Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně odsouhlasili udělení kandidátského statusu Ukrajině, která čelí ruské invazi, a sousednímu Moldavsku. Kandidaturu ve čtvrtek doporučili také europoslanci. Gruzii udělení statusu v budoucnu unijní lídři podmínili splněním podmínek stanovených Evropskou komisí.
Ukrajina a Moldavsko získaly kandidátský status EU
Na Twitteru o udělení statusu informoval předseda Evropské rady Charles Michel. Pogratuloval ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a prezidentce Moldavska Maie Sanduové. „Dnešek znamená zásadní krok na vaší cestě směrem k EU,“ vzkázal jim na sociální síti Michel.
Předseda také oznámil, že Rada uznává evropskou perspektivu Gruzie a je jí ochotná udělit kandidaturu, jakmile se vyřeší zbývající podmínky.
„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělit kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích,“ reagoval na Twitteru Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v Unii. Za historické označila rozhodnutí summitu také moldavská prezidentka.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „toto rozhodnutí nás posiluje všechny“. Ukazuje podle ní světu, že je EU jednotná a silná tváří v tvář vnějším hrozbám.
„Dlužíme to Ukrajincům, kteří bojují i za naše hodnoty, suverenitu a územní celistvost,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země v současnosti evropskému bloku předsedá. Jednomyslné rozhodnutí lídrů je podle něj jasným signálem jednoty sedmadvacítky vyslaným směrem k Rusku.
Český premiér Petr Fiala (ODS) označil výsledek jednání za velký den pro Ukrajinu i EU. Informoval také, že krátce po hlasování o udělení statusu se k evropským lídrům na dálku připojil i prezident Zelenskyj.
Rozhodnutí posvětil i europarlament
V Evropském parlamentu příslušné usnesení podpořilo 529 poslanců, pětačtyřicet jich bylo proti a čtrnáct se zdrželo. Europarlament tak vyzval unijní lídry, aby „neprodleně“ udělili Ukrajině a Moldavské republice status kandidátských zemí.
Minulý týden přiřknutí kandidatury oběma zemím doporučila také Evropská komise. Předsedkyně Komise Leyenová však rozhodnutí okomentovala tak, že Ukrajina bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces.
Komise před týdnem zveřejnila i hodnocení připravenosti celé trojice na zahájení přijímacího procesu. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí.
Před samotným vstupem do EU musí provést řadu změn i Moldavsko, celý proces může trvat i více než deset let. Leyenová však ve čtvrtek prohlásila, že věří v to, že obě země udělají reformy co možná nejrychleji.
Ukrajina podala přihlášku do EU 28. února, tedy těsně po invazi ruských vojsk, která stále pokračují v útocích a okupují značnou část země. Moldavsko a Gruzie se přidaly o několik dní později. Jakákoli rozhodnutí v tomto směru činí čelní zástupci členských zemí Unie, přičemž musí být jednomyslná. Komise a parlament mají pouze poradní funkci.
Ukrajina a Moldavsko na cestě do EU (zdroj: ČT24)
Balkán bude muset počkat
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se však po bulharském vetu neshodli na zahájení přijímacího procesu s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory tlaku několika sousedních zemí se summit nedohodl ani na přiznání kandidátského statusu Bosně a Hercegovině.
Vrcholní představitelé západobalkánských zemí po dopoledním jednání neskrývali zklamání. Nejblíže výraznějšímu kroku byla Albánie a Severní Makedonie. Udělení statusu však brání spor s Bulharskem.
„Pokud všechno půjde tak, jak má, tak můžeme mít dohodu příští týden,“ prohlásil na večerní tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho země se totiž v posledních dnech snaží zprostředkovat kompromisní dohodu mezi Sofií a Skopjí. Macron prohlásil, že pokud bulharský parlament schválí dohodu a pro bude i Skopje, státy EU mohou zahájení procesu schválit během několika dní.
Lídři věnovali debatě o unijní budoucnosti balkánských zemí celou úvodní část summitu. Podle diplomatických zdrojů požadovalo Maďarsko, Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko přiznání kandidátského statusu Bosně, což však blokovaly především některé západoevropské země.
Proti původnímu návrhu se do závěrů jednání dostala věta, že „Evropská rada je připravena zaručit Bosně a Hercegovině status kandidátské země“ a v zájmu toho vyzývá Evropskou komisi, aby členské země rychle informovala, jak Sarajevo plní dříve stanovené požadavky. Lídři se k tématu chtějí vrátit na některém z dalších vrcholných jednání.