Evropská unie se má soustředit na ochranu vnějších hranic a na vracení migrantů, kteří přicházejí nelegálně, do zemí jejich původu. V pondělí se na tom shodli premiéři zemí V4. Jejich setkání v Bratislavě bylo poslední během slovenského předsednictví. Od pátku se do čela Visegrádské skupiny postaví Česko.
Premiéři zemí V4 chtějí po Unii, aby u migrantů zlepšila návratovou politiku
Česko přebere předsednictví V4 (zdroj: ČT24)
Plán na přerozdělování běženců a povinná solidarita s ostatními státy Evropské unie je téma, které aktuálně Visegrádskou čtyřku nejvíc štěpí. Řešilo se i v Bratislavě, kam přijeli jednat premiéři čtyř středoevropských zemí.
Maďarsko a Polsko v červnu hlasovaly proti migrační reformě, na které se většinově shodli unijní ministři vnitra. V4 tehdy nepostupovala jednotně: Česko bylo pro, Slovensko se zdrželo.
„Migrační politika je jedním ze základních prvků, podle kterého můžeme definovat suverenitu státu. Buď může stát chránit svoje hranice, nebo podléhá jiným mechanismům,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Přesto lídři skupiny obavy sdílejí a odmítají systém povinného přerozdělování. Řešením je podle nich přerušení tras, kterými migranti do Evropy putují.
„Musíme se soustředit na funkční návratovou politiku, musíme se soustředit na efektivní ochranu vnější hranice, posílení spolupráce se zeměmi původu,“ řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Slovenský premiér Ľudovít Ódor uvedl, že z hlediska budoucnosti si Evropská unie nemůže dovolit nenajít nějaký kompromis.
Maďarsko se domnívá, že unijní exekutiva na boj s migrací vyhradila příliš málo peněz. Budapešť navrhuje, aby žadatelé o azyl čekali na vyřízení žádosti o azyl před hranicemi Evropské unie. „Migrace má řešení. Jenže Evropská unie ho nechce realizovat,“ zdůraznil maďarský premiér Viktor Orbán.
Česko se chce zaměřit na podporu Ukrajiny
České předsednictví ve Visegrádské skupině (V4), které začne v červenci, naváže na úsilí Slovenska o návrat ke kořenům spolupráce založené na principu lidských práv, svobody či demokracie. Píše se o tom v dokumentu, který má k dispozici agentura ČTK. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí V4 mimo jiné poskytovat jasnou, pevnou a konkrétní podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.
V4 se podle českého předsednictví musí postavit za principy, na kterých země vybudovaly moderní a demokratickou státnost. Proto musí poskytovat podporu Ukrajině a její územní celistvosti v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Země V4 přitom nejsou jednotné v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, Maďarsko na rozdíl od zbylé trojice států odmítá dodávky zbraní Kyjevu.
Česko vnímá formát V4 jako platformu pro pěstování sousedských vztahů skrze dialog a také pro spolupráci na konkrétních přínosech pro občany. Prioritou předsednictví bude i podpora rozšíření Evropské unie.
Program založen na třech pilířích
Program předsednictví je založen na třech pilířích – bezpečná a vyspělá společnost, inovativní a propojená ekonomika a podpora Ukrajiny.
První pilíř bude podporovat politiky zaměřené na mezilidské vztahy a občanskou společnost v kultuře, vzdělávání, vědě a výzkumu či sportu. Součástí pilíře je i spolupráce zemí V4 na vnitřní a vnější bezpečnosti, civilní ochraně, veřejné správě, obraně a zdravotnictví.
Priorita týkající se propojené ekonomiky se má zaměřit na konkrétní projekty s přínosem pro občany. Zejména jde o propojenost v dopravě a energetice, podporu odolnosti skrze posilování energetické a surovinové bezpečnosti a na přechod na inovativní, digitální a zelenou ekonomiku a podporu čistých technologií v průmyslu a obchodu.
Třetí pilíř reaguje na ruskou agresi proti Ukrajině a její důsledky pro napadenou zemi, ale i sousední Moldavsko a širší region. Zaměřit se má na politickou i praktickou podporu Ukrajiny. České předsednictví se chce věnovat také diskusi o budoucnosti Východního partnerství. Projekt slouží ke sbližování EU se státy východní Evropy a Kavkazu – konkrétně mezi dané země patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.
Prioritou předsednictví v souvislosti s Ukrajinou bude také podpora v oblasti mezinárodní trestní spravedlnosti, zejména pokud jde o zamezení beztrestnosti pachatelů zločinů podle mezinárodního práva, uvádí dokument. České předsednictví bude pokračovat v podpoře vyšetřování situace na Ukrajině Mezinárodním trestním soudem a podporovat zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese.