Předseda Evropské rady Charles Michel na středeční návštěvě Moldavska přislíbil významné navýšení vojenské podpory této zemi. Konkrétně by mělo jít o dodávky vojenského vybavení ozbrojeným silám. Michel do Moldavska zamířil poté, co byla z tamního separatistického Podněstří hlášena řada incidentů. Na mezinárodní scéně panují obavy, že by mohl být tento proruský region vtažen do války na Ukrajině. Ruské agrese se obává i Gruzie, která má na svém území dva regiony ovládané Ruskem podporovanými režimy.
Michel slíbil vojenskou podporu Moldavsku, obavy z ruské agrese má i Gruzie
Události ČT: Moldavsko se obává ruské agrese (zdroj: ČT24)
„Tento rok hodláme výrazně zvýšit naši podporu Moldavsku a dodat jeho ozbrojeným silám další vojenské vybavení,“ řekl Michel, který vystoupil společně s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou na tiskové konferenci.
Evropský blok přezkoumává i možnosti, jak Moldavsku pomoci posílit ozbrojené síly, uvedl podle Reuters rovněž Michel. Tato pomoc by byla nad rámec již přislíbené podpory v oblasti logistiky a kybernetické obrany.
„Evropská unie je s vaší zemí plně solidární. Je naší povinností… více podpořit vaši stabilitu, bezpečnost a územní celistvost,“ uvedl Michel. Podtrhl, že je potřeba předejít jakékoli eskalaci napětí, které narůstá kvůli incidentům v Podněstří.
Útoky na podněsterskou infrastrukturu
Rusové plánují dostat pod kontrolu pás území od Oděsy po Podněstří, zajistit propojení s Ruskem a Ukrajinu zcela odříznout od moře. Zástupci Podněstří v posledních dnech obviňují Ukrajinu ze série útoků na tamní infrastrukturu, například v úterý Kyjev obvinili, že z ukrajinského území odstartoval bezpilotní letoun s trhavinou a kanystrem se zápalnou směsí.
Koncem dubna hlásily podněsterské úřady útok na tamní ministerstvo státní bezpečnosti a o den později informovaly o explozích, které vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů. Terčem útoku se údajně stala také vojenská jednotka u obce Parcani (Parkany).
Prezidentka Sanduová dříve varovala, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. „Slyšeli jsme výhrůžky ruských generálů o jejich úmyslu dostat se do Podněstří,“ uvedla premiérka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hodnocení Sanduové plně sdílí. „Existuje možnost, že by došlo k částečné nebo úplné mobilizaci jednotek, které jsou umístěny v Podněstří,“ prohlásil také mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk.
V Podněstří je patnáct set ruských vojáků
Úzký pruh moldavského území na levém břehu Dněstru ovládají od rozpadu Sovětského svazu povstalci s podporou Moskvy. Rusko v Podněstří udržuje vojenský sbor, který čítá zhruba patnáct stovek vojáků. Z něj teď podle Ukrajinců připravují evakuaci rodin ruských důstojníků a vojáci mají být v bojové pohotovosti.
Proruské úřady množí nová kontrolní stanoviště po celém území samozvané republiky a stupňují vojenskou přítomnost v ulicích. Ukrajina na společných hranicích staví barikády. Lidé z Podněstří navíc ve strachu z války ve velkém odcházejí, a to i na ukrajinské území.
Moskva tvrdí, že by se ráda vyhnula scénáři, kdy by byl moldavský separatistický region vtažen do dění na Ukrajině. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko přitom na začátku března prezentoval mapu, která naznačovala, že by invazní vojska mohla pokračovat přes Ukrajinu až do Podněstří.
Zastaralá a nedostatečně vybavená armáda Podněstří má kromě ruských jednotek kolem pěti tisíc aktivních vojáků a asi dvacet tisíc příslušníků záloh a v současnosti provádí rozsáhlá cvičení. Podle jiných odhadů disponuje nyní Podněstří zhruba sedmi a půl tisíci vojáky.
Armáda Moldavska pak čítá přibližně pět až sedm a půl tisíce aktivních vojáků a asi pětašedesát až sedmdesát tisíc záložníků.
Obavy má i Gruzie
Ruské agrese se obává i Gruzie. Na svém území má dva regiony, Abcházii a Jižní Osetii, které jsou pod kontrolou Ruskem podporovaných režimů. Dohromady tvoří asi pětinu rozlohy země.
Jižní Osetie by se podle znepokojených Gruzínců mohla stát záminkou pro ruskou ofenzivu, jako je tomu na Ukrajině. Hranice Jižní Osetie navíc Ruskem podporovaní separatisté opakovaně posunují a omezují přechod na gruzínskou stranu.
„Je to chování ruské armády, které my i z naší historie známe a kterému se musí celý demokratický a svobodný svět postavit,“ uvedl při své návštěvě Gruzie předseda Senátu Miloš vystrčil (ODS).
Hned na počátku ruské invaze na Ukrajinu propukly proti agresi Moskvy v Gruzii protesty. Tbilisi, které leží jen pár desítek kilometrů od hranic odtrženeckých oblastí, se stalo útočištěm ruské opozice, která také pravidelně protestuje před tamním parlamentem.
Gruzínská vláda je zdrženlivá
Podle průzkumu z letošního března vnímá reakci vlády na ruskou agresi vůči Ukrajině 83 procent obyvatel Gruzie, z nichž 53 procent ji považuje za zcela nebo spíše dostatečnou, zatímco 44 za zcela nebo spíše nedostatečnou.
Drtivá většina dotázaných, 90 procent, považuje Rusko za největší politickou hrozbu pro Gruzii a 83 procent za největší ekonomickou hrozbu. Dialog s Ruskem zcela nebo spíše podporuje 62 procent lidí, zcela nebo spíše proti je 36 procent dotázaných.
Gruzínská vláda se staví ke konfliktu na Ukrajině zdrženlivě. Země se nepřidala k tvrdým protiruským sankcím, protože nechce Moskvu provokovat. Ruského vlivu se Tbilisi hodlá zbavit vstupem do NATO i Evropské unie. Jenže to není možné, dokud nebude mít plnou kontrolu nad okupovanými regiony.
Události ČT: Ruské agrese se obává i Gruzie (zdroj: ČT24)