Maďarská obchodní společnost bude na základě ruské žádosti dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které kontrolují proruští separatisté, informoval maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Energetická krize se tam týká desetitisíců obyvatel poté, co Kyjev, bránící se ruské agresi, odmítl prodloužit smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu přes vlastní území. Platby za plyn totiž podle něj pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.
Szijjártó řekl, že ho oslovil místopředseda ruské vlády odpovědný za energetiku. Ohledně dodávek plynu jednal i se svým moldavským protějškem. Maďarský ministr neupřesnil, která maďarská společnost bude plyn dodávat.
Moldavský premiér Dorin Recean koncem ledna uvedl, že Evropská unie poskytne třicet milionů eur (752 milionů korun) na nákup a přepravu zemního plynu do Podněstří. Řekl také, že maďarská společnost MOL hodlá podepsat smlouvu s firmou Moldovagaz o dodávkách plynu do Podněstří.
Separatistické úřady v Podněstří tento měsíc podle agentury Reuters oznámily, že region začal dostávat plyn díky půjčce poskytnuté Moskvou. Dodaly, že dceřiná společnost MET Group se sídlem ve Švýcarsku – MET Gas and Energy Marketing AG – podepsala v únoru krátkodobou smlouvu o dodávkách plynu do Moldovagazu.
Silná závislost na Rusku
Podněstří se v krátké válce na začátku 90. let vymanilo z moldavské kontroly. Chová se jako samostatný stát, ale právně zůstává součástí Moldavska. Kvůli své izolaci je ekonomicky i politicky silně závislé na Rusku. Po desetiletí těžilo z levného ruského plynu, který využívalo k vytápění a výrobě elektřiny prodávané do zbytku Moldavska.
Rusko viní z energetické krize v Podněstří Moldavsko a Ukrajinu, kterou před třemi lety napadlo a na jejíž energetickou infrastrukturu útoky pravidelně směřuje. Kyjev pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem o přepravě plynu z Ruska přes ukrajinské území do EU a do Moldavska, který vypršel k 1. lednu, odmítl prodloužit. Krok odůvodnil využíváním financí Ruskem na útoky na Ukrajinu.
Moldavsko z krize obviňuje Moskvu. Viní také ruskou plynárenskou firmu Gazprom, že porušuje dlouhodobou smlouvu tím, že odmítá posílat plyn alternativními trasami. Gazprom ale tvrdí, že pozastavil vývoz kvůli nezaplacenému moldavskému dluhu 709 milionů dolarů (sedmnáct miliard korun), který ale Kišiněv neuznává.
