Sněmovní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu. Ačkoli je počet konzumentů dezinformačního obsahu v Česku relativně omezený, nové technologie, především umělá inteligence, mají v období před volbami potenciál některé narativy rozšířit i mezi výrazně širší obecenstvo, míní.
V Česku se podle Koudelky od pandemie covidu-19 etablovala domácí dezinformační scéna, kterou mimo jiné charakterizuje pragmatický přístup k rozšiřování jejího obsahu o jakákoli nová témata vzbuzující reakce veřejnosti. Útoky a lži dezinformátorů lze podle něj očekávat i v předvolebním období, kdy se parlamentní volby stanou předmětem jejich zájmu. Volby do sněmovny se budou konat letos na podzim.
Seminář se zaměřil na téma zahraničního vměšování do voleb v Moldavsku a Rumunsku, jeho cílem bylo definovat rizika pro volební proces v Česku a možnosti jeho ochrany.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. V Rumunsku loni v listopadu první kolo prezidentských voleb skončilo nečekaným vítězstvím krajně pravicového kandidáta Calina Georgesca. Začátkem prosince výsledky zrušil ústavní soud, protože se objevily informace, že předvolební kampaň ovlivňoval „cizí stát“, podle všeho Rusko. Soud nařídil, aby se konaly volby nové.
Při odhalení už může být pozdě, říká Koudelka
Scénáře, kterým čelilo Moldavsko a Rumunsko, nejsou podle Koudelky z různých důvodů zcela a jednoznačně přenositelné do prostředí Česka, která se připravuje na sněmovní volby. Je ale podle něj namístě zabývat se otázkou, jaká konkrétní varování si má Česko ze zkušenosti obou zemí odnést. „Protože naprosto nepochybně, stejně jako Rumunsko a Moldavsko, je také Česká republika zařazena mezi státy, na něž prioritně cílí subverzní, vlivové, informační a kybernetické operace vedené a koordinované orgány ruské státní moci,“ řekl Koudelka.
Nejvýznamnějším mementem z rumunské zkušenosti se zahraničním ovlivňováním voleb je podle Koudelky princip, že jakmile zahraniční aktér dosáhne byť dílčího ovlivnění politické soutěže, a i když dojde k jeho odhalení, může být už pozdě. „Protože už došlo ke vzniku škod v důvěře v regulérnost voleb ze strany veřejnosti a obecně v důvěře v řádné fungování státních institucí,“ podotkl šéf BIS.
Úsilí je podle Koudelky potřeba věnovat prosazování důslednějšího dodržování vnitřních regulatorních pravidel Evropské unie pro provozovatele digitálních komunikačních platforem, včetně sítě TikTok. „A tlačit tyto provozovatele k větší transparentnosti tak, aby bylo možné snadněji a rychleji detekovat neautentické šíření obsahu v prostředí těchto platforem,“ uvedl.
S tím už české tajné služby zkušenosti mají. „V lednu 2023 došlo v rámci předvolební prezidentské kampaně k rozšíření uměle vytvořeného videa s tehdy prezidentským kandidátem Petrem Pavlem hovořícím o zatažení České republiky do války na Ukrajině. Toto video bylo prokazatelně šířeno přímo subjektem z Ruské federace,“ prohlásil Koudelka.
Obraz, který neodpovídá realitě
„Česká republika je dlouhodobě terčem útoků nejen Ruska, ale i Číny. Kybernetické útoky přibývají každým rokem,“ upozorňuje předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která v Událostech, komentářích dodala, že Rusko podle ní využívá slabin, které v daném státě identifikuje.
„Naše dezinformační scéna není tak originální a spíše přejímá teze, které vyprodukuje například mašinerie, která je organizovaná a financovaná Kremlem,“ myslí si předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS).
Také podle opozice je zejména díky sociálním sítím možné vytvořit obraz, který neodpovídá realitě. Podle předsedy ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) se o zahraničním vměšování mluví téměř u každých voleb v poslední době. „O třeba ruském vlivu mluvila už Hillary Clintonová při prezidentských volbách. To znamená, nebudeme se dívat, že to neexistuje, ale dívejme se, jak si na to dávat pozor a zároveň neohrozit férovost voleb,“ prohlašuje.
„Nemyslím si, že by tím hlavním problémem bylo ovlivňování ze strany Ruska. Myslím, že to dělají všechny státy a že je určitě dobré tomu čelit,“ dodává předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích dodal, že v Česku je „spousta nevládních neziskových organizací“, které mohou pracovat za cizí peníze v něčí prospěch. Podle něj by bylo vhodné, kdyby v Česku fungoval zákon o zahraničních agentech.
Možným rizikem ovlivnění voleb by se měl zabývat také bezpečnostní výbor a to podle jeho předsedy pravděpodobně na jeho nejbližším zasedání.
