Volební komise v Moldavsku potvrdila výsledky prezidentského hlasování. Vítězkou voleb je současná prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Ve druhém kole porazila kandidáta Alexandra Stoianogla. Jeho proruští opoziční socialisté následně zpochybnili legitimitu prezidentky. K vítězství političce už gratulovalo vedení EU, francouzský prezident Emmanuel Macron či ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Během hlasování se šířily zprávy o podvodech a zastrašování.
Po sečtení sto procent okrsků zvítězila prezidentka ve druhém kole nad svým rivalem o více než deset procentních bodů. „Moldavsko, zvítězilo jsi! Dnes jste, drazí Moldavané, dali lekci demokracie, hodnou zápisu do učebnic dějepisu. Dnes jste zachránili Moldavsko! V naší volbě důstojné budoucnosti nikdo neprohrál,“ prohlásila v první reakci Sanduová.
„Výsledek voleb je překvapivý, protože to poslední kolo ukázalo, že to může být padesát na padesát, a skutečně tomu tak bylo. Ještě včera před půlnocí to vypadalo, že výsledky budou jiné,“ poznamenala v pondělí ráno zpravodajka ČT Darja Stomatová s tím, že příznivci Sanduové začali slavit už po půlnoci.
První průběžné výsledky připisovaly větší podporu Stoianoglovi, stav ale nezahrnoval hlasy stovek tisíc Moldavanů žijících v zahraničí. U nich se předpokládalo, že podpoří prozápadně smýšlející Sanduovou před jejím soupeřem podporovaným proruskou stranou. Stoianoglo podle ruské státní agentury TASS vyzval své příznivce, aby zachovali klid bez ohledu na výsledky hlasování.
„Hlasoval jsem pro Moldavsko, které nečeká s nataženou rukou, ale bude se rozvíjet v dobrých vztazích se Západem i Východem,“ sdělil Stoianoglo, který nálepku „trojského koně“ Moskvy odmítá.
Opoziční socialisté již legitimitu moldavské prezidentky zpochybnili, Sanduová se prý stala „prezidentkou diaspory“. „Lidový prezident Alexandr Stoianoglo je skutečný vítěz prezidentských voleb v Moldavsku. Maia Sanduová je nelegitimní prezidentka. Uznávají ji pouze její sponzoři a kurátoři z ciziny. Moldavský lid se cítí oklamán a zrazen,“ napsal vůdce socialistů, bývalý prezident Igor Dodon, kterého Sanduová porazila v předchozích volbách.
Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup uvedl, že kdyby se hlasy ze zahraničí nepočítaly, tak by výsledek byl jiný. „V tom případě by o dvě procenta vyhrál Alexandr Stoianoglo, ale to je na pomezí statistické chyby,“ konstatoval. Upozornil také na to, že Sanduová dokázala získat o 140 tisíc hlasů víc než v prvním kole a většina z nich byla ze samotného Moldavska.
Podle něj však rétorika volby mezi Západem, evropskou integrací a „spáry Ruska“ byla jen politickým heslem. Ostatně i protikandidát Sanduové Stoianoglo zdůrazňoval nutnost evropské integrace, podotýká. V Moldavsku by strana, která by říkala, že je proti podpoře Ukrajiny, nikdy nenabrala velká procenta, je to dáno moldavskou historií i geografickou polohou, dodává Soukup.
Gratulace od Macrona, Bidena i Zelenského
O „historickém znovuzvolení“ promluvil v gratulaci Sanduové americký prezident Joe Biden, podle něhož se Rusku nepodařilo rozložit moldavské demokratické instituce. „Lidé v Moldavsku se chopili svého demokratického práva, aby si vybrali svoji vlastní budoucnost a rozhodli se jít cestou s Evropou a demokraciemi jinde ve světě,“ uvedl Biden v prohlášení.
K vítězství Sanduové poblahopřál i francouzský prezident Emmanuel Macron. Prezidentka podle něj uspěla ve volbách „navzdory všem narušením“. Šéf britské diplomacie David Lammy poznamenal, že se těší „na posilování našeho přátelství a pokračování podpory moldavských ekonomických a demokratických reforem“.
Evropská unie „vřele“ blahopřeje Sanduové ke znovuzvolení, uvádí se ve společném prohlášení Evropské komise a šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. „Překonání překážek, kterým jste čelila v této volbě, si vyžaduje vzácný druh síly,“ vzkázala prezidentce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která chce s prezidentkou společně pracovat na „evropské budoucnosti pro Moldavsko“.
Německý kancléř Olaf Scholz o Sanduové v blahopřejném příspěvku na síti X napsal, že „Moldavsko vedla v těžkých časech a přivedla zemi na evropský kurs“ a vyjádřil jí podporu. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil vítězství prezidentky ve volbách za ukázku odhodlání Moldavanů postavit se ruským vlivům.
„Během volební kampaně byla vaše země a její občané vystavena ohromnému tlaku, který jen potvrzuje stěžejní význam právě proběhlých voleb. Vaše znovuzvolení má význam, který překračuje moldavské hranice. Dokládá, že se demokratický duch dokáže prosadit i ve značně obtížných podmínkách,“ konstatoval český prezident Petr Pavel.
Volbou Sanduové si podle něj Moldavsko zvolilo evropskou cestu. „Dovolte mi proto, abych zopakoval ujištění, které jsem vám sdělil při vaší loňské návštěvě Prahy: Moldavská republika se na své evropské cestě může spolehnout na podporu České republiky,“ dodal Pavel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že lidé v Moldavsku se rozhodli pro cestu ekonomického růstu a sociální stability. Ukrajina podle něho podporuje evropskou volbu moldavských občanů a je připravená pracovat na posílení partnerství se sousední zemí.
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy je vítězství této političky „jasným znamením, že místo Moldavska je v demokratické a spojené Evropě“. Dodal, že „žádné síly zvenčí na tom nic nezmění“.
Útok „nepřátelských sil ze zahraničí“
Jeden z prvních úkolů vlády bude podle Sanduové příprava parlamentních voleb, které se mají uskutečnit v létě. Ve vítězném proslovu také uvedla, že Moldavsko během voleb čelilo bezprecedentnímu útoku ze strany „nepřátelských sil ze zahraničí“ a zločineckých organizací.
Volby se konaly v napjaté atmosféře. „My jsme se bavili s lidmi ve volebních místnostech, kteří říkali, že to byly nejzapeklitější volby, které kdy Moldavsko mělo v novodobé historii, a to právě kvůli zprávám o uplácení, výhrůžným telefonátům voličům. Dokonce policie řešila i případ, kdy most z Podněstří vedoucí na území kontrolované Moldavskem měl být zaminován,“ informovala Stomatová.
„V době, kdy Moldavané hlasují ve druhém kole prezidentských voleb, jsme svědky masivního vměšování Ruska do našeho volebního procesu – snahy, která má velký potenciál zkreslit výsledek. Úřady jsou v pohotovosti,“ zdůraznil bezpečnostní poradce prezidentky Stanislav Secrieru.
Poradce upozornil například na hackerské útoky nebo organizované svozy voličů do volebních místností, což je v rozporu s volebním zákonem. Dít se to mělo například z oblasti separatistického Podněstří, na které má vliv Rusko. „V samotném Podněstří lidé volit nemohli, jelikož vláda Podněstří svrchovanost voleb neuznává,“ sdělila Stomatová. Mnozí se proto vydali volit do Moldavska.
Odklon od Ruska
Prezident Moldavska, kde žije asi 2,5 milionu lidí, má řadu pravomocí v oblastech, jako je zahraniční politika a národní bezpečnost. Volí se na čtyři roky.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se zhoršily vztahy Kišiněva s Moskvou. Její vláda odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavské vlády a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, napsala agentura Reuters.
V prvním kole hlasovali Moldavané 20. října. Společně s volbou prezidenta rozhodovali i v klíčovém referendu. Těsnou většinou v něm prošlo ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie. I v tomto případě k rozhodnutí výrazně přispěla moldavská diaspora.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do tamních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU.
Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
