Moldavsko popřelo ruské obvinění, že se v odštěpeneckém regionu Podněstří připravuje ozbrojená provokace Ukrajinců. Země se od počátku války na sousední Ukrajině obává, že se Moskva snaží destabilizovat i její demokratický systém a utnout evropské ambice. Před dvěma týdny v Moldavsku rezignovala prozápadní vláda – kvůli hospodářské krizi a nátlaku proruské opozice.
Moldavsko popřelo ruské tvrzení o tom, že se v Podněstří chystá ozbrojená provokace
10 minut
Horizont ČT24: Moldavsko popřelo tvrzení Ruska o Podněstří
Vedle myriády vlastních postsovětských problémů drtí nejchudší zemi Evropy další mohutný balvan – ruská válka proti Ukrajině. Moldavsko přijalo na hlavu vůbec nejvíce uprchlíků z napadené sousední země. V obavě, že je další v hledáčku agresivní politiky Kremlu, podalo už týden po invazi přihlášku do Evropské unie.
Moskva ale nemíní o svůj někdejší satelit přijít. „Podle dostupných informací připravuje kyjevský režim v blízké době ozbrojenou provokaci proti Podněsterské moldavské republice, kterou provedou jednotky ukrajinských ozbrojených sil,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. Použilo přitom název mezinárodně neuznaného separatistického regionu.
Ukrajinští diverzanti v ruských uniformách se podle Moskvy údajně chystají zaútočit na Moldavsko. Cílem je prý vyprovokovat moldavské obsazení Podněstří. V této separatistické oblasti udržuje Moskva od rozpadu Sovětského svazu patnáct set vojáků s mohutným arzenálem.
Ukrajina osočení nekomentovala, Moldavsko ho odmítlo. „Vyzýváme ke klidu a vyzýváme veřejnost, aby sledovala oficiální a důvěryhodné zdroje Moldavské republiky. Naše instituce spolupracují se zahraničními partnery a v případě nebezpečí pro zemi okamžitě informují veřejnost,“ stojí v prohlášení moldavské vlády.
Prezidentka obvinila Rusko
Prezidentka Moldavska Maia Sanduová naopak obvinila Kreml z přípravy puče v její zemi. „Plán na další období počítá s akcemi, na nichž se budou podílet sabotéři, s vojenským výcvikem v civilním převleku, kteří budou podnikat násilné akce, útočit na vládní budovy a brát rukojmí,“ řekla.
Moldavské tajné služby mají pohotovost a nevpustily do země několik desítek srbských fotbalových chuligánů, kteří byli údajně součástí ruských plánů. Vláda v Kišiněvu zatím čelí stále častějším pouličním protestům. V jejich čele je donedávna zcela okrajová proruská strana Sor a její lídryně Marina Tauberová.
Za jejím vzestupem vidí nový prozápadní kabinet vliv Moskvy, ze kterého se snaží vymanit. „Vloni na podzim jsme čelili vlně hrozeb. Musíme ale počítat s tím, že silnější vlna nás teprve čeká. Naše instituce jsou ale připravené a ještě je posílíme,“ sdělil moldavský premiér Dorin Recean.
„Rusko nadále plní své funkce (v Podněstří). Chtěli bychom doporučit našim moldavským protějškům, aby byli velice opatrní ve svých vyjádřeních,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Velvyslanec: Rusku jde o destabilizaci Moldavska
Velvyslanec odboru východní Evropy ministerstva zahraničí Jaromír Plíšek poznamenal, že tvrzení Ruska je třeba brát s rezervou. „Protože takových zpráv už v průběhu celé války bylo více a zprávy se objevují z obou stran. Jedna věc je jistá, že Rusko prostřednictvím Podněstří hraje od samého počátku, neboli od vzniku samostatné Moldavské republiky, takovou roli, která má držet Moldavsko pořád v orbitu ruského vlivu,“ podotkl.
Plíšek považuje za jisté, že Rusko má od samého počátku války na Ukrajině v úmyslu zmocnit se právě i Moldavska. „Rusové zkusili všechny páky pro to, aby prozápadní vládě znepříjemňovali život. A samozřejmě že Rusku by se moc hodilo, aby Moldavsko znovu ovládli. A používají k tomu pák energetických, dezinformačních a tak dále,“ řekl s tím, že základním cílem Kremlu je destabilizace Moldavska.
Jedním z prvků destabilizační snahy ze strany Ruska je podle velvyslance ekonomický prvek. Ani ne třímilionové Moldavsko s výraznou ruskou a ukrajinskou menšinou a s potácející se postkomunistickou ekonomikou čelí po celý válečný rok hluboké hospodářské a energetické krizi. Alespoň částečně by mohlo pomoct slíbených 145 milionů eur od Evropské unie i bezpečnostní konzultace s NATO.
Právě Evropská unie podle Plíška pomáhá. Poznamenal, že Moldavsko se Severoatlantickou aliancí spolupracuje. „Ale nějaký přímý zásah NATO v Moldavsku, stejně jako na Ukrajině, je těžké si představit,“ uvedl.
Mezi Západem a Ruskem Moldavsko podle velvyslance kolísá od samého vyhlášení samostatnosti, jeho přirozené prostředí nicméně Plíšek vidí v Evropě – asi šedesát procent Moldavska je podle něj prounijní.
