoval o narušení svého vzdušného prostoru ruskou řízenou střelou, kterou ruská invazní vojska nejspíše vystřelila z Černého moře na Ukrajinu. Zprávy o narušení moldavského vzdušného prostoru ruskými střelami mířícími na Ukrajinu se objevily i dříve.

Bezpečnostní rizika už vedla maďarskou nízkonákladovou leteckou společnost Wizz Air k oznámení, že přestane létat do moldavské metropole. „V důsledku nedávného vývoje v Moldavsku a vysokého, nikoli však bezprostředního rizika ve vzdušném prostoru země, přijala společnost Wizz Air obtížné, ale zodpovědné rozhodnutí pozastavit od 14. března všechny lety do Kišiněva,“ uvedla firma. Situace se dotkne podle Reuters i Česka, bez náhrady se ruší lety do Prahy.

Hoaxy o armádě na rumunské hranici

Rumunsko, které s Moldavskem sousedí, mezitím varuje před falešnými zprávami šířícími se na internetu, podle kterých shromažďuje u hranic vojáky a vojenskou techniku. „Rumunsko rozmístilo protiletadlové systémy na hranici s Moldavskem. Na hranici byly také rozmístěny rumunské vojenské tanky a obrněná vozidla,“ uvedl twitterový účet s názvem Geoinsider, který byl následně smazán.

Informaci ale přebraly a následně šířily jiné twitterové účty, přičemž některé dokonce tvrdily, že rumunské jednotky již přešly do Moldavska.

Podle rumunského ministerstva obrany jde o součást ruské dezinformační kampaně, kterou Moskva vede od začátku invaze na Ukrajinu. „Připomínáme všem, že správnost takových senzacechtivých a paniku vyvolávajících informací lze nejlépe ověřit konzultací s oficiálními zdroji,“ uvedlo rumunské ministerstvo. Resort vytvořil vlastní platformu proti falešným zprávám nazvanou Inforadar.

Vlajky Podněstří a Ruska
Zdroj: Vladislav Bachev/Reuters

Rusko mluví o ukrajinské provokaci v Podněstří

Moskva obvinění z vměšování do dění v Moldavsku popírá a místo toho přešla do útoku, když obvinila Ukrajinu, že plánuje ozbrojenou provokaci v převážně ruskojazyčném Podněstří. To se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.

Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi separatisty podporovanými Moskvou a moldavskými vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský kontingent zhruba 1500 vojáků. Moskva opakovaně odmítá žádosti Kišiněva, aby tyto jednotky stáhla. Pro srovnání – vlastní armádu neuznaného Podněstří tvoří až osm tisíc vojáků a moldavské ozbrojené síly mají k dispozici více než pět tisíc vojáků a asi 58 tisíc záložníků.

„Podle dostupných informací připravuje kyjevský režim v blízké době ozbrojenou provokaci proti Podněsterské moldavské republice, kterou provedou jednotky ukrajinských ozbrojených sil,“ oznámilo ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax. Použilo přitom název mezinárodně neuznaného separatistického regionu.

„Jako záminka pro invazi je plánováno zinscenovat údajnou ofenzivu ruských vojsk z území Podněstří,“ tvrdil dále ruský resort obrany, podle něhož prý mají být „ukrajinští diverzanti“ převlečení do uniforem vojáků ruské armády. Ruské ministerstvo také sdělilo, že situaci na hranicích Ukrajiny a Podněstří pozorně sleduje a je připraveno reagovat na jakékoliv změny situace.

Rusko zdůraznilo, že by v takovém případě přišla odveta. „Jakýkoliv krok, který ohrozí jejich bezpečnost, bude podle mezinárodního práva považován za útok na Ruskou federaci,“ pohrozilo ruské ministerstvo zahraničí.

Zelenskyj tvrzení ruské strany odmítl a zdůraznil, že Ukrajina respektuje územní celistvost Moldavska, jehož je Podněstří součástí. Hraniční úsek kolem Podněstří byl mezitím posílen jednotkami ukrajinské pohraniční stráže, armády a národní gardy, oznámil zástupce ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Kyjev od začátku války v plném rozsahu věnuje oblasti stejnou pozornost jako svým hranicím s Běloruskem a Ruskem a nevyloučil možnost, že by ho Rusko mohlo použít k zahájení útoku na Ukrajinu.

Vojáci v Podněstří
Zdroj: ČTK/AP/Bela Szandelszky

Obavy z ruské akce v Podněstří

Ruské prohlášení o ukrajinské provokaci v Podněstří shodila ze stolu rovněž moldavská vláda. Ruská strana pravidelně oznamuje podobné „diverze“ ze strany Kyjeva, žádné z takových tvrzení se však dosud nepotvrdilo, poznamenal server BBC. Moldavské úřady to považují za další pokus Ruska o destabilizaci situace v zemi.

„Vyzýváme ke klidu a vyzýváme veřejnost, aby sledovala oficiální a důvěryhodné zdroje Moldavské republiky. Naše instituce spolupracují se zahraničními partnery a v případě nebezpečí pro zemi okamžitě informují veřejnost,“ stojí ve vládním prohlášení.

Podle Institutu pro studium války Moskva možná plánuje vlastní „operaci pod falešnou vlajkou“ v Podněstří. Rusko podle analytiků pravděpodobně nechce zahájit útok na Moldavsko, na což dle názoru expertů nemá prostředky, ale místo toho poukazují na „eskalaci (Putinova) pokračujícího úsilí podkopat moldavský stát“.

Podle webu Rádia Svobodná Evropa Moskva možná hledá záminku k anexi separatistického regionu, jako to udělala s ukrajinským Krymem v roce 2014.

Protesty proti vládě

Současný moldavský režim mimo to čelí opakovaným protestům. Válka na Ukrajině způsobila v zemi výrazné zdražování energií a tisíce lidí požadují v ulicích kompenzace za vysoké účty za plyn, elektřinu a topení.

„Moldavsko patřilo už před válkou mezi nejchudší země Evropy, loni na podzim probíhaly protesty proti cenám palivového dříví, protože si nemohli dovolit topit plynem, takže to podhoubí je tam obrovské a z něj těží nejrůznější síly včetně těch ruských,“ poznamenal redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

8 minut
Novinář Soukup: Rozhořčení Moldavané protestují proti špatným životním podmínkám
Zdroj: ČT24

Poslední únorový den v Kišiněvu demonstrovali stoupenci Hnutí pro lidi podporovaného opoziční proruskou stranou Šor, kteří kromě kompenzací volali po demisi prezidentky, celé vlády a vypsání nových voleb. Současně vyzvali kabinet, aby dodržoval neutralitu a nezatahoval Moldavsko do války na Ukrajině. Podobné shromáždění se v metropoli konalo i 19. února.

Šéf opoziční strany Šor je moldavský oligarcha původem z Izraele, který se schovává v izraelském exilu, aby se vyhnul vězení v Moldavsku kvůli podílu na případu bankovního podvodu, kdy měl ukrást miliardu dolarů. Ilan Šor je navíc kvůli svému napojení na ruskou vládu na americkém sankčním seznamu.

Hovoří se o tom, že některé demonstranty poslal do ulic ruský režim. Podle Soukupa ale většinu lidí tvoří Moldavané rozhořčení ze špatné ekonomické situace země. Pokud podle něj nedorazí nějaká podpora z Podněstří, jak se o tom spekuluje, vláda by tlak veřejnosti měla ustát.

Moldavský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, které odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a vyzývá ke stažení ruských vojsk z napadené země, píše agentura Reuters. V době sílícího napětí mezi Kišiněvem a Moskvou pro deklaraci hlasovala těsná většina 55 poslanců v 101členném zákonodárném sboru.

Moldavští poslanci v deklaraci zdůraznili, že invaze na Ukrajinu začala záborem poloostrova Krym v únoru 2014. Označili ji za nezákonnou, nevyprovokovanou a neopodstatněnou útočnou válku, která porušuje zásady mezinárodního práva. Podpořili také výzvy Kyjeva k vytvoření mezinárodního tribunálu pro stíhání ruských válečných zločinů.

Plánované „pohlcení“ Běloruska

Zelenskyj pravidelně varuje, že Ukrajině je třeba maximálně pomoci, protože ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že se na Ukrajině nezastaví. Kromě Moldavska se hovoří i o dalších zemích. Řada médií jako německý deník Süddeutsche Zeitung či zpravodajský server Yahoo News nedávno informovala o tajném dokumentu, který unikl z Kremlu a který ukazuje, že Rusko má v plánu do roku 2030 postupně pohltit Bělorusko.

Zmíněná média tvrdí, že hovořila s experty, kteří potvrdili pravost dokumentu. Ten zřejmě pochází z kremelského ředitelství pro přeshraniční spolupráci, které bylo vytvořeno v říjnu 2018. Podle zdroje Yahoo News bylo ředitelství pověřeno navržením nových strategií k dosažení ruských cílů v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, na Ukrajině a v Moldavsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly sedm obětí

Údery ruské invazní armády na Ukrajinu zabily sedm lidí. V noci na pátek zaútočilo Rusko na Kyjev, kde zemřelo pět lidí, dalších 34 je zraněno, uvedl starosta metropole Vitalij Klyčko. Mezi raněnými jsou i děti. Další dva mrtvé hlásí Oděská oblast. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové použili k úderům na ukrajinské území zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
05:12Aktualizovánopřed 29 mminutami

Těžební firma BHP je zodpovědná za největší ekologickou havárii v Brazílii, rozhodl soud

Britsko-australský těžební gigant BHP je zodpovědný za největší ekologickou havárii v Brazílii, stěžovatelé proto mohou po firmě žádat odškodné. V pátek o tom rozhodl soud v Londýně. Při protržení přehrady v roce 2015 zahynulo na jihovýchodě Brazílie devatenáct lidí a právníci poškozených už dříve škody vyčíslili až na 36 miliard liber (985 miliard korun).
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína protestuje proti americkému prodeji dílů pro stíhačky Tchaj-wanu

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).
před 1 hhodinou

Resort spravedlnosti USA žaluje Kalifornii kvůli překreslování volebních obvodů

Americké ministerstvo spravedlnosti žaluje Kalifornii ve snaze zablokovat překreslení tamních volebních obvodů. To má ve volbách do Kongresu zvýhodnit demokraty, s krokem minulý týden souhlasili kalifornští voliči. Přijaté opatření má Demokratické straně přinést až pět mandátů navíc ve volbách do Sněmovny reprezentantů příští rok. Převážně demokratická Kalifornie reagovala na Texas, kde republikáni letos překreslili hranice volebních obvodů tak, aby do budoucna zvýhodnili své spolustraníky.
před 1 hhodinou

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
před 2 hhodinami

Pákistán zadržel čtyři lidi napojené na Afghánistán, které viní z úterní exploze

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu, informovala agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Taliban odpálil bombu před budovou soudu a zabil dvanáct lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.
před 2 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 3 hhodinami

Lidé v Súdánu se zmítají v koloběhu násilí, říká expertka z Lékařů bez hranic

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.
před 6 hhodinami
Načítání...