Moldavsko strana 3 z 5

Ukrajina se v pátek stala terčem dalších velkých vzdušných útoků ruských sil. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Rusko tentokrát odpálilo na Ukrajinu přes stovku raket. Podařilo se zničit jednašedesát z nich, uvádí Kyjev. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka zasáhly energetická zařízení v šesti regionech, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny na většině Ukrajiny. Zprávy o obětech na životech nejsou.

Skupina rybářů narazila u obce Palanca na jihu Moldavska poblíž Dněstru a hranice s Ukrajinou na lva. Úřady pak podle médií vypátraly majitele, který tvrdí, že půlroční lvíče obdržel od zoologické zahrady v ukrajinské Oděse jako odměnu za pomoc lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině.

Evropská pohraniční agentura Frontex loni zaznamenala 330 tisíc případů nelegálních přechodů vnějších hranic Evropské unie, což je nejvyšší počet od roku 2016 a o skoro dvě třetiny více oproti roku 2021. Frontex to uvedl v tiskové zprávě. Skoro polovina těchto případů byla na západním Balkánu.

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ochromuje sousední Moldavsko. Postsovětskou republiku nezatěžuje jen příliv migrantů. Hrozbou jsou také ruské rakety a výpadky elektrického proudu. Zemi, kterou destabilizuje podněsterský separatistický region, také vyhrožuje ruský Gazprom utnutím dodávek plynu. Moldavané se proto obrací na Evropskou unii a Západ.

Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.

Rusko podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ministra vnitra Denyse Monastyrského vyžádaly deset lidských životů. Dalších 36 lidí bylo zraněno. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura a město zůstalo bez vody. Celá Kyjevská oblast je po útocích bez proudu. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli nejméně tři lidé a devět dalších je zraněných. Problémy hlásí rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Kyjev žádá kvůli úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Polsko dalo najevo, že je ochotné umožnit ukrajinským expertům přístup na místo, kam v úterý dopadla raketa. Ve čtvrtek to televizi TVN24 řekl poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch. Nyní na místě pracuje tým polských a amerických vyšetřovatelů. Při úterní explozi na východě Polska zemřeli dva lidé.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého je incident z polské vesnice Przewodów, kterou zasáhl raketový výbuch, důkazem o větší intenzitě bojů a zvyšujícím se počtu protiraketových systémů v rusko-ukrajinském konfliktu. Podobným případům však nelze podle něj zabránit, a také proto vyzývá k větší hustotě obranných systémů na území členů Severoatlantické aliance (NATO).

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

Jako skvělý příklad solidarity s Ukrajinou označila Česko šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve videoprojevu na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze. Poděkovala českému předsednictví v Radě EU, projevily se podle ní znalosti a zkušenosti země. Česko bloku předsedá do prosince. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) při této příležitosti uvedla, že v sedmadvacítce nepanuje shoda na rozšíření Evropské unie.

Česko podporuje snahu Gruzie získat status kandidátské země Evropské unie. Vládu v Tbilisi o tom ujistil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ocenil provedené reformy, upozornil ale také na problémy země. Jihokavkazský stát se teď zároveň potýká s velkou imigrací z Ruska, která s sebou přináší jak ekonomické impulsy, tak bezpečnostní výzvy.

Kišiněv vyhostí pracovníka ruského velvyslanectví, oznámilo moldavské ministerstvo zahraničí. Moskva vzápětí pohrozila odvetou. Na moldavské území totiž v pondělí ráno dopadla ruská raketa, kterou sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

Ministři dopravy zemí EU se shodli v Praze na potřebě revize seznamu transevropských dopravních sítí (TEN-T). Česko do něj chce prosadit železniční tratě do Německa, Rakouska či Polska. Ministři dále sestavili soubor opatření ke snížení spotřeby energií na železnici. Jde například o nákup úspornějších vozidel, sjednocení napájecích soustav nebo zvýšení plynulosti provozu. Po skončení neformálního zasedání to řekl český ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) oznámil, že podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství.

Rusko tento týden „dramaticky“ zaměřilo své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedla vláda v Kyjevě. Jen od pondělí do středy zasáhly podle ní ruské střely asi třicet procent energetických zařízení v zemi. Ředitel Výzkumného energetického centra Ukrajiny Oleksandr Charčenko v rozhovoru se spolupracovnicí ČT Julií Netivodovou zdůraznil, že zasažené objekty nemají žádný vojenský význam a že se Moskva dopouští terorismu.

Evropská komise (EK) doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Komise nicméně v nové zprávě nekonstatovala výraznější posun v naplňování cílů, které dříve balkánské zemi vytyčila.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Německý kancléř Olaf Scholz je na své první návštěvě České republiky. Krátce po poledni jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Hlavním tématem setkání politiků byla energetická krize. Český předseda vlády totiž minulý týden hovořil o nutnosti nalézt celoevropské řešení. Oba politici se shodli na tom, že ceny energií v Evropě neodpovídají tržnímu fungování. Scholz během návštěvy také zmínil, že trvání na jednomyslnosti v EU je možné, když nejsou nutná rychlá řešení. Navrhuje proto přijmout kvalifikovanou většinu. Chce také, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se vrátil z návštěvy Ukrajiny, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ačkoliv Lipavský rozumí únavě některých lidí z konfliktu, nesmí podle něj podpora napadené země polevit. Předpoklad ruského prezidenta Vladimira Putina, že Západ nevydrží, se zakládá na „staré pohádce z dob Sovětského svazu“, uvedl ministr v pořadu Události, komentáře.

Sedmý evropský balík protiruských sankcí musí být restriktivní a přijatý bezodkladně. I v návaznosti na čtvrteční ruský raketový úder na Vinnycju ve střední části Ukrajiny, při kterém zemřely více než dvě desítky lidí, to po jednání s českým ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem (STAN) v Praze uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Bek s ní mimo jiné také hovořil o tom, jak podpořit evropské perspektivy země.

V Praze se sešli ministři spravedlnosti a vnitra v rámci českého předsednictví v Radě EU. Na tomto setkání podepsaly moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová rozhodnutí o tom, že v moldavském hlavním městě Kišiněvě vznikne platforma Evropské unie, která sdruží bezpečnostní experty zemí EU pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem. Jejím cílem je posílit vnitřní bezpečnost Moldavska a ochranu jeho hranic.

Česká republika se podruhé v historii ujímá předsednictví Radě EU. Během půlroku se chce zaměřit na pět základních priorit, hlavní cíle se týkají Ukrajiny a její obnovy po skončení válečného konfliktu. Nejzásadnějším tématem ale podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) bude řešení problémů spojených s energetikou. Na Evropu dolehnou během příští topné sezóny, řekl v pořadu Interview ČT24.

Žádný stát se nemůže dokonale připravit na případné brzké přerušení dodávek ruského zemního plynu, ale Česko se připravuje několika různými cestami v maximální rychlosti. Po summitu EU to v pátek uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tím na nepotvrzené zprávy médií, že Moskva ukončí dodávky od 11. července při technické odstávce. Lídři EU nenašli recept na vysoké ceny energií, EK do konce léta navrhne reformu.