Výsledky po sečtení necelé čtvrtiny hlasů ukazují, že se většina Moldavanů vyslovila v referendu proti ústavnímu zakotvení vstupu do EU jako cíle země. Ve volbě hlavy státu zřejmě nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů a nejspíš tak dojde 3. listopadu na druhé kolo, do kterého by postoupili dva nejúspěšnější uchazeči. Po sečtení 34 procent hlasů vedla s 35 procenty prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo měl 29 procent.
Podle prvních výsledků zveřejněných na internetových stránkách moldavské ústřední volební komise po sečtení 23 procent lístků hlasovalo v nedělním referendu o vstupu země do Evropské unie 57 procent Moldavanů pro „ne“ a 42 procent pro „ano“.
Sanduová po půlnoci uvedla, že Moldavsko čelilo „bezprecedentnímu“ útoku na nedělní prezidentské volby a referendum o EU a že se zločinecké skupiny podporované zahraničními silami pokusily koupit až 300 tisíc hlasů, aby hlasování zmařily. „Čekáme na konečné výsledky a budeme reagovat pevnými rozhodnutími,“ uvedla v písemném prohlášení, které rozeslal její tým.
Očekávání od referenda
Sanduová svou kandidaturu spojila s referendem, jestli má země zakotvit v ústavě svůj proevropský směr. Dalších pět ze zbývajících deseti prezidentských kandidátů vyzvalo své příznivce, aby hlasovali proti nebo aby plebiscit bojkotovali.
Referendum o zakotvení vstupu do EU jako cíle země mělo podle prezidentky zabránit možné změně proevropského směřování státu v případě střídání u moci. Aby byly výsledky referenda platné, je zapotřebí účast nejméně třetiny lidí uvedených na volebních seznamech.
Do 16:00 místního času (15:00 SELČ) odevzdalo hlas v prezidentských volbách 1,1 milionu voličů, tedy 39 procent oprávněných voličů, uvedla agentura DPA s odvoláním na místní média. V roce 2020 přišlo k prvnímu kolu prezidentských voleb pouze 215 tisíc voličů. Hlasování skončilo ve 20:00 SELČ.
Funkce se Sanduová ujala v prosinci 2020 jako vůbec první žena v historii země poté, co ve volbách porazila tehdejšího proruského prezidenta Igora Dodona.
Pod jejím vedením zahájilo Moldavsko letos v červnu přístupová jednání s Evropskou unií. Její vláda odsoudila plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022, obvinila Moskvu ze zosnování pokusu o svržení moldavské vlády a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu.
Ruské vměšování
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země ke vstupu do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu, i když vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Také před současnými volbami se objevila obvinění z ovlivňování voleb. Vláda upozorňuje, že do země proudí miliony eur z Ruska na uplácení voličů, aby hlasovali proti sbližování s Unií, a další miliony jdou do dezinformačních kampaní.
Moldavská vláda konkrétně obvinila z uplácení voličů, aby hlasovali proti evropskému směřování země Ilana Šora – uprchlého oligarchu obviněného z praní špinavých peněz. Miliardář, na kterého jsou uvalené západní sankce, veřejně potvrdil, že peníze za hlasy proti současné prezidentce nabízí. Zdůvodnil to tím, že si se svými financemi může dělat, co chce.
