Pavel jednal s prezidentkou Sanduovou. Vyjádřil Moldavsku podporu v cestě do EU

18 minut
Setkání Pavla s moldavskou prezidentkou
Zdroj: ČT24

Český prezident Petr Pavel po jednání s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou na Pražském hradě vyjádřil její zemi podporu v cestě do Evropské unie. Evropa musí podle něj být jednotná, aby v Moldavsku nedostávaly prostor státy, které ho chtějí rozvracet a destabilizovat. Sanduová poděkovala za českou rozvojovou spolupráci i podporu evropské integrace. Obě hlavy státu předtím společně vystoupily při slavnostním zahájení konference Forum 2000.

Přístupové rozhovory s Unií jsou podle Pavla vždy „dvousměrnou silnicí“. „Úspěch závisí na tom, jak si strany jdou naproti. Ze strany Česka je plná podpora, aby Moldavsko bylo přijaté do EU co nejdříve. Pokud se bude dařit splňovat složité legislativní i jiné úkoly tak, aby ekonomika a sociální systém byly sladěné, považuji za realistický termín 2030,“ pronesl Pavel.

Pozváním Sanduové do Prahy chtěl vyjádřit jednoznačnou podporu stabilitě Moldavska a jeho prozápadního směřování v nelehké situaci, kdy na sousední Ukrajině vede Rusko agresivní válku. „Moldavsko samo je cílem velice silného destruktivního působení ze strany Ruské federace,“ uvedl Pavel.

Na mapě Evropy podle něj nesmí být místa, kam mohou země bojující proti demokracii napřít své úsilí a získávat tam díky rozvracení nebo destabilizaci laciné body. Česko přitom může být nápomocné v integračním procesu. „Můžeme sdílet naše zkušenosti a radit, kde si dát pozor. Aby si nenabíhali tam, kde jsme si nabíhali my,“ prohlásil český prezident.

Sanduová ocenila pomoc v oblasti rozvojové spolupráce i integrace do EU. Česko podle ní dokáže pomoci Moldavsku vždy v nejsložitějších situacích, zopakovalo se to i v rámci dění kolem ruské invaze na Ukrajinu. „Moldavsko si našeho vztahu s Českou republikou váží, díky němu máme větší možnosti,“ pronesla.

Jednalo se o vzájemné podpoře v rozvoji

Prezidentka vyzdvihla také důležitost vzájemného obchodu. Zmínila například, že Česko je v Evropě třetím nejvýznamnějším trhem při exportu moldavského vína. Sanduová vidí ve vzájemném obchodu velký potenciál, pro české firmy se podle ní nabízí v Moldavsku řada investičních příležitostí. Pavla rovněž pozvala na návštěvu země.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová
Zdroj: Reuters/Gonzalo Fuentes

Tématem jednání obou hlav států bylo například pokračování projektů transformační nebo rozvojové spolupráce, a to včetně posilování energetické nezávislosti Moldavska. V něm je Česko jedním z největších poskytovatelů rozvojové spolupráce, během posledního desetiletí dotovalo desítky projektů v oblastech udržitelného rozvoje, vývoje venkova, sociálních služeb i veřejné správy.

Moldavsko je pro Česko takzvanou prioritní zemí zahraniční rozvojové spolupráce od roku 2005. Loni vzrostla i míra humanitární pomoci a projektů na posílení energetické bezpečnosti, ale také ochrany hranic nebo obranyschopnosti.

Vztahy rostou i díky hospodářské dohodě

Ředitel Odboru evropských zemí Martin Pospíšil z ministerstva průmyslu a obchodu poznamenal, že Moldavsko nepatří mezi klíčové zahraniční a obchodní partnery Česka. Země se podle něho nicméně rozvíjí a nachází v situaci, kdy má v přechodové ekonomice za tuzemskem zpoždění. „Jsme v přirozené pozici předávat tam zkušenosti, navazovat kontakty a tlačit Moldavsko dál do Evropy,“ uvedl Pospíšil.

Podle něho je jedním z klíčových nástrojů rozvoje vztahů mezi oběma zeměmi dohoda o hospodářské spolupráci. „Ta dohoda zřídila mezivládní komisi pro hospodářskou spolupráci, která se schází právě v toto pondělí a úterý. Setkání je vždy zakončeno podpisem protokolu, jenž stanovuje plán práce, týkající se úředníků i byznysu, pro následující rok,“ dodal Pospíšil.

Viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský okomentoval obchod mezi Českem a Moldavskem s tím, že trend rostoucí obchodní výměny se začal projevovat už v roce 2016. „Tehdy vstoupila v platnost dohoda, která odstraňovala cla a překážky dovozů. Je tam vidět signifikantní nárůst v exportu i importu. Obchod to usnadnilo. Doufáme, že se nám bude dařit ty vztahy rozvíjet,“ popsal Jakubský.

13 minut
Procházková o návštěvě moldavské prezidentky Sanduové
Zdroj: ČT24

Roli hrají také podnikatelské mise

Zároveň uvedl, že Moldavsko se rozvíjí také díky českým podnikatelským misím, kterým pomáhá podpora ministerstva obchodu a průmyslu a resortu zahraničí. „Jsem rád, že se těch misí účastníme, protože představíme české firmy. Snažíme se ale, aby ten obchod byl vzájemný. Dobrou zprávou je, že se Moldavsko blíží nějakým přístupovým hovorům do Evropské unie, jejímž členem se chce stát do roku 2030. To pro nás znamená velkou obchodní příležitost do budoucna,“ dodal Jakubský. 

Český prezident se Sanduovou dříve pronesli na konferenci Forum 2000 zahajovací projevy. Následně vystoupili v panelové diskusi na téma spolupráce demokracií tváří v tvář narůstajícím výzvám.

Sanduová se v pondělí sešla také s předsedy obou parlamentních komor a premiérem Petrem Fialou (ODS). S ním měla jednat o perspektivě členství Moldavska v EU, obranně-průmyslové spolupráci i možnostech hospodářské spolupráce v energetice či dopravní infrastruktuře.

Moldavsko opakovaně odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu. Vztahy Kišiněva a Moskvy jsou napjaté rovněž kvůli přítomnosti ruských vojáků v Podněstří. Mezinárodně neuznaný region má zhruba 470 tisíc obyvatel a leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou nedaleko černomořského přístavu Oděsa. Od Moldavska se fakticky odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku devadesátých let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky.

Moldavskou ekonomiku brzdí korupce, tvrdí novinářka

Podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N se prezidentka Sanduová po ruském útoku na Ukrajinu ocitla v těžké situaci. „Je obdivuhodné, jak se s tím vypořádává a drží protiválečný kurz. Moldavsko se zařadilo mezi státy, které ruskou agresi odsoudily, i když je samo v nebezpečí,“ poznamenala Procházková.

Prezidentským předchůdcem Sanduové byl Igor Dodon, který se svou politikou snažil zemi diplomaticky orientovat na Východ. „Moldavsko bylo do značné míry závislé na Rusku. Sanduová se snaží rozvíjet politiku komunikace na obě strany, i když ona sama směřuje k EU,“ pronesla novinářka.

Zatímco dříve bylo největším moldavským obchodním partnerem Rusko, nyní je jím Evropská unie, přičemž Česko v tomto celku podle Procházkové zaujímá významné místo. „Česko může udělat hodně. Nejen v rétorické rovině, ale i v investicích do místního hospodářství, které Moldavsku chybí nejvíce. Tamní ekonomiku totiž brzdí obrovská korupce a nedostatek pracovní síly,“ řekla Procházková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jihočeské papírny míří ke konci, o práci přijde stovka lidí

Českokrumlovsko se připravuje na konec Jihočeských papíren ve Větřní. Přes deset let jsou v insolvenci – vyrábět přestanou nejspíš na podzim. Zadlužené papírny stáhly ke dnu vysoké ceny energií a malá poptávka. O práci přijde 110 lidí. Českokrumlovsko má už nyní největší podíl nezaměstnaných na jihu Čech, v květnu to bylo 4,9 procenta. Uzavření závodu může mít vliv také na cenu vody pro místní domácnosti. Čistírna odpadních vod v Českém Krumlově totiž dosud počítala s objemem, který spolu s domácnostmi dodávaly i papírny. Město už situaci řeší s vodárenskou společností, pomoci má i chystaná rekonstrukce čistírny.
Právě teď

Cyklojízda napříč Českem šíří osvětu o paliativní péči

Onkologická pacientka Zora Šťastná se vydala na cestu osvěty. Zapojila se do projektu, jehož cílem je během osmi dnů urazit na kole osm set kilometrů napříč Českem. Na zastávkách na trase z Chebu do Třince šíří povědomí o paliativní péči. Doprovodná sbírka pak podpoří mimo jiné zařízení, kterými na své cestě přejíždějí. Dohromady by měli navštívit sedmnáct hospiců po celém Česku.
před 30 mminutami

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 11 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 12 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 14 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...