Prozápadní moldavská prezidentka Maia Sanduová vede po sečtení 97 procent v druhém kole prezidentských voleb s 54 procenty. Předstihla tak svého soupeře, kterým je prorusky orientovaný Alexandr Stoianoglo.
Ve volbách podle ústřední volební komise hlasovalo 1,68 milionu Moldavanů, což je přibližně 54 procent oprávněných voličů, a to včetně více než 320 tisíc Moldavanů žijících v zahraničí, napsal server NewsMarker.
Sanduová ani Stoianoglo zatím výsledky, které průběžně aktualizuje ústřední volební komise nekomentovali. Sanduová poděkovala svým stoupencům před sídlem vládní strany. Stoianoglo podle ruské státní agentury TASS vyzval své příznivce, aby zachovali klid bez ohledu na výsledky voleb. O vítězství Sanduové, podobně jako o vyznění referenda o EU před dvěma týdny, podle vůdce socialistů a bývalého proruského prezidenta Igora Dodona rozhodly hlasy ze zahraničí.
Moldavané volili v neděli novou hlavu státu, do rozhodujícího druhého kola postoupili současná proevropská prezidentka Maia Sanduová a bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky, která je označovaná za proruskou.
Ze země během víkendu přicházela tvrzení o podvodech a zastrašování. Volební místnosti se v neděli otevřely v šest hodin středoevropského času, hlasování skončilo večer v osm hodin.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se zhoršily vztahy Kišiněva s Moskvou. Její vláda odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavské vlády a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, napsala agentura Reuters.
Stoianoglo říká, že podporuje integraci do EU, ale zároveň chce v národním zájmu rozvíjet vztahy s Moskvou. Chce znovu jednat o levných dodávkách ruského plynu a prohlásil, že by se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, pokud by si to Moldavané přáli.
Prezidentka byla favoritkou
Průzkum výzkumné společnosti iData naznačoval těsné vítězství Sanduové. K udržení funkce by jí mohla pomoci velká moldavská diaspora, kde její podpora činí až sedmdesát procent, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová. Moldavané žijící na Západě jsou obvykle proevropští a spíše podporují Sanduovou, která se zasazuje o to, aby se Moldavsko do roku 2030 připojilo k Evropské unii.
Hlasy diaspory se budou započítávat až jako poslední, podobně jako tomu bylo v prvním kole. Tehdy přispěly ke schválení referenda, ve kterém voliči 20. října těsnou většinou rozhodli o ústavním zakotvení budoucnosti své země v Evropské unii.
Prezident této země, kde žije asi 2,5 milionu lidí, má řadu pravomocí v oblastech, jako je zahraniční politika a národní bezpečnost. Volí se na čtyři roky. Sanduová v prvním kole zvítězila se ziskem více než 42 procent hlasů, Stoianoglo dostal zhruba 26 procent. To ale bylo více, než mu přisuzovaly předvolební průzkumy, takže výsledek nedělního hlasování byl nejistý.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do tamních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU.
Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Oligarcha kupování hlasů nepopíral
Výraznou roli sehrál uprchlý oligarcha Ilan Šor, obviněný z praní špinavých peněz. Miliardář, na kterého jsou uvalené západní sankce, už dříve veřejně potvrdil, že peníze za hlasy proti současné prezidentce nabízel. Zdůvodnil to tím, že si se svými financemi může dělat, co chce.
Před druhým kolem se moldavská policie snažila proti vlivu Šora zakročit, napsala agentura Reuters. Nechtěla, aby se opakoval rozsáhlý systém kupování hlasů z prvního kola 20. října. Prezidentka Sanduová uvedla, že Šor se tehdy snažil koupit hlasy tří set tisíc obyvatel, tedy více než deseti procent obyvatel, dodala agentura.
Obavy z manipulace výsledků
Stomatová uvedla, že jí lidé v Kišiněvě o kupování hlasů říkali, že je to hlavně v rovině spekulací. Největší napětí zaznamenala ve Varnice, kde došlo k několika sporům hlasujících s volební komisí. „Říkají mi, abych tam dával jejich razítko s inkoustem, který může zmizet. Já jim nabízím, že to označím propiskou a pak tam dám to jejich razítko, abych si byl naprosto jist, že tam nic nezmění. Odmítají to,“ rozčiloval se zde jeden z voličů.
Moldavané se obávali manipulací s volebními výsledky, poznamenala zpravodajka ČT. A dodala, že po celou dobu se objevovaly spekulace o uplácení za to, že volič bude hlasovat pro konkrétního kandidáta. K podobným případům mělo docházet v autonomní republice Gagauzie, jejíž vláda udržuje aktivní vztahy s Ruskou federací, doplnila Stomatová.
Moldavský premiér Dorin Recean v pátek uvedl, že lidé v celé zemi dostávají anonymní telefonické výhrůžky smrtí. „Takové zastrašování má jediný cíl: vyvolat paniku a strach,“ uvedl.
Policie také zmiňovala zprávy o tom, že k volbám jsou organizovaně a nelegálně převáženi lidé z neuznávané separatistické republiky Podněstří, kde má Rusko umístěné vojáky jako mírové jednotky.
Prezidentčin bezpečnostní poradce Stanislav Secrieru obvinil Rusko z „masivního vměšování do voleb“. Informoval o koordinovaných hackerských útocích na volby, zejména přenos údajů o hlasování v zahaničí.
Volební místnosti ve Frankfurtu, Liverpoolu a Northamptonu se staly terčem falešných bombových výhrůžek, které „měly jedině zastavit hlasování“, uvedlo moldavské ministerstvo zahraničí.
Různé motivy pro volbu
Různé části Moldavska řeší své specifické problémy, upozornila zpravodajka Stomatová. Nálady v hlavním městě nebyly podle ní jednoznačné – ani jeden z kandidátů tam neměl jasnou podporu. Nejvíce místní obyvatele trápí špatná ekonomická situace: vysoké náklady na život a nízké platy.
Například Vladimir žije s invalidní dcerou. V komunitním bydlení sdílí s dalšími deseti rodinami kuchyň i koupelnu. Minimální mzda v Moldavsku je jedna z nejnižších v Evropě, v přepočtu asi šest a půl tisíce korun. Ekonomická nouze v lidech vyvolává zlost, která se může ve výsledcích voleb odrazit. „Důchod zvedli na sto, na dvě stě lei? A jim (politikům)? Na deset, dvacet tisíc,“ kritizuje volič Štefan.
Referendum platí, rozhodl soud
Moldavský ústavní soud ve čtvrtek uznal výsledky referenda, ve kterém voliči 20. října těsnou většinou rozhodli o ústavním zakotvení budoucnosti své země v Evropské unii, oznámila to předsedkyně soudu Domnica Manoleová.
Rozhodnutí otvírá cestu ke změně ústavy, napsala agentura Reuters a připomněla, že hlasování v referendu a prvním kole prezidentských voleb poznamenala 20. října různá obvinění z vnějších vlivů a vměšování.
