Podněstří hlásí plánované výpadky elektřiny, podle médií odmítlo pomoc Moldavska

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.

Od 1. ledna jsou v Podněstří přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností, druhý lednový den úřady informovaly o uzavření všech průmyslových podniků s výjimkou výrobců potravin.

„Dnes, 3. ledna, budou v Podněstří rotující výpadky (v dodávkách elektrické energie). Důvodem je, že obyvatelé republiky v současné době spotřebovávají více elektřiny, než kolik jí vyrábí energetická soustava," uvedlo v pátek podněsterské „ministerstvo“ hospodářství. Výpadky se podle něj budou týkat metropole Tiraspolu i dalších měst a vsí. „Tyto výpadky v dodávkách proudu jsou nevyhnutelné,“ prohlásil vůdce Podněstří Vadim Krasnoselskij.

Zpráva o přerušování dodávek elektřiny přišla z proruského Podněstří ve stejný den, kdy agentura Reuters s odvoláním na obyvatele Tiraspolu napsala, že ve městě sice není panika, ale lidé stojí fronty na elektrická topná tělesa a kamna. Další místní znepokojuje mimo jiné i to, že od středy vzrostly ceny základního zboží, jako je chléb nebo těstoviny. Podražily také deky.

Místní energetická společnost Tirasteploenergo ve středu omezila dodávky tepla a teplé vody do domácností a obyvatelům doporučila, aby se zahřáli tím, že se shromáždí v jedné místnosti, zakryjí okna závěsy nebo přikrývkami a použijí právě elektrická topná tělesa.

Třiapadesátiletý Boris z Tiraspolu vytáhl z garáže elektrický sporák ze sovětské éry, aby si uvařil jídlo a vytopil jím kuchyni. Ložnici vyhřívá elektrickým přímotopem, popsal Reuters.

Kišiněv: Gazprom odmítl dodávat plyn jinou cestou

Kyjev ve středu ukončil přepravu plynu z Ruska přes ukrajinské území do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina, která už téměř jedenáct let čelí ruské agresi a téměř tři roky plnohodnotné pozemní ruské invazi, dohodu neprodloužila. Platby za plyn podle ní pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.

Zároveň ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že od středy pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému dluhu. Kišiněv výši dluhu zpochybnil a Moskvu obvinil z používání energie jako politické zbraně.

Podněstří již několik let za dodávky Gazpromu nic neplatilo. Rusko však náklady na tyto dodávky započítávalo do zahraničního dluhu Moldavska, vysvětlil například web Euractiv.

Kišiněv přitom loni uvedl, že Gazprom může dodávat surovinu do Moldavska skrze plynovod TurkStream vedoucí přes Černé moře do Turecka, část plynu poté míří dál na Balkán. Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Gazprom, že odmítá dodávat surovinu alternativní cestou a vyvolává tak energetickou krizi. Gazprom se nechal slyšet, že chce, aby Moldavsko nejprve zaplatilo dluh, než se začne plyn do země dodávat alternativními cestami.

Zatímco Podněstří podle Reuters ochromila energetická krize, zbytek Moldavska je podle AFP prozatím ušetřen, protože země si zajistila dodávky energií ze sousedního Rumunska. Moldavský premiér Dorian Recean ujistil, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu.

Politico: Podněstří odmítlo pomoc z Moldavska

Web Politico v pátek na základě uniklé korespondence z podněsterské společnosti Tiraspoltransgas napsal, že vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu po přerušení jeho dodávek.

Podle Politica Tiraspoltransgas v odpovědi na nabídku pomoci od moldavské firmy Moldovagaz napsal, že přechod na neruský plyn „ve skutečnosti znamená přechod od stabilních dodávek z Gazpromu k nákupům za spekulativních podmínek za mnohem vyšší a nestabilní ceny“.

V současné době nedostává Podněstří žádný plyn z Ruska ani z Moldavska a moldavští činitelé tvrdí, že představitelé separatistického regionu rovněž odmítli nabídky humanitární pomoci, včetně generátorů, píše Politico.

Úřady v Tiraspolu se k informacím portálu zatím nevyjádřily. Zdroj z moldavské vlády mu existenci korespondence potvrdil a dodal, že za rozhodnutím stojí spíše Moskva než představitelé Podněstří.

Mezinárodně neuznané Podněstří leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi patnáct set ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky. V Moldavsku je v současnosti prozápadní vláda, která usiluje o vstup do Evropské unie.

Provozovatel slovenské přenosové soustavy hodlá dodržet smlouvu s Kyjevem

V reakci na ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu pohrozil slovenský premiér Robert Fico (Smer) v uplynulých dnech opakovaně Kyjevu odvetnými opatřeními, včetně zastavení dodávek elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SEPS, v pátek uvedla, že bude poskytovat případné dodávky elektřiny Ukrajině v rámci havarijní výpomoci v souladu s platnou smlouvou uzavřenou s partnerskou ukrajinskou společností Ukrenerho.

SEPS loni na jaře o dalších dvanáct měsíců prodloužil platnost smlouvy, na jejímž základě může v rámci havarijní výpomoci dodat do ukrajinské přenosové soustavy elektřinu do výkonu 150 megawattů. V praxi ukrajinská strana tuto formu výpomoci opakovaně využila.

Slovenská firma doplnila, že také zajišťuje přeshraniční přenos elektřiny přes všechna místa ve standardním režimu. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku čistý export elektrické energie ve směru ze Slovenska na Ukrajinu dosáhl 2,43 terawatthodiny, což představuje třiapůlnásobek objemu za stejné období roku 2023.

Nahrávám video

Analytici: Bratislava by uškodila jen sama sobě

Analytik Jozef Badida slovenskému listu Pravda řekl, že umělým omezováním dodávek elektřiny ze Slovenska do zahraničí by pravděpodobně docházelo k porušování evropské i slovenské legislativy. Slovenský exministr hospodářství Karel Hirman už dříve prohlásil, že elektřinu na Ukrajinu prodávají obchodníci, nikoliv stát. Tvrdil, že Bratislava by se po zastavení dodávek proudu na Ukrajinu dostala do konfliktu v rámci EU. Polsko podle médií po uvedených vyjádřeních slovenského premiéra vyjádřilo připravenost zvýšit dodávky elektřiny napadené zemi.

Sociolog a politolog Michal Vašečka z Bratislava International School of Liberal Arts upozornil, že přerušením dodávek elektřiny na Ukrajinu by Slovensko uškodilo jen samo sobě. „Je dnes konsenzus na Slovensku, že by to postihlo především zdejší obchodníky a Slovenskou republiku, která by z toho mohla mít poměrně velké ztráty,“ podotkl v pátečním Horizontu ČT24.

„Máme i zkušenost, že Fico v konečném důsledku vždy hlasuje v Bruselu za konsenzus ohledně Ukrajiny, vždy hlasuje na rozdíl od (maďarského premiéra) Viktora Orbána pro (protiruské) sankce, nikdy není proti. V tomto smyslu se můžeme utěšovat, že je to jen rétorika pro domácí voliče,“ zmínil expert.

„Fico se v poslední době setkává téměř výlučně s lidmi, kteří reprezentují státy BRICS – mezi ně patří Brazílie, Rusko či Čína. Chystá se setkání ve Vietnamu, bylo v Srbsku – jinými slovy, Slovensko se do jisté míry připravuje na prohlubování spolupráce mimo EU. Takže v tomto smyslu to rétorika už není,“ upozornil však vzápětí Vašečka.

Fico přehání, míní Dvořák. Vondráček se Slovenska zastal

O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu na Slovensko v pořadu Události, komentáře hovořili ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Dvořák označil kroky premiéra Fica za prapodivnou hru, kritizuje jeho blízkost Rusku a nepřipravenost. „Fico přehání, opakuje ruskou propagandu a hraje svou domácí rétoriku,“ poznamenal. Vondráček nesouhlasí, a naopak se v pořadu zastal Slovenska. „Oni nezaspali, vzhledem ke svým specifikům, průmyslovému založení a potřebě energie jsou v nelehké situaci,“ domnívá se opoziční politik.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 4 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...