Maďarsko hodlá na žádost Ruska dodávat plyn do Podněstří

Maďarská obchodní společnost bude na základě ruské žádosti dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které kontrolují proruští separatisté, informoval maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Energetická krize se tam týká desetitisíců obyvatel poté, co Kyjev, bránící se ruské agresi, odmítl prodloužit smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu přes vlastní území. Platby za plyn totiž podle něj pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.

Szijjártó řekl, že ho oslovil místopředseda ruské vlády odpovědný za energetiku. Ohledně dodávek plynu jednal i se svým moldavským protějškem. Maďarský ministr neupřesnil, která maďarská společnost bude plyn dodávat.

Moldavský premiér Dorin Recean koncem ledna uvedl, že Evropská unie poskytne třicet milionů eur (752 milionů korun) na nákup a přepravu zemního plynu do Podněstří. Řekl také, že maďarská společnost MOL hodlá podepsat smlouvu s firmou Moldovagaz o dodávkách plynu do Podněstří.

Separatistické úřady v Podněstří tento měsíc podle agentury Reuters oznámily, že region začal dostávat plyn díky půjčce poskytnuté Moskvou. Dodaly, že dceřiná společnost MET Group se sídlem ve Švýcarsku – MET Gas and Energy Marketing AG – podepsala v únoru krátkodobou smlouvu o dodávkách plynu do Moldovagazu.

Silná závislost na Rusku

Podněstří se v krátké válce na začátku 90. let vymanilo z moldavské kontroly. Chová se jako samostatný stát, ale právně zůstává součástí Moldavska. Kvůli své izolaci je ekonomicky i politicky silně závislé na Rusku. Po desetiletí těžilo z levného ruského plynu, který využívalo k vytápění a výrobě elektřiny prodávané do zbytku Moldavska.

Rusko viní z energetické krize v Podněstří Moldavsko a Ukrajinu, kterou před třemi lety napadlo a na jejíž energetickou infrastrukturu útoky pravidelně směřuje. Kyjev pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem o přepravě plynu z Ruska přes ukrajinské území do EU a do Moldavska, který vypršel k 1. lednu, odmítl prodloužit. Krok odůvodnil využíváním financí Ruskem na útoky na Ukrajinu.

Moldavsko z krize obviňuje Moskvu. Viní také ruskou plynárenskou firmu Gazprom, že porušuje dlouhodobou smlouvu tím, že odmítá posílat plyn alternativními trasami. Gazprom ale tvrdí, že pozastavil vývoz kvůli nezaplacenému moldavskému dluhu 709 milionů dolarů (sedmnáct miliard korun), který ale Kišiněv neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil tisíc

Počet obětí ničivého pátečního zemětřesení o síle 7,7 stupně v Myanmaru překročil tisíc s tím, jak jsou ze sutin zřícených budov ve druhém největším městě v zemi vyprošťována další těla, informují světové agentury s odkazem na státní média. Páteční bilance uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain připustil, že se počet obětí ještě zvýší.
06:53Aktualizovánopřed 30 mminutami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 1 hhodinou

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 3 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 4 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 5 hhodinami

Čína v obavě z Trumpa láká zahraniční investice

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.
před 6 hhodinami

Muskův rozklad agentury USAID dostal u odvolacího soudu zelenou

Federální odvolací soud v USA rozhodl, že úřad pro efektivitu vlády (DOGE) miliardáře Elona Muska může pokračovat ve škrtech v agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID), Informují o tom agentury.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

USA ruší víza kvůli protestům proti válce v Gaze

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že Spojené státy zrušily vízum nejméně třem stovkám studentských aktivistů ze zahraničí, kteří se měli podílet na organizaci radikálních protestů proti válce v Gaze. Úřady tvrdí, že podporou extremistické ideologie islamismu a protižidovskými hesly porušili pravidla pro udělení práva studovat na univerzitách v USA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...