V Praze se sešli ministři spravedlnosti a vnitra v rámci českého předsednictví v Radě EU. Na tomto setkání podepsaly moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová rozhodnutí o tom, že v moldavském hlavním městě Kišiněvě vznikne platforma Evropské unie, která sdruží bezpečnostní experty zemí EU pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem. Jejím cílem je posílit vnitřní bezpečnost Moldavska a ochranu jeho hranic.
V Kišiněvě vznikne platforma EU pro boj s organizovaným zločinem, potvrdili evropští ministři v Praze
Události: V Praze se sešli unijní ministři vnitra a také zástupci Ukrajiny a Moldavska (zdroj: ČT24)
Do Moldavska dosud vyslaly své experty dva státy, díky vzniku platformy se k nim nyní přidaly čtyři další, řekla Johanssonová. První zasedání platformy se uskutečnilo v pondělí a zabývalo se nelegálním obchodem se zbraněmi. Zúčastnili se ho zástupci Španělska, Rumunska, Nizozemska, Slovenska, Německa a Francie. Do platformy se chce podle eurokomisařky zapojit celkem dvanáct států.
„Pomocí této nové platformy budeme řešit problémy nelegálního obchodu se zbraněmi, nelegální migrace, obchodu s lidmi a budeme předcházet terorismu, násilnému extremismu, kyberzločinu a obchodu s drogami,“ popsala eurokomisařka.
Brífink po jednání unijních ministrů vnitra a spravedlnosti (zdroj: ČT24)
Na tiskové konferenci ještě dodala, že země, které se do platformy zapojí, mohou vysílat do Kišiněva experty, a to i z řad policejních příslušníků. „Členské státy mohou poslat například odborníky na střelné zbraně nebo odborníky na pašování lidí do tohoto hubu v Kišiněvě, ti ale nebudou dělat policejní práci v terénu, budou působit jen v rámci oné platformy,“ upřesnila.
Podle Ravencové jde o malý krok pro bezpečnostní specialisty, ale o velký krok pro mír a bezpečnost celé Evropy. Moldavsko přispěje sdílením svých informací, které získalo během trvání války na Ukrajině. Ministryně připomněla, že Moldavsko nyní nemá přístup k moderním evropským nástrojům pro boj s organizovaným zločinem, nemůže využít ani justiční spolupráce.
Byla spuštěna platforma na podporu bezpečnosti v Moldavsku (zdroj: ČT24)
„Jsme velmi rádi a velmi nás těší, že pozvání přímo se účastnit našeho neformálního setkání ministrů v Praze přijali i dva, kteří nespadají do EU, a to ukrajinský ministr vnitra a moldavská ministryně,“ dodal ministr Vít Rakušan (STAN). Podle něj tato platforma pomůže zemi navázat se na evropské instituce, jako jsou Europol či Frontex.
Po jednání dodal Rakušan na tiskové konferenci, že ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrsky byl v Česku na své první zahraniční cestě od začátku války v jeho vlasti. Na setkání ministrů požádal o pomoc například s obnovou zničené flotily automobilů ukrajinské policie.
Registr uprchlíků
Ministři debatovali také o jednotném registračním systému pro příchozí z Ukrajiny. „Chceme, aby všechny země opravdu využívaly veškerá data o příchozích v jednom registračním systému,“ uvedl před začátkem jednání Rakušan. Některé země již podle něj registrační systém používají, některé však ještě ne. Protože jsou mezi uprchlíky zejména ženy a děti, nemá podle něj uprchlická vlna zatím výrazné bezpečnostní dopady.
Podle Johanssonové asi 3,7 milionu běženců z Ukrajiny požádalo v Unii o dočasnou ochranu. „Někteří tu jsou, ale o ochranu nepožádali, protože se plánují vrátit, jiní o ochranu požádali, ale na Ukrajinu se vrátili. Někteří se registrovali v jedné zemi EU a pak znovu v další zemi. Takže tu jsou překryvy,“ řekla. Podle ní je tak v Unii mezi 3,2 a 3,7 milionu ukrajinských uprchlíků.
Johanssonová mluvila také o velké zátěži pro Českou republiku. „Česko má nejvíce ukrajinských uprchlíků na hlavu mezi všemi členskými státy. Víme, že čelíte velkým výzvám, ale vypořádáváte se s tím mimořádně dobře,“ ocenila eurokomisařka.
Evropská unie podle Johanssonové také pracuje na deklaraci solidarity, podle které by mohli být někteří uprchlíci relokováni do jiných zemí. Dosud je podle ní připraveno provádět relokace 13 zemí – mohlo by jít až o osm tisíc lidí.
Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki uvedl, že v oblasti migrace je pro Polsko důležitá zejména ochrana hranic a určení jejích přesných pravidel. Jeho země se podle něj potýká s hybridními hrozbami, kterým čelí kvůli situaci na Ukrajině a krizi na hranicích s Běloruskem. Podle švýcarské ministryně Karin Kellerové-Sutterové je potřeba začít přemýšlet i nad organizací a právním rámcem možného návratu ukrajinských uprchlíků zpět do vlasti.
Brífink Víta Rakušana před zasedáním ministrů vnitra a spravedlnosti EU (zdroj: ČT24)
Ministři jednali i o dalších hrozbách, jako je například obchod s lidmi. Podle Johanssonové má Evropa s podobnými problémy zkušenosti po válce v bývalé Jugoslávii, dodnes se podle ní kontinent například potýká se zbraněmi dodávanými z těchto zemí organizovaným zločineckým skupinám v EU.
Boj proti sexuálnímu zneužívání
Ministři zahájili rovněž debatu o posílení boje proti sexuálnímu zneužívání v on-line prostoru. Konkrétní řešení by chtělo Česko přinést do konce svého předsednictví.
Ministři jednali i o boji proti zneužívání dětí. „Komise už v květnu přišla se svým návrhem a úkolem českého předsednictví je tento návrh s ostatními členskými zeměmi posunout dál,“ řekl Rakušan. Johanssonová dodala, že návrh se soustředí na boj proti zneužívání na internetu. Internetové společnosti podle ní jen minulý rok nahlásily 85 milionů případů, za deset let tato trestná činnost v EU narostla o šest tisíc procent.
První ministerské setkání při českém předsednictví v Radě Evropské unie bude pokračovat v úterý jednáním ministrů spravedlnosti, kteří se budou mimo jiné zabývat sběrem a uchováváním důkazů pro účely trestního stíhání ruských zločinů na Ukrajině.
Česko převzalo předsednictví v Radě EU od Francie 1. července, v čele bloku bude půl roku. V Praze budou postupně zasedat lídři resortů zemí Evropské unie, po jednání ministrů vnitra a spravedlnosti budou příští týden následovat ještě zasedání ministrů životního prostředí a ministrů pro evropské záležitosti.