Moldavsko strana 5 z 5

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.

Poslanci jednomyslně schválili usnesení odsuzující ruský postup na Ukrajině. Vyzvali k vytvoření mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat válečnými zločiny, a českou vládu k zapojení státu do těchto příprav. Ostře se vůči Rusku vymezil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), podle něj připomíná situace v Buče hrůzy druhé světové války. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásili ruský postup vůči Ukrajincům za genocidu.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) utekly už více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války. Navíc je mezi běženci kolem dvou milionů dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Rakouský expert na migraci Gerald Knaus varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí.

Vláda se k uprchlické vlně z Ukrajiny postavila čestně, míní ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Věří tomu, že se podaří v Evropské unii získat peníze na pokrytí nákladů na pomoc uprchlíkům. Ministerstvo financí momentálně náklady počítá. Pražské centrum pro pomoc Ukrajincům v pátek odbavilo 1153 lidí, což je asi o tisícovku méně než před týdnem. K registraci do jiných krajů autobusy odvezly 107 občanů Ukrajiny. Centrum, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, od začátku invaze na Ukrajinu odbavilo víc než 56 600 lidí.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

V pátek odešlo z Ukrajiny směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, o den dříve jich bylo 94 tisíc. V Polsku zadrželi za podezření ze znásilnění Ukrajinky devětačtyřicetiletého muže. Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska. Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy.

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v pátek oznámil, že z Ukrajiny od zahájení ruské invaze uprchlo více než 1,2 milionu lidí, což jsou téměř tři procenta populace. Běžence ve svých zemích hlásí Maďarsko, Moldavsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Německo i Česko.

Kvůli agresi ruských vojsk na Ukrajině se sousední země připravují na uprchlickou vlnu. Zatímco ve čtvrtek se na hraničních přechodech se Slovenskem tvořily několikahodinové kolony, v pátek jsou bez čekání. Ukrajinské úřady totiž vrací zpět muže, kterých se týká všeobecná mobilizace. Napadenou zemi již opustily desetitisíce uprchlíků. Pomoc jim chystá také tuzemská vláda. Humanitární agentury OSN odhadují, že do Polska může zamířit více než milion uprchlíků, další až dva miliony do jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.

V pátek nad ránem otřásly Kyjevem mohutné exploze, podle představitelů ministerstva vnitra byl nad metropolí sestřelen ruský letoun. Rusko podle prezidenta Volodymyra Zelenského pokračuje v raketových útocích na Kyjev a do města vstoupily sabotážní jednotky, invazní vojska se ale podařilo zastavit z většiny směrů. Sirény ráno zněly i ve Lvově. Zelenskyj nařídil všeobecnou mobilizaci. Po dobu válečného stavu tak nesmějí zemi opustit muži ve věku od 18 do 60 let. V projevu prezident prohlásil, že Ukrajina zůstala proti Rusku sama a západní sankce označil za nedostatečné.

Rusko spustilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ostřelování se odehrává napříč Ukrajinou. Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z Krymu. Obsadily také černobylskou elektrárnu. Ukrajina uzavřela celý svůj vzdušný prostor pro civilní lety a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. V důsledku útoku přišlo o život 137 ukrajinských občanů, vojáků i civilistů. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno, uvedl Zelenskyj.

Ukrajině kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika hrozí faktické odstřižení od letecké dopravy, přestože ukrajinská vláda ujišťuje, že je odhodlána ponechat vzdušný prostor otevřený. Varování z neoficiálních zdrojů se nejprve objevila v médiích. Později je potvrdila letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela v noci na neděli přistát v Kišiněvu, protože vlastník letadla zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru. Už v sobotu zrušila lety na Ukrajinu nizozemská společnost KLM.

Třiadvacet potomků vězňů gulagu žaluje dolní komoru ruského parlamentu kvůli tomu, že se pořád nemohou vrátit domů. Mají na to právo podle rehabilitačního zákona z roku 1991 a navíc to před dvěma lety potvrdil i ruský ústavní soud. Příslušný zákon o navracení majetku obětem stalinistických represí ale Státní duma dosud neschválila. Žalobou na dolní parlamentní komoru se nově odmítl zabývat nejvyšší soud, právníci potomků vězněných se ale chtějí odvolat.

Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že ruské tajné služby připravují provokace zamířené na ruské vojáky umístěné v separatistickém moldavském regionu Podněstří, ze kterých pak Moskva hodlá obvinit Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Ukrajinska pravda. Ukrajinu zároveň v pátek zasáhl kybernetický útok. Přestaly fungovat internetové stránky ministerstva zahraničí a dalších úřadů. Podle ukrajinských bezpečnostních činitelů za útokem nejspíše stojí Rusko.

Moldavsko uhradilo ruské plynárenské společnosti Gazprom peníze, které jí dlužilo za dodávky zemního plynu. Oznámila to rusko-moldavská plynárenská společnost Moldovagaz. Kvůli neuhrazené platbě hrozilo, že Gazprom dodávky plynu do Moldavska zastaví.

Nová švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, se vzdala funkce hned v den svého potvrzení v parlamentu. Bezprostředním důvodem jejího kroku bylo neschválení vládního návrhu rozpočtu. Schválen byl naopak opoziční návrh, načež Zelení, kteří byli menším koaličním partnerem, oznámili, že novou vládu opouštějí. Čtyřiapadesátiletá politička nyní doufá, že stane v čele menšinové, už čistě sociálnědemokratické vlády.

Ruská plynárenská společnost Gazprom se dohodla, že nezastaví vývoz plynu do Moldavska, které nedokázalo včas zaplatit za dodávky. Informovala o tom agentura Reuters. Firma dodala, že očekává plné uhrazení platby v pátek. Rozhodnutí Gazpromu tím přinejmenším pro tuto chvíli odvrací energetickou krizi v Moldavsku.

Moldavsko se snaží na poslední chvíli zabránit přerušení dodávek ruského plynu. Vláda této nejchudší evropské země už slíbila, že pomůže splatit dluh za půldruhé miliardy korun. Tuto částku dluží moldavská společnost Moldovagaz svému ruskému dodavateli Gazpromu. Ten pohrozil, že tok plynu do Moldavska zastaví.

Nová moldavská vláda se stále víc odklání od Ruska a orientuje na Evropskou unii. Její zástupci to opakovali i při návštěvě českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Pro českou rozvojovou pomoc patří Moldavsko mezi šest prioritních zemí. Praha na projekty v zemědělství nebo sociální péči posílá ročně v průměru 75 milionů korun.

Nedělní předčasné parlamentní volby v Moldavsku vyhrála proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové. Získala více než padesát procent hlasů a bude moci sama sestavit vládu. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na výsledky, které zveřejnila ústřední volební komise po sečtení 99,58 procenta hlasovacích lístků.

Moldavsko je zemí „na hranici,“ o vliv tam usilují Evropská unie i Rusko. Právě mocenské boje mezi proevropskými a proruskými silami určují vedle hluboko zakořeněného oligarchického systému do značné míry tamní vývoj. Jejich poslední kolo proti sobě postavilo nově zvolenou hlavu státu Maiu Sanduovou, proreformní političku usilující o zlepšení vztahů s EU, a dosavadní parlament ovládaný stranou proruského exprezidenta Igora Dodona. Teď se zdá, že Sanduová získala navrch. Po měsících tahanic parlament rozpustila a vyhlásila předčasné volby, v nichž by teď vyhrála právě její někdejší strana.

Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nastražili ruští agenti do nákladu munice ve Vrběticích výbušniny, které měly explodovat na území Bulharska. Za zakázkou podle všeho stojí tamní velkoobchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Majitel společnosti EMCO, která má po řadě skandálů zákaz obchodovat ve Spojených státech, se po předčasných explozích stal sám obětí pokusu o vraždu.