Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl ve středu americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Země Severoatlantické aliance dají Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, sdělil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Rumunska prohlásil, že Ukrajina jednou bude muset jednat s Ruskem, aby se pokusila válku ukončit. Svou možnou čtvrteční návštěvu Ukrajiny, o níž hovoří média, stále nepotvrdil.
Dodávka zbraní má podle šéfa Bílého domu podpořit ukrajinské síly na Donbase, kam se nyní soustředí ruská agrese. Agentura AP píše, že jde o dosud nejrozsáhlejší balík americké zbrojní pomoci od začátku války.
„Informoval jsem prezidenta Zelenského, že Spojené státy poskytnou Ukrajině další miliardu dolarů bezpečnostní pomoci, včetně dalších dělostřeleckých zbraní a zbraní na ochranu pobřeží, stejně jako munici pro dělostřelectvo a pokročilé raketové systémy,“ uvedl Biden v prohlášení po 41 minut dlouhém telefonátu.
Zároveň oznámil, že Spojené státy poskytnou Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 225 milionů dolarů. Peníze budou určeny na zajištění pitné vody, lékařských potřeb a lékařské péče, potravin, přístřeší a pro rodiny na nezbytné věci. Biden uvedl, že Spojené státy „jsou nadále odhodlány podporovat ukrajinský lid, jehož životy tato válka rozvrátila“. „Statečnost, odolnost a odhodlání ukrajinského lidu stále inspirují svět,“ dodal s tím, že USA budou spolu se spojenci podporovat Ukrajince, kteří bojují za svou svobodu.
Další zbraně poskytne i NATO
Zbraně dodá i NATO. „Posílení podpory Ukrajině je pro nás zásadně důležité,“ řekl Stoltenberg, který na středeční pracovní večeři očekával od aliančních ministrů konkrétní přísliby nových dodávek zbraní.
Podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina se během odpoledního jednání kontaktní skupiny zavázala k dodávkám dalších zbraní řada zemí. Například Německo poskytne salvové raketomety, Slovensko vrtulníky, Polsko, Nizozemsko či Kanada dělostřeleckou techniku. Spojenci jsou podle Stoltenberga také připraveni schválit balík dlouhodobé pomoci Ukrajině na aliančním summitu za dva týdny v Madridu.
Většina zemí NATO poskytuje Kyjevu vojenské vybavení již od únorového začátku plnohodnotné ruské invaze, ukrajinské vedení však požaduje více zbraní. Podle ukrajinského ministerstva obrany dostala země jen desetinu vojenské techniky, kterou od Západu chtěla.
Ukrajině chyběji houfnice, tanky či drony
K úspěšnému ukončení války jí chybějí zejména stovky houfnic, tanků, salvových raketometů, obrněných vozidel či dronů. Konkrétní potřeby aliančním kolegům na jednání přiblíží ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Podle Stoltenberga je kromě toho NATO připraveno na nadcházejícím summitu schválit také dlouhodobou pomoc spočívající mimo jiné v modernizaci ukrajinského arzenálu. „Umožní přechod od starého vybavení ze sovětské éry na moderní systémy,“ uvedl šéf Aliance, podle něhož chce NATO zvýšit i schopnost spolupráce svých vlastních systémů s těmi ukrajinskými.
Macron: Ukrajina bude muset jednat s Ruskem
O Ukrajině se mluvilo i během návštěvy francouzského prezidenta Macrona v Rumunsku. „Ukrajinský prezident a jeho funkcionáři budou muset vyjednávat s Ruskem,“ upozornil podle agentury Reuters Macron, který se z Rumunska ve středu přesouvá do sousedního Moldavska.
„Před branami Evropské unie vzniká bezprecedentní geopolitická situace, takže ano, všechny tyto důvody, politický kontext a rozhodnutí, která Evropská unie a mnohé národy budou muset přijmout, opravňují nové hloubkové rozhovory a nový pokrok,“ citovala agentura AFP Macrona, který na vojenské základně NATO v Rumunsku, kde slouží i francouzští vojáci, jednal se svým rumunským protějškem Klausem Iohannisem.
Iohannis: Kandidátský status musí být zaručen co nejdříve
Rumunský prezident zdůraznil, že morálně správným rozhodnutím by bylo zaručit Ukrajině postavení kandidáta na členství v EU. Rozhodnutí by podle něj mohlo být přijato do konce června.
„Podle mého názoru musí být kandidátský status zaručen co nejdříve, je to správné řešení z morálního, hospodářského a bezpečnostního hlediska,“ prohlásil Iohannis po rozhovoru po boku Macrona. „Myslím, že jsme dospěli k momentu, kdy musíme vyslat jasné politické signály, my Evropská unie, ohledně Ukrajiny a ukrajinského lidu v kontextu toho, že už několik měsíců hrdinně vzdoruje.“
Po třídenní návštěvě v regionu by podle diplomatických zdrojů měl francouzský prezident navštívit ve čtvrtek Kyjev, a to nejspíš společně s německým kancléřem Olafem Scholzem a italským premiérem Mariem Draghim. Podle agentury AFP však Macron návštěvu přímo nepotvrdil.
Ukrajina a východní spojenci Francie v EU a NATO Macrona dříve kritizovali za podle nich nejednoznačnou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku a jeho opakované telefonické rozhovory s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Za omezením Nord Streamu 1 je politika, tvrdí německý ministr
Omezení dodávek ruského plynu do Německa plynovodem Nord Stream 1, o kterém v úterý informovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom, je politickým rozhodnutím a nelze ho ospravedlnit technickými důvody. Řekl to ve středu německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Gazprom v úterý oznámil, že dodávky se snížily zhruba o 40 procent.
Gazprom v úterý omezil přepravní kapacitu Nord Streamu 1 ze 167 milionů krychlových metrů na maximálně 100 milionů krychlových metrů plynu denně. Opatření zdůvodnil zpožděním v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě. Siemens později oznámil, že kvůli sankcím nemůže provozovateli plynovodu předat zpět plynovou turbínu, která je v současnosti na generální opravě v Kanadě.
Plynovodem Nord Stream 1 se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, jde o hlavní trasu pro export ruského plynu do Evropské unie.
Si a Putin mluvili i o Ukrajině
Všechny strany by měly zodpovědným způsobem pracovat na vyřešení situace na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, s nímž ve středu hovořil po telefonu. Kreml oznámil, že se oba představitelé dohodli na posílení spolupráce.
„Bylo dohodnuto rozšíření spolupráce v oblasti energetiky, financí, průmyslu, dopravy a v dalších oblastech s ohledem na globální ekonomickou situaci, která se zkomplikovala v důsledku nelegitimní sankční politiky Západu,“ uvedl Kreml ve zprávě o jednání obou státníků.
