Evropa selhává i kvůli politické nejednotě, míní Landovský

27 minut
Interview ČT24: Jakub Landovský
Zdroj: ČT24

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Rusko se podle Landovského snaží bránit tomu, aby se státy a národy samy rozhodly o svém budoucím směřování. Snaží se, ať už přímo, nebo nepřímo, budovat sféru vlivu, podotkl.

„Je to na každé zemi, ale myslím, že dlouhodobě je ten náš systém pro lidi atraktivnější, generuje lepší bezpečnost, blahobyt a je důležité, abychom uchránili ty, kteří se chtějí sami rozhodnout, od vměšování, tlaku a uplácení a nechali, aby ten proces proběhl čistě, ať už je výsledek jakýkoli,“ uvedl Landovský.

Rusko používá k vměšování a ovlivňování pestrou škálu prostředků – kybernetické prostředky, dezinformace, přímé násilí, útoky na politiky i vraždy, podotýká. Hranicí je otevřená invaze, na kterou si Rusko trouflo jen vůči Ukrajině, zmínil.

Země, které nemají úplně pevné demokratické instituce, včetně rozdělení moci a silné justice, jsou vždycky vůči takovému vlivu více náchylné, podotkl Landovský. Zmínil například některé země na Balkáně nebo země, kde dlouho vládne politická elita s politickým smýšlením blízkým Rusku, jako je třeba Maďarsko.

Ukrajina

„Jsem poměrně zklamán z množství prostředků, které státy dávají Ukrajině v podobě materiální podpory,“ prohlásil Landovský. „Za samotné prohlášení si ve válce mnoho nepořídíte,“ dodal ironicky. Podotkl například, že Německo při válce v zálivu na operaci na osvobození Kuvajtu poskytlo v souhrnu více peněz, než nyní poskytlo Ukrajině, která se brání ruské invazi.

„Nejde jen o to mít silná prohlášení, ale jde o to, aby Evropa byla dostatečně silná na to prosadit svou v rámci konfliktů a ve smyslu ochrany obyvatel před ruskou hrozbou, která se manifestuje i prostřednictvím hybridních útoků na našem území,“ připomněl v souvislosti s výbuchem ve Vrběticích, který si Rusko objednalo.

„Evropa selhává“

Situace na Ukrajině podle Landovského nyní velmi záleží na výsledcích listopadových prezidentských voleb v USA a postoji budoucího prezidenta či prezidentky vůči Ruské federaci. „Je mi to velmi líto, ale Evropa, pokud jde o schopnost autonomně utvářet své strategické příhraničí, tak selhává. Ale nejen kvůli materiálním problémům, ale také kvůli vleklé politické nejednotě na některá témata, která ji samozřejmě brzdí,“ upozornil.

Landovský očekával, že se Evropa v reakci na bezpečnostní důsledky války na Ukrajině adaptuje na situaci, a to co se týče navyšování obranných rozpočtů, tak i silné politické shody. To se ale nestalo a je to „obrovská škoda“, míní. Politici by se měli snažit Evropě vtisknout „společný tvar“.

Spoléhání na mezinárodní pravidla nebude tím, co bude svět tvarovat

Zapojení KLDR v konfliktu na Ukrajině na straně Ruska podle Landovského znamená, že „asijsko-pacifická bezpečnost přímo vstupuje do evropské bezpečnosti“. Tomu, že Korea může být hrozbou i pro Evropu, se podle něj někteří evropští lídři zdráhali uvěřit. Je to země s obrovskou armádou a může tak generovat velkou lidskou sílu. A to je něco, co Ukrajina není schopná tak rychle nahrazovat, upozorňuje Landovský.

Spojenectví čtyř zdánlivě zcela nesouvisejících zemí – Ruska, Severní Koreje, Íránu a Číny – pak podle něj ukazuje, že si umí efektivně pomáhat v jejich jediném společném cíli, kterým je změna světového řádu a odstranění Západu jako demokratické síly ve světě. Jinak je nespojuje žádný politický program, popisuje.

Podotýká ale, že Čína má v tomto čtyřlístku zvláštní postavení, není totiž zcela vyobcována z mezinárodní komunity a staví se do čela proudu nezúčastněných zemí.

Nyní probíhá velký boj o vnímání konfliktu na Ukrajině. „Spousta zemí teď vyčkává, protože si uvědomuje, že spoléhání na mezinárodní pravidla nebude tím, co bude svět tvarovat jen tak samo o sobě. Je k tomu potřeba i mocenská rovnováha, která se utváří i v tom soupeření na Ukrajině,“ vysvětluje Landovský.

Budování nového světového řádu založeného na obecně přijímaných pravidlech, která nyní dostávají tvrdé rány, podle něj musí začít až po ustálení velmocenské rovnováhy a tedy po ustálení situace na Ukrajině. „Mezinárodní pravidla se musí vynucovat celou komunitou zemí,“ dodává.

Členství Ukrajiny v NATO by podle Landovského dávalo velký smysl. Dlouhodobá nejistota, zda bude země do Aliance přijata, povede podle něj k degeneraci státu. Musí se ale ustálit i její hranice, vyloučeno ale není ani její přijetí i bez uznaných hranic, jako tomu bylo v případě Německa v roce 1955.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy zatím neuvažují o odložení cel, prohlásil Trump

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí jednal v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Netanjahu po rozhovoru sdělil, že Izrael odstraní cla a vyrovná obchodní přebytek se Spojenými státy. Trump prohlásil, že měl s izraelským premiérem „skvělou diskusi“ o Íránu i obchodu. Spojené státy podle Trumpa s Teheránem jednají o tamním jaderném programu. O odložení cel podle Trumpa ale USA zatím neuvažují. Podle šéfa Bílého domu mohou být trvalá, nevylučuje ale zároveň jednání.
21:16Aktualizovánopřed 20 mminutami

Akcie v USA uzavřely chaotický den převážně poklesem

Akcie ve Spojených státech na začátku týdne navázaly na předchozí ztráty a uzavřely obchodování převážně poklesem. Na začátku dne se všechny hlavní akciové indexy dostaly dokonce nejníže za déle než rok, v závěru však větší část ztrát smazaly. Na devizovém trhu zpevňoval dolar.
16:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jsme aktivní v Bělgorodské oblasti, chráníme tím pohraničí, přiznal poprvé Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí večer poprvé jednoznačně potvrdil, že ukrajinské jednotky jsou aktivní v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, aby chránily obce v ukrajinském pohraničí, upozornila agentura Reuters. Ukrajinský prezident uvedl, že jej o situaci na frontě a o bojích ukrajinských sil v pohraničí a na území nepřítele v Bělgorodské a Kurské oblasti informoval hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
před 2 hhodinami

EU nabízí USA nulová průmyslová cla, řekla von der Leyenová

Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní Unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. První část evropských protiopatření týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část o měsíc později.
11:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko kvůli nákaze obnoví kontroly na hranicích s Maďarskem a Rakouskem

Slovensko od úterý kvůli nákaze slintavky a kulhavky obnoví kontroly na hranicích s Maďarskem a Rakouskem, rozhodla vláda. Potrvají do 7. května. Podle ministra zemědělství Richarda Takáče (SMER) země zároveň do jmenovaných států uzavře sedmnáct malých hraničních přechodů. Slovenská policie informovala, že nově už nebude možné do Česka přepravovat zvířata a další určené zboží přes hraniční přechod Makov / Bílá-Bumbálka.
14:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Památník ve Srebrenici je kvůli napětí v zemi poprvé v historii uzavřený

Kvůli napjaté situaci v Bosně a Hercegovině se poprvé v historii uzavřel veřejnosti památník genocidy ve Srebrenici. Jeho vedení mluví o reakci na zhoršení bezpečnosti. Dlouholetý lídr bosenských Srbů Milorad Dodik kritizovaný za separatistické snahy čelí obviněním z napadení ústavního pořádku. Soudy na něj vydaly lokální i mezinárodní zatykač.
před 3 hhodinami

Evropské akcie opět klesly kvůli obavám z amerických cel

Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident USA Donald Trump. Index frankfurtské burzy DAX klesl o 4,13 procenta. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se propadl o 4,54 procenta, a uzavřel tak na nejnižší úrovni od loňského ledna, napsala v pondělí v podvečer agentura Reuters. Dál během dne padala i pražská burza.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí Číně dalším clem ve výši padesát procent, s dalšími zeměmi chce jednat

Spojené státy uvalí na dovoz z Číny dodatečné clo ve výši padesáti procent, pokud Peking nezruší svá odvetná opatření vůči americkým clům, oznámil v pondělí odpoledne středoevropského času prezident USA Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že Washington zároveň přeruší s Čínou rozhovory ohledně jí požadovaných setkání. Jednání s ostatními zeměmi, které v reakci na americká cla rovněž požádaly o schůzky, začnou podle něj okamžitě.
před 5 hhodinami
Načítání...