Německý kancléř Olaf Scholz je na své první návštěvě České republiky. Krátce po poledni jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Hlavním tématem setkání politiků byla energetická krize. Český předseda vlády totiž minulý týden hovořil o nutnosti nalézt celoevropské řešení. Oba politici se shodli na tom, že ceny energií v Evropě neodpovídají tržnímu fungování. Scholz během návštěvy také zmínil, že trvání na jednomyslnosti v EU je možné, když nejsou nutná rychlá řešení. Navrhuje proto přijmout kvalifikovanou většinu. Chce také, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii.
Je nutné celoevropské řešení pro snížení cen elektřiny, uvedl Scholz po jednání s Fialou
4 minuty
Události: Scholz jednal s Fialou o energetice
„Shodli jsme se na tom, že je potřeba najít celoevropské řešení pro snížení cen elektřiny, které určitě neodpovídají nákladům na výrobu a dosahují výše, která není přijatelná,“ uvedl Fiala po jednání s tím, že se s kancléřem shodli na nutnosti jednotného celoevropského přístupu. Východiska má dál řešit mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou svolal ministr průmyslu Jozef Síkela. Uskuteční se v pátek 9. září.
Scholz zmínil, že mezi členskými zeměmi panuje „velká shoda“ na společném řešení. „Velmi podrobně jsme se bavili o tomto vývoji a o tom, že současné ceny za elektřinu jsou neospravedlnitelné, protože náklady na výrobu vůbec nejsou tak vysoké. Je nutné, abychom provedli strukturální změny, které přispějí k tomu, že ceny zase urychleně klesnou a bude jejich dostatečná nabídka,“ dodal.
33 minut
Brífink po jednání Petra Fialy s Olafem Scholzem
Na pražské burze v pondělí prolomila cena elektřiny hranici jednoho tisíce eur za megawatthodinu (MWh) a podle českého premiéra i německého kancléře se zcela odpoutala od reality. Přístup evropských zemí k ochotě na společném řešení se mění „v závislosti na tom, co se v posledních dnech stalo s cenami elektřiny,“ dodal Fiala.
Detailní návrhy na řešení nepředstavil, zmínil ale, že jedním z možných směrů bude odpoutání cen elektřiny od plynu. Rada totiž bude rovněž projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Zastropování cen ale zatím Německo odmítá.
Využití německých terminálů LNG
Český premiér se svým německým protějškem hovořil i o možnosti získání kapacit v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG), které Německo nově buduje. Podle Fialy se chce Česko rovněž podílet na rozvoji evropské energetické infrastruktury.
„Z Německa jsme zkapalněný plyn schopni dostat existujícími plynovody poměrně jednoduše do České republiky,“ řekl Fiala. Z geografických a strategických důvodů má Česko zájem zejména podílet se na kapacitě terminálu Lubmin-Greifswald. Podle Scholze budou první nové terminály v provozu už v lednu.
Podle Fialy též pokračují jednání o česko-německé smlouvě o solidaritě v dodávkách plynu. Česko by též uvítalo prodloužení provozu v německých jaderných elektrárnách, doplnil předseda české vlády. V Německu se v současnosti vedou debaty o prodloužení životnosti posledních tří tamních jaderných elektráren kvůli úsporám plynu.
Schůzka tematicky částečně navazovala na květnovou návštěvu předsedy české vlády v Berlíně. Scholz tehdy oznámil, že Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytne Ukrajině čelící ruské invazi. Konkrétně česká armáda získá od Německa darem patnáct tanků Leopard 2A4, dalších až padesát nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ chce Česko koupit. První tanky by podle Fialy měly dorazit do konce letošního roku.
Scholz: Německo změnilo svůj kurz
Ještě před schůzkou přednesl Scholz v Karolinu na Karlově univerzitě přednášku na téma Budoucnost Evropy. „Je důležité, abychom naši evropskou myšlenku bránili společně. Proto napadenou Ukrajinu podporujeme ekonomicky, politicky, humanitárně a také vojensky. V tomto ohledu Německo v uplynulých měsících zásadně změnilo svůj kurz. V této podpoře budeme pokračovat spolehlivě a především tak dlouho, jak to bude nutné,“ apeloval před studenty.
V projevu zmínil, že do EU by měly vstoupit země západního Balkánu, Ukrajina, Moldavsko a případně také Gruzie. Upozornil však, že „v této rozšířené Unii budou rozdíly mezi členskými státy narůstat, pokud jde o jejich politické zájmy, ekonomický vliv a systémy sociálního zabezpečení“.
25 minut
Přednáška kancléře Scholze v Karolinu
„Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji,“ dodal Scholz podle agentury Reuters. „Navrhl jsem proto postupný přechod k většinovému hlasování ve společné zahraniční politice, ale i v dalších oblastech, jako je například daňová politika – s plným vědomím toho, že to bude mít důsledky i pro Německo,“ dodal.
Při dalším rozšíření sedmadvacítky podle Scholze s každým dalším členem roste riziko, že některá země svým vetem bude blokovat ostatní. Dodal, že obavy menších států ze změny chápe, vyzval k hledání kompromisu
Česká republika má podle premiéra Fialy k oslabení principu jednomyslnosti v Evropské unii zdrženlivý postoj. Předseda vlády se obává, že intenzivní debata o možné změně by potenciálně mohla ohrozit unijní jednotu.
Scholz podpořil vznik nového systému protivzdušné obrany
Scholz se ve svém projevu na Karlově univerzitě přihlásil také k podpoře myšlenky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který navrhuje vytvořit nové evropské politické společenství, jež by umožnilo užší spolupráci bloku s partnery mimo EU. Schůzka k ustanovení nového fóra se uskuteční v příštích týdnech v Praze.
V současné době podle něj chybí fórum, kde by prezidenti a předsedové vlád mohli jednou nebo dvakrát ročně diskutovat s partnerskými státy o klíčových otázkách. Za možné oblasti uvedl bezpečnost, energetiku a ochranu klimatu.
Navrhl také, aby v Evropě vznikl nový systém protivzdušné obrany. Podle šéfa německé vlády by byl „bezpečnostním přínosem pro celou Evropu“ a byl by levnější a efektivnější, než když si každá země buduje vlastní nákladnou a velmi složitou protivzdušnou obranu.
Do Prahy Scholz dorazil rok poté, co Česko na tři dny navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Tehdy se na cestu vydal vlakem, aby ukázal blízkost obou metropolí. Současný kancléř cestoval letecky.
9 minut
UK: Postoj Německa k válce na Ukrajině
