EU by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti, řekl v Bruggách Pavel

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

„Nový geopolitický imperativ vyžaduje novou dynamiku rozšíření. Příliš dlouho jsme nechávali některé evropské země napospas geopolitické manipulaci,“ řekl Pavel s tím, že je nyní nutné dokončit evropskou a atlantickou integraci západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a také Gruzie.

Důležitou roli v rozšiřování EU podle prezidenta hraje i Česká republika, potažmo i celá střední Evropa. Je třeba zajistit, aby nikdo nezůstal stranou, uvedl. Rozšíření je podle Pavla nutné v kontextu stále více antagonického mezinárodního prostředí. „Žádná bezpečnostní hrozba není naléhavější než ruská agrese. Žádná geopolitická výzva není náročnější než asertivní Čína a její přístup k mnoha zemím,“ podotkl český prezident.

Přitom zdůraznil, že rozšíření EU posiluje evropskou bezpečnost a slouží stabilitě demokracií. Unie musí podle Pavla stanovit uchazečským zemím „transparentní a splnitelná“ kritéria členství nebo jasný harmonogram přístupového procesu.

10 minut
Prezident Petr Pavel v Bruggách
Zdroj: ČT24

Havel varoval před nedůvěrou v nové demokracie

Patronka ročníku prestižní akademie College of Europe a mimo jiné i česká rodačka Albrightová si podle Pavla „vizionářsky“ uvědomovala důležitost rozšíření NATO či EU směrem na východ. Tento krok přitom úspěšně prosazovala v rámci americké administrativy. Jako uprchlice také zažila na vlastní kůži „křehkost demokracie“.

Pavel ve svém projevu citoval i bývalého českého prezidenta Václava Havla, který varoval Západ před „nedůvěrou v nové demokracie“. Zároveň apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii, která musí být zachována.

Pavel plánuje uspořádat konferenci o odolnosti demokracie

Pavel ve svém projevu rovněž apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii. Ta podle něj musí být zachována. „Rád bych z odolnosti demokracie učinil jedno z ústředních témat svého prezidentství. Plánuji na toto téma uspořádat v Praze konferenci,“ řekla hlava českého státu.

College of Europe či také Evropské kolegium, je jednou z nejuznávanějších akademických institucí v Evropě. Hlavní kampus se nachází v belgických Bruggách, druhý stojí ve Varšavě. Během příštího roku se chystá otevření kampusu i v albánské Tiraně.

Univerzitu založily v roce 1949 přední evropské osobnosti. Byl mezi nimi třeba Salvador de Madariaga, Winston Churchill, ale také Paul-Henri Spaak či Alcide De Gasperi. Jedním z hlavních cílů instituce je podporovat porozumění mezi národy Evropy.

Patronem ročníku byl Masaryk i Karel IV.

Každý ročník univerzity je pojmenován po takzvaném patronovi, který je vybírán z řad významných Evropanek či Evropanů. Patronem byly v minulosti i některé další osobnosti českých dějin, jako třeba Tomáš Garrigue Masaryk (ročník 1952–1953), Jan Ámos Komenský (ročník 1967–1968), Karel IV. (ročník 1992–1993) či Václav Havel (ročník 2012–2013).

Zahajovací ceremonie se vedle Pavla zúčastnil i někdejší předseda Evropské rady Herman van Rompuy, ale také rektorka školy a bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ta ve svém vlastním projevu stejně jako Pavel vyzdvihla osobnost Albrightové. Zmínila, že jí při jejích politických začátcích česká rodačka osobně dodávala odvahu. Velvyslankyně Spojených států při NATO Julianne Smithová připomněla, že Albrightová se velkou měrou zasloužila o přijetí České republiky a dalších zemí do NATO v roce 1999.

Pavel navštívil Belgii již v dubnu. Během své první cesty do metropole institucí EU ve funkci hlavy státu se setkal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a také šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. Rovněž zavítal i do české sekce Evropské školy v Bruselu a setkal se s krajany žijícími v Belgii.

Pavel chce zvýšit počet českých studentů

Pavel během své návštěvy v Bruggách rovněž vyslovil přání, že by rád zvýšil počet českých studentů na College of Europe. Byla by to podle něj cesta, jak do budoucna zvýšit počet Čechů, kteří pracují v evropských institucích. „Tato instituce připravuje i studenty z České republiky, bohužel zatím v malých počtech s ohledem na administrativní překážky a výši školného,“ uvedl prezident. 

V Bruggách je spolu s prezidentem i český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), se kterým by chtěl toto téma prodiskutovat. „Napadl mě zatím jeden konkrétní návrh, ale uvidíme, do jaké míry bude realizovatelný, a sice zřízení fondu pro stipendia, v němž by se kombinovaly jak státní, tak privátní prostředky. Ten by byl mnohem pružnější a umožnil by tak studovat většímu počtu studentů,“ dodal Pavel.

Od založení v roce 1949 vystudovalo College of Europe okolo sedmnácti tisíc mladých lidí. „Nyní máme každoročně kolem 470 studentů z více než padesáti zemí světa, z toho 340 v Bruggách a 130 ve druhém kampusu ve Varšavě,“ řekl Valentin Dupouey-Sterdyniak, který je šéfem komunikace College of Europe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...