Evropa selhává i kvůli politické nejednotě, míní Landovský

Nahrávám video

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Rusko se podle Landovského snaží bránit tomu, aby se státy a národy samy rozhodly o svém budoucím směřování. Snaží se, ať už přímo, nebo nepřímo, budovat sféru vlivu, podotkl.

„Je to na každé zemi, ale myslím, že dlouhodobě je ten náš systém pro lidi atraktivnější, generuje lepší bezpečnost, blahobyt a je důležité, abychom uchránili ty, kteří se chtějí sami rozhodnout, od vměšování, tlaku a uplácení a nechali, aby ten proces proběhl čistě, ať už je výsledek jakýkoli,“ uvedl Landovský.

Rusko používá k vměšování a ovlivňování pestrou škálu prostředků – kybernetické prostředky, dezinformace, přímé násilí, útoky na politiky i vraždy, podotýká. Hranicí je otevřená invaze, na kterou si Rusko trouflo jen vůči Ukrajině, zmínil.

Země, které nemají úplně pevné demokratické instituce, včetně rozdělení moci a silné justice, jsou vždycky vůči takovému vlivu více náchylné, podotkl Landovský. Zmínil například některé země na Balkáně nebo země, kde dlouho vládne politická elita s politickým smýšlením blízkým Rusku, jako je třeba Maďarsko.

Ukrajina

„Jsem poměrně zklamán z množství prostředků, které státy dávají Ukrajině v podobě materiální podpory,“ prohlásil Landovský. „Za samotné prohlášení si ve válce mnoho nepořídíte,“ dodal ironicky. Podotkl například, že Německo při válce v zálivu na operaci na osvobození Kuvajtu poskytlo v souhrnu více peněz, než nyní poskytlo Ukrajině, která se brání ruské invazi.

„Nejde jen o to mít silná prohlášení, ale jde o to, aby Evropa byla dostatečně silná na to prosadit svou v rámci konfliktů a ve smyslu ochrany obyvatel před ruskou hrozbou, která se manifestuje i prostřednictvím hybridních útoků na našem území,“ připomněl v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích, který si Rusko objednalo.

„Evropa selhává“

Situace na Ukrajině podle Landovského nyní velmi záleží na výsledcích listopadových prezidentských voleb v USA a postoji budoucího prezidenta či prezidentky vůči Ruské federaci. „Je mi to velmi líto, ale Evropa, pokud jde o schopnost autonomně utvářet své strategické příhraničí, tak selhává. Ale nejen kvůli materiálním problémům, ale také kvůli vleklé politické nejednotě na některá témata, která ji samozřejmě brzdí,“ upozornil.

Landovský očekával, že se Evropa v reakci na bezpečnostní důsledky války na Ukrajině adaptuje na situaci, a to co se týče navyšování obranných rozpočtů, tak i silné politické shody. To se ale nestalo a je to „obrovská škoda“, míní. Politici by se měli snažit Evropě vtisknout „společný tvar“.

Spoléhání na mezinárodní pravidla nebude tím, co bude svět tvarovat

Zapojení KLDR v konfliktu na Ukrajině na straně Ruska podle Landovského znamená, že „asijsko-pacifická bezpečnost přímo vstupuje do evropské bezpečnosti“. Tomu, že Korea může být hrozbou i pro Evropu, se podle něj někteří evropští lídři zdráhali uvěřit. Je to země s obrovskou armádou a může tak generovat velkou lidskou sílu. A to je něco, co Ukrajina není schopná tak rychle nahrazovat, upozorňuje Landovský.

Spojenectví čtyř zdánlivě zcela nesouvisejících zemí – Ruska, Severní Koreje, Íránu a Číny – pak podle něj ukazuje, že si umí efektivně pomáhat v jejich jediném společném cíli, kterým je změna světového řádu a odstranění Západu jako demokratické síly ve světě. Jinak je nespojuje žádný politický program, popisuje.

Podotýká ale, že Čína má v tomto čtyřlístku zvláštní postavení, není totiž zcela vyobcována z mezinárodní komunity a staví se do čela proudu nezúčastněných zemí.

Nyní probíhá velký boj o vnímání konfliktu na Ukrajině. „Spousta zemí teď vyčkává, protože si uvědomuje, že spoléhání na mezinárodní pravidla nebude tím, co bude svět tvarovat jen tak samo o sobě. Je k tomu potřeba i mocenská rovnováha, která se utváří i v tom soupeření na Ukrajině,“ vysvětluje Landovský.

Budování nového světového řádu založeného na obecně přijímaných pravidlech, která nyní dostávají tvrdé rány, podle něj musí začít až po ustálení velmocenské rovnováhy a tedy po ustálení situace na Ukrajině. „Mezinárodní pravidla se musí vynucovat celou komunitou zemí,“ dodává.

Členství Ukrajiny v NATO by podle Landovského dávalo velký smysl. Dlouhodobá nejistota, zda bude země do Aliance přijata, povede podle něj k degeneraci státu. Musí se ale ustálit i její hranice, vyloučeno ale není ani její přijetí i bez uznaných hranic, jako tomu bylo v případě Německa v roce 1955.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel, což je nejvíce od roku 1992, píše agentura AP. Čtyři mandáty jsou navíc ještě ve hře. Celkem v dolní komoře amerického parlamentu zasedá 435 zákonodárců.
před 59 mminutami

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského prostoru, byly ruské střely

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského vzdušného prostoru a zřítily se, byly ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101. Podle agentury Reuters to uvedli polští vyšetřovatelé. Původně se mluvilo o dvou střelách a jednom dronu. Předběžné výsledky zkoumání zbytků střel ukazují na to, že byly vyrobeny v posledním čtvrtletí letošního roku v Moskevské oblasti.
před 2 hhodinami

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Libyi po dronovém útoku explodovala ruská válečná loď

Na ruské lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části země. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Podle nezávislého mediálního projektu WarTranslated by poškozenou lodí mohla být ruská korveta Merkurij, která údajně doprovázela nákladní lodě a na palubě měla munici, jež při zásahu vybuchla. Na sociálních sítích kolují nepotvrzené spekulace ohledně možného zapojení ukrajinských tajných služeb.
před 4 hhodinami

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 7 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 8 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 9 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.