Moldavsko strana 2 z 5

Moldavsko chce zavést opatření proti praní špinavých peněz. V minulých letech se přes účty tamních bank podle vyšetřovatelů dostaly do Evropy miliardy dolarů z Ruska. A část i přes finanční instituce v Česku.

Ukrajina porazí ruské zlo, řekl v pátek v severoukrajinské Buči ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve městě si společně s delegacemi ze Slovenska, Chorvatska, Slovinska a Moldavska připomíná rok od jeho osvobození od ruské okupační armády. Informovala o tom agentura AFP.

Moldavsko připravuje sankce pro 25 lidí napojených na Rusko. Proevropská vláda v Kišiněvě tím reaguje na snahy o svoje svržení. Podle tamních tajných služeb se na protirežimních aktivitách podílejí oligarchové napojení na Moskvu. Jeden z nich podle zjištění České televize používal českou identitu.

Moskva chce do roku 2030 získat moc nad Kišiněvem, ukazuje dokument úřadu v Kremlu, který se podařilo získat mezinárodnímu konsorciu médií. Moldavsko neplánuje napadnout vojensky, ovládnout se jej pokusí hybridní válkou. Přestože se země po ruské invazi na Ukrajinu přiblížila Západu, Moskva se ji pokouší politicky destabilizovat. Platí protesty proti proevropské vládě a šíří dezinformace.

Moldavsko a Tchaj-wan na první pohled mnoho nespojuje. S proměnou geopolitické situace ale obě země nyní čelí hrozbám zpoza hranic. Zastrašováním si Čína snaží vynutit věrnost Tchaj-wanu, Rusko se zase destabilizací Moldavska snaží získat převahu ve válce s Ukrajinou. Obyvatelé obou zemí proto v posledních měsících žijí v neustálých obavách.

Podporovatelé opoziční proruské strany Šor v neděli v moldavské metropoli Kišiněv protestovali proti prozápadně orientované vládě. Ve městě se odpoledne sešlo několik tisíc lidí, kteří podobně jako při předchozích protestech požadovali okamžitou demisi kabinetu i prezidentky Maii Sanduové. Moldavská policie zároveň pode agentury AP oznámila, že zmařila spiknutí vyvolat v rámci protestu masové nepokoje.

Moldavsko se obává, že Moskva plánuje v zemi převrat za účelem zvrátit její prozápadní kurz. Úřady v týdnu vyhostily dva cizince, kteří měli podle zpravodajců za úkol destabilizovat stát. Moldavský vzdušný prostor několikrát narušily ruské střely i podezřelý balon, aerolinie WizzAir kvůli tomu ruší lety. Rusko a Ukrajina se navíc od února vzájemně obviňují z plánované vojenské provokace „pod falešnou vlajkou“ v Podněstří, v němž zůstává asi 1500 ruských vojáků. Panují obavy, že by Rusko mohlo takovou akci využít jako záminku pro anexi separatistického regionu podobně jako kdysi v případě ukrajinského Krymu.

Moldavsko popřelo ruské obvinění, že se v odštěpeneckém regionu Podněstří připravuje ozbrojená provokace Ukrajinců. Země se od počátku války na sousední Ukrajině obává, že se Moskva snaží destabilizovat i její demokratický systém a utnout evropské ambice. Před dvěma týdny v Moldavsku rezignovala prozápadní vláda – kvůli hospodářské krizi a nátlaku proruské opozice.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Alternativa k vítězství Ukrajiny nad Ruskem nesmí existovat. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to zdůraznil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Západ vyzval k poskytnutí další pomoci. Rychlost doručení zbraní na Ukrajinu je podle Zelenského teď nejdůležitější. Každoroční konference se účastní politické špičky z celého světa.

Moldavská republika v úterý na několik hodin uzavřela svůj vzdušný prostor. Úřady krok zdůvodnily zajištěním bezpečnosti civilní dopravy, k opětovnému otevření došlo krátce před druhou hodinou středoevropského času. Úřad pro civilní letectví později podle agentury Reuters uvedl, že obdržel zprávu ministerstva obrany o tom, že byl nad severem země spatřen malý objekt připomínající meteorologický balon. Celá událost se odehrála poblíž hranic s Ukrajinou.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v televizním projevu prohlásila, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.

Ukrajina se v pátek stala terčem dalších velkých vzdušných útoků ruských sil. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Rusko tentokrát odpálilo na Ukrajinu přes stovku raket. Podařilo se zničit jednašedesát z nich, uvádí Kyjev. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka zasáhly energetická zařízení v šesti regionech, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny na většině Ukrajiny. Zprávy o obětech na životech nejsou.

Skupina rybářů narazila u obce Palanca na jihu Moldavska poblíž Dněstru a hranice s Ukrajinou na lva. Úřady pak podle médií vypátraly majitele, který tvrdí, že půlroční lvíče obdržel od zoologické zahrady v ukrajinské Oděse jako odměnu za pomoc lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině.

Evropská pohraniční agentura Frontex loni zaznamenala 330 tisíc případů nelegálních přechodů vnějších hranic Evropské unie, což je nejvyšší počet od roku 2016 a o skoro dvě třetiny více oproti roku 2021. Frontex to uvedl v tiskové zprávě. Skoro polovina těchto případů byla na západním Balkánu.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ochromuje sousední Moldavsko. Postsovětskou republiku nezatěžuje jen příliv migrantů. Hrozbou jsou také ruské rakety a výpadky elektrického proudu. Zemi, kterou destabilizuje podněsterský separatistický region, také vyhrožuje ruský Gazprom utnutím dodávek plynu. Moldavané se proto obrací na Evropskou unii a Západ.

Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.

Rusko podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ministra vnitra Denyse Monastyrského vyžádaly deset lidských životů. Dalších 36 lidí bylo zraněno. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura a město zůstalo bez vody. Celá Kyjevská oblast je po útocích bez proudu. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli nejméně tři lidé a devět dalších je zraněných. Problémy hlásí rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Kyjev žádá kvůli úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Polsko dalo najevo, že je ochotné umožnit ukrajinským expertům přístup na místo, kam v úterý dopadla raketa. Ve čtvrtek to televizi TVN24 řekl poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch. Nyní na místě pracuje tým polských a amerických vyšetřovatelů. Při úterní explozi na východě Polska zemřeli dva lidé.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je incident z polské vesnice Przewodów, kterou zasáhl raketový výbuch, důkazem o větší intenzitě bojů a zvyšujícím se počtu protiraketových systémů v rusko-ukrajinském konfliktu. Podobným případům však nelze podle něj zabránit, a také proto vyzývá k větší hustotě obranných systémů na území členů Severoatlantické aliance (NATO).

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

Jako skvělý příklad solidarity s Ukrajinou označila Česko šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve videoprojevu na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze. Poděkovala českému předsednictví v Radě EU, projevily se podle ní znalosti a zkušenosti země. Česko bloku předsedá do prosince. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) při této příležitosti uvedla, že v sedmadvacítce nepanuje shoda na rozšíření Evropské unie.

Česko podporuje snahu Gruzie získat status kandidátské země Evropské unie. Vládu v Tbilisi o tom ujistil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ocenil provedené reformy, upozornil ale také na problémy země. Jihokavkazský stát se teď zároveň potýká s velkou imigrací z Ruska, která s sebou přináší jak ekonomické impulsy, tak bezpečnostní výzvy.

Kišiněv vyhostí pracovníka ruského velvyslanectví, oznámilo moldavské ministerstvo zahraničí. Moskva vzápětí pohrozila odvetou. Na moldavské území totiž v pondělí ráno dopadla ruská raketa, kterou sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.