EU by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti, řekl v Bruggách Pavel

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

„Nový geopolitický imperativ vyžaduje novou dynamiku rozšíření. Příliš dlouho jsme nechávali některé evropské země napospas geopolitické manipulaci,“ řekl Pavel s tím, že je nyní nutné dokončit evropskou a atlantickou integraci západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a také Gruzie.

Důležitou roli v rozšiřování EU podle prezidenta hraje i Česká republika, potažmo i celá střední Evropa. Je třeba zajistit, aby nikdo nezůstal stranou, uvedl. Rozšíření je podle Pavla nutné v kontextu stále více antagonického mezinárodního prostředí. „Žádná bezpečnostní hrozba není naléhavější než ruská agrese. Žádná geopolitická výzva není náročnější než asertivní Čína a její přístup k mnoha zemím,“ podotkl český prezident.

Přitom zdůraznil, že rozšíření EU posiluje evropskou bezpečnost a slouží stabilitě demokracií. Unie musí podle Pavla stanovit uchazečským zemím „transparentní a splnitelná“ kritéria členství nebo jasný harmonogram přístupového procesu.

Nahrávám video

Havel varoval před nedůvěrou v nové demokracie

Patronka ročníku prestižní akademie College of Europe a mimo jiné i česká rodačka Albrightová si podle Pavla „vizionářsky“ uvědomovala důležitost rozšíření NATO či EU směrem na východ. Tento krok přitom úspěšně prosazovala v rámci americké administrativy. Jako uprchlice také zažila na vlastní kůži „křehkost demokracie“.

Pavel ve svém projevu citoval i bývalého českého prezidenta Václava Havla, který varoval Západ před „nedůvěrou v nové demokracie“. Zároveň apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii, která musí být zachována.

Pavel plánuje uspořádat konferenci o odolnosti demokracie

Pavel ve svém projevu rovněž apeloval, aby se pozornost upírala na faktory, které podkopávají důvěru v demokracii. Ta podle něj musí být zachována. „Rád bych z odolnosti demokracie učinil jedno z ústředních témat svého prezidentství. Plánuji na toto téma uspořádat v Praze konferenci,“ řekla hlava českého státu.

College of Europe či také Evropské kolegium, je jednou z nejuznávanějších akademických institucí v Evropě. Hlavní kampus se nachází v belgických Bruggách, druhý stojí ve Varšavě. Během příštího roku se chystá otevření kampusu i v albánské Tiraně.

Univerzitu založily v roce 1949 přední evropské osobnosti. Byl mezi nimi třeba Salvador de Madariaga, Winston Churchill, ale také Paul-Henri Spaak či Alcide De Gasperi. Jedním z hlavních cílů instituce je podporovat porozumění mezi národy Evropy.

Patronem ročníku byl Masaryk i Karel IV.

Každý ročník univerzity je pojmenován po takzvaném patronovi, který je vybírán z řad významných Evropanek či Evropanů. Patronem byly v minulosti i některé další osobnosti českých dějin, jako třeba Tomáš Garrigue Masaryk (ročník 1952–1953), Jan Ámos Komenský (ročník 1967–1968), Karel IV. (ročník 1992–1993) či Václav Havel (ročník 2012–2013).

Zahajovací ceremonie se vedle Pavla zúčastnil i někdejší předseda Evropské rady Herman van Rompuy, ale také rektorka školy a bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Ta ve svém vlastním projevu stejně jako Pavel vyzdvihla osobnost Albrightové. Zmínila, že jí při jejích politických začátcích česká rodačka osobně dodávala odvahu. Velvyslankyně Spojených států při NATO Julianne Smithová připomněla, že Albrightová se velkou měrou zasloužila o přijetí České republiky a dalších zemí do NATO v roce 1999.

Pavel navštívil Belgii již v dubnu. Během své první cesty do metropole institucí EU ve funkci hlavy státu se setkal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a také šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. Rovněž zavítal i do české sekce Evropské školy v Bruselu a setkal se s krajany žijícími v Belgii.

Pavel chce zvýšit počet českých studentů

Pavel během své návštěvy v Bruggách rovněž vyslovil přání, že by rád zvýšil počet českých studentů na College of Europe. Byla by to podle něj cesta, jak do budoucna zvýšit počet Čechů, kteří pracují v evropských institucích. „Tato instituce připravuje i studenty z České republiky, bohužel zatím v malých počtech s ohledem na administrativní překážky a výši školného,“ uvedl prezident. 

V Bruggách je spolu s prezidentem i český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), se kterým by chtěl toto téma prodiskutovat. „Napadl mě zatím jeden konkrétní návrh, ale uvidíme, do jaké míry bude realizovatelný, a sice zřízení fondu pro stipendia, v němž by se kombinovaly jak státní, tak privátní prostředky. Ten by byl mnohem pružnější a umožnil by tak studovat většímu počtu studentů,“ dodal Pavel.

Od založení v roce 1949 vystudovalo College of Europe okolo sedmnácti tisíc mladých lidí. „Nyní máme každoročně kolem 470 studentů z více než padesáti zemí světa, z toho 340 v Bruggách a 130 ve druhém kampusu ve Varšavě,“ řekl Valentin Dupouey-Sterdyniak, který je šéfem komunikace College of Europe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 6 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 8 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 10 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled