Maďarsko hodlá na žádost Ruska dodávat plyn do Podněstří

Maďarská obchodní společnost bude na základě ruské žádosti dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které kontrolují proruští separatisté, informoval maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Energetická krize se tam týká desetitisíců obyvatel poté, co Kyjev, bránící se ruské agresi, odmítl prodloužit smlouvu o dodávkách ruského zemního plynu přes vlastní území. Platby za plyn totiž podle něj pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.

Szijjártó řekl, že ho oslovil místopředseda ruské vlády odpovědný za energetiku. Ohledně dodávek plynu jednal i se svým moldavským protějškem. Maďarský ministr neupřesnil, která maďarská společnost bude plyn dodávat.

Moldavský premiér Dorin Recean koncem ledna uvedl, že Evropská unie poskytne třicet milionů eur (752 milionů korun) na nákup a přepravu zemního plynu do Podněstří. Řekl také, že maďarská společnost MOL hodlá podepsat smlouvu s firmou Moldovagaz o dodávkách plynu do Podněstří.

Separatistické úřady v Podněstří tento měsíc podle agentury Reuters oznámily, že region začal dostávat plyn díky půjčce poskytnuté Moskvou. Dodaly, že dceřiná společnost MET Group se sídlem ve Švýcarsku – MET Gas and Energy Marketing AG – podepsala v únoru krátkodobou smlouvu o dodávkách plynu do Moldovagazu.

Silná závislost na Rusku

Podněstří se v krátké válce na začátku 90. let vymanilo z moldavské kontroly. Chová se jako samostatný stát, ale právně zůstává součástí Moldavska. Kvůli své izolaci je ekonomicky i politicky silně závislé na Rusku. Po desetiletí těžilo z levného ruského plynu, který využívalo k vytápění a výrobě elektřiny prodávané do zbytku Moldavska.

Rusko viní z energetické krize v Podněstří Moldavsko a Ukrajinu, kterou před třemi lety napadlo a na jejíž energetickou infrastrukturu útoky pravidelně směřuje. Kyjev pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem o přepravě plynu z Ruska přes ukrajinské území do EU a do Moldavska, který vypršel k 1. lednu, odmítl prodloužit. Krok odůvodnil využíváním financí Ruskem na útoky na Ukrajinu.

Moldavsko z krize obviňuje Moskvu. Viní také ruskou plynárenskou firmu Gazprom, že porušuje dlouhodobou smlouvu tím, že odmítá posílat plyn alternativními trasami. Gazprom ale tvrdí, že pozastavil vývoz kvůli nezaplacenému moldavskému dluhu 709 milionů dolarů (sedmnáct miliard korun), který ale Kišiněv neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 1 hhodinou

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 3 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 13 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...