Podněstří hlásí plánované výpadky elektřiny, podle médií odmítlo pomoc Moldavska

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.

Od 1. ledna jsou v Podněstří přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností, druhý lednový den úřady informovaly o uzavření všech průmyslových podniků s výjimkou výrobců potravin.

„Dnes, 3. ledna, budou v Podněstří rotující výpadky (v dodávkách elektrické energie). Důvodem je, že obyvatelé republiky v současné době spotřebovávají více elektřiny, než kolik jí vyrábí energetická soustava," uvedlo v pátek podněsterské „ministerstvo“ hospodářství. Výpadky se podle něj budou týkat metropole Tiraspolu i dalších měst a vsí. „Tyto výpadky v dodávkách proudu jsou nevyhnutelné,“ prohlásil vůdce Podněstří Vadim Krasnoselskij.

Zpráva o přerušování dodávek elektřiny přišla z proruského Podněstří ve stejný den, kdy agentura Reuters s odvoláním na obyvatele Tiraspolu napsala, že ve městě sice není panika, ale lidé stojí fronty na elektrická topná tělesa a kamna. Další místní znepokojuje mimo jiné i to, že od středy vzrostly ceny základního zboží, jako je chléb nebo těstoviny. Podražily také deky.

Místní energetická společnost Tirasteploenergo ve středu omezila dodávky tepla a teplé vody do domácností a obyvatelům doporučila, aby se zahřáli tím, že se shromáždí v jedné místnosti, zakryjí okna závěsy nebo přikrývkami a použijí právě elektrická topná tělesa.

Třiapadesátiletý Boris z Tiraspolu vytáhl z garáže elektrický sporák ze sovětské éry, aby si uvařil jídlo a vytopil jím kuchyni. Ložnici vyhřívá elektrickým přímotopem, popsal Reuters.

Kišiněv: Gazprom odmítl dodávat plyn jinou cestou

Kyjev ve středu ukončil přepravu plynu z Ruska přes ukrajinské území do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina, která už téměř jedenáct let čelí ruské agresi a téměř tři roky plnohodnotné pozemní ruské invazi, dohodu neprodloužila. Platby za plyn podle ní pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.

Zároveň ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že od středy pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému dluhu. Kišiněv výši dluhu zpochybnil a Moskvu obvinil z používání energie jako politické zbraně.

Podněstří již několik let za dodávky Gazpromu nic neplatilo. Rusko však náklady na tyto dodávky započítávalo do zahraničního dluhu Moldavska, vysvětlil například web Euractiv.

Kišiněv přitom loni uvedl, že Gazprom může dodávat surovinu do Moldavska skrze plynovod TurkStream vedoucí přes Černé moře do Turecka, část plynu poté míří dál na Balkán. Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Gazprom, že odmítá dodávat surovinu alternativní cestou a vyvolává tak energetickou krizi. Gazprom se nechal slyšet, že chce, aby Moldavsko nejprve zaplatilo dluh, než se začne plyn do země dodávat alternativními cestami.

Zatímco Podněstří podle Reuters ochromila energetická krize, zbytek Moldavska je podle AFP prozatím ušetřen, protože země si zajistila dodávky energií ze sousedního Rumunska. Moldavský premiér Dorian Recean ujistil, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu.

Politico: Podněstří odmítlo pomoc z Moldavska

Web Politico v pátek na základě uniklé korespondence z podněsterské společnosti Tiraspoltransgas napsal, že vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu po přerušení jeho dodávek.

Podle Politica Tiraspoltransgas v odpovědi na nabídku pomoci od moldavské firmy Moldovagaz napsal, že přechod na neruský plyn „ve skutečnosti znamená přechod od stabilních dodávek z Gazpromu k nákupům za spekulativních podmínek za mnohem vyšší a nestabilní ceny“.

V současné době nedostává Podněstří žádný plyn z Ruska ani z Moldavska a moldavští činitelé tvrdí, že představitelé separatistického regionu rovněž odmítli nabídky humanitární pomoci, včetně generátorů, píše Politico.

Úřady v Tiraspolu se k informacím portálu zatím nevyjádřily. Zdroj z moldavské vlády mu existenci korespondence potvrdil a dodal, že za rozhodnutím stojí spíše Moskva než představitelé Podněstří.

Mezinárodně neuznané Podněstří leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi patnáct set ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky. V Moldavsku je v současnosti prozápadní vláda, která usiluje o vstup do Evropské unie.

Provozovatel slovenské přenosové soustavy hodlá dodržet smlouvu s Kyjevem

V reakci na ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu pohrozil slovenský premiér Robert Fico (Smer) v uplynulých dnech opakovaně Kyjevu odvetnými opatřeními, včetně zastavení dodávek elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SEPS, v pátek uvedla, že bude poskytovat případné dodávky elektřiny Ukrajině v rámci havarijní výpomoci v souladu s platnou smlouvou uzavřenou s partnerskou ukrajinskou společností Ukrenerho.

SEPS loni na jaře o dalších dvanáct měsíců prodloužil platnost smlouvy, na jejímž základě může v rámci havarijní výpomoci dodat do ukrajinské přenosové soustavy elektřinu do výkonu 150 megawattů. V praxi ukrajinská strana tuto formu výpomoci opakovaně využila.

Slovenská firma doplnila, že také zajišťuje přeshraniční přenos elektřiny přes všechna místa ve standardním režimu. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku čistý export elektrické energie ve směru ze Slovenska na Ukrajinu dosáhl 2,43 terawatthodiny, což představuje třiapůlnásobek objemu za stejné období roku 2023.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Slovensko hrozí Ukrajině odvetou za konec tranzitu ruského plynu
Zdroj: ČT24

Analytici: Bratislava by uškodila jen sama sobě

Analytik Jozef Badida slovenskému listu Pravda řekl, že umělým omezováním dodávek elektřiny ze Slovenska do zahraničí by pravděpodobně docházelo k porušování evropské i slovenské legislativy. Slovenský exministr hospodářství Karel Hirman už dříve prohlásil, že elektřinu na Ukrajinu prodávají obchodníci, nikoliv stát. Tvrdil, že Bratislava by se po zastavení dodávek proudu na Ukrajinu dostala do konfliktu v rámci EU. Polsko podle médií po uvedených vyjádřeních slovenského premiéra vyjádřilo připravenost zvýšit dodávky elektřiny napadené zemi.

Sociolog a politolog Michal Vašečka z Bratislava International School of Liberal Arts upozornil, že přerušením dodávek elektřiny na Ukrajinu by Slovensko uškodilo jen samo sobě. „Je dnes konsenzus na Slovensku, že by to postihlo především zdejší obchodníky a Slovenskou republiku, která by z toho mohla mít poměrně velké ztráty,“ podotkl v pátečním Horizontu ČT24.

„Máme i zkušenost, že Fico v konečném důsledku vždy hlasuje v Bruselu za konsenzus ohledně Ukrajiny, vždy hlasuje na rozdíl od (maďarského premiéra) Viktora Orbána pro (protiruské) sankce, nikdy není proti. V tomto smyslu se můžeme utěšovat, že je to jen rétorika pro domácí voliče,“ zmínil expert.

„Fico se v poslední době setkává téměř výlučně s lidmi, kteří reprezentují státy BRICS – mezi ně patří Brazílie, Rusko či Čína. Chystá se setkání ve Vietnamu, bylo v Srbsku – jinými slovy, Slovensko se do jisté míry připravuje na prohlubování spolupráce mimo EU. Takže v tomto smyslu to rétorika už není,“ upozornil však vzápětí Vašečka.

Fico přehání, míní Dvořák. Vondráček se Slovenska zastal

O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu na Slovensko v pořadu Události, komentáře hovořili ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Dvořák označil kroky premiéra Fica za prapodivnou hru, kritizuje jeho blízkost Rusku a nepřipravenost. „Fico přehání, opakuje ruskou propagandu a hraje svou domácí rétoriku,“ poznamenal. Vondráček nesouhlasí, a naopak se v pořadu zastal Slovenska. „Oni nezaspali, vzhledem ke svým specifikům, průmyslovému založení a potřebě energie jsou v nelehké situaci,“ domnívá se opoziční politik.

Nahrávám video
Události, komentáře: Martin Dvořák (STAN) a Radek Vondráček (ANO) o konci tranzitu ruského plynu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...