"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.
Evropa selhává i kvůli politické nejednotě, míní Landovský
Interview ČT24: Jakub Landovský (zdroj: ČT24)
Rusko se podle Landovského snaží bránit tomu, aby se státy a národy samy rozhodly o svém budoucím směřování. Snaží se, ať už přímo, nebo nepřímo, budovat sféru vlivu, podotkl.
„Je to na každé zemi, ale myslím, že dlouhodobě je ten náš systém pro lidi atraktivnější, generuje lepší bezpečnost, blahobyt a je důležité, abychom uchránili ty, kteří se chtějí sami rozhodnout, od vměšování, tlaku a uplácení a nechali, aby ten proces proběhl čistě, ať už je výsledek jakýkoli,“ uvedl Landovský.
Rusko používá k vměšování a ovlivňování pestrou škálu prostředků – kybernetické prostředky, dezinformace, přímé násilí, útoky na politiky i vraždy, podotýká. Hranicí je otevřená invaze, na kterou si Rusko trouflo jen vůči Ukrajině, zmínil.
Země, které nemají úplně pevné demokratické instituce, včetně rozdělení moci a silné justice, jsou vždycky vůči takovému vlivu více náchylné, podotkl Landovský. Zmínil například některé země na Balkáně nebo země, kde dlouho vládne politická elita s politickým smýšlením blízkým Rusku, jako je třeba Maďarsko.
Ukrajina
„Jsem poměrně zklamán z množství prostředků, které státy dávají Ukrajině v podobě materiální podpory,“ prohlásil Landovský. „Za samotné prohlášení si ve válce mnoho nepořídíte,“ dodal ironicky. Podotkl například, že Německo při válce v zálivu na operaci na osvobození Kuvajtu poskytlo v souhrnu více peněz, než nyní poskytlo Ukrajině, která se brání ruské invazi.
„Nejde jen o to mít silná prohlášení, ale jde o to, aby Evropa byla dostatečně silná na to prosadit svou v rámci konfliktů a ve smyslu ochrany obyvatel před ruskou hrozbou, která se manifestuje i prostřednictvím hybridních útoků na našem území,“ připomněl v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích, který si Rusko objednalo.
„Evropa selhává“
Situace na Ukrajině podle Landovského nyní velmi záleží na výsledcích listopadových prezidentských voleb v USA a postoji budoucího prezidenta či prezidentky vůči Ruské federaci. „Je mi to velmi líto, ale Evropa, pokud jde o schopnost autonomně utvářet své strategické příhraničí, tak selhává. Ale nejen kvůli materiálním problémům, ale také kvůli vleklé politické nejednotě na některá témata, která ji samozřejmě brzdí,“ upozornil.
Landovský očekával, že se Evropa v reakci na bezpečnostní důsledky války na Ukrajině adaptuje na situaci, a to co se týče navyšování obranných rozpočtů, tak i silné politické shody. To se ale nestalo a je to „obrovská škoda“, míní. Politici by se měli snažit Evropě vtisknout „společný tvar“.
Spoléhání na mezinárodní pravidla nebude tím, co bude svět tvarovat
Zapojení KLDR v konfliktu na Ukrajině na straně Ruska podle Landovského znamená, že „asijsko-pacifická bezpečnost přímo vstupuje do evropské bezpečnosti“. Tomu, že Korea může být hrozbou i pro Evropu, se podle něj někteří evropští lídři zdráhali uvěřit. Je to země s obrovskou armádou a může tak generovat velkou lidskou sílu. A to je něco, co Ukrajina není schopná tak rychle nahrazovat, upozorňuje Landovský.
Spojenectví čtyř zdánlivě zcela nesouvisejících zemí – Ruska, Severní Koreje, Íránu a Číny – pak podle něj ukazuje, že si umí efektivně pomáhat v jejich jediném společném cíli, kterým je změna světového řádu a odstranění Západu jako demokratické síly ve světě. Jinak je nespojuje žádný politický program, popisuje.
Podotýká ale, že Čína má v tomto čtyřlístku zvláštní postavení, není totiž zcela vyobcována z mezinárodní komunity a staví se do čela proudu nezúčastněných zemí.
Nyní probíhá velký boj o vnímání konfliktu na Ukrajině. „Spousta zemí teď vyčkává, protože si uvědomuje, že spoléhání na mezinárodní pravidla nebude tím, co bude svět tvarovat jen tak samo o sobě. Je k tomu potřeba i mocenská rovnováha, která se utváří i v tom soupeření na Ukrajině,“ vysvětluje Landovský.
Budování nového světového řádu založeného na obecně přijímaných pravidlech, která nyní dostávají tvrdé rány, podle něj musí začít až po ustálení velmocenské rovnováhy a tedy po ustálení situace na Ukrajině. „Mezinárodní pravidla se musí vynucovat celou komunitou zemí,“ dodává.
Členství Ukrajiny v NATO by podle Landovského dávalo velký smysl. Dlouhodobá nejistota, zda bude země do Aliance přijata, povede podle něj k degeneraci státu. Musí se ale ustálit i její hranice, vyloučeno ale není ani její přijetí i bez uznaných hranic, jako tomu bylo v případě Německa v roce 1955.
