Český prezident Petr Pavel po jednání s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou na Pražském hradě vyjádřil její zemi podporu v cestě do Evropské unie. Evropa musí podle něj být jednotná, aby v Moldavsku nedostávaly prostor státy, které ho chtějí rozvracet a destabilizovat. Sanduová poděkovala za českou rozvojovou spolupráci i podporu evropské integrace. Obě hlavy státu předtím společně vystoupily při slavnostním zahájení konference Forum 2000.
Přístupové rozhovory s Unií jsou podle Pavla vždy „dvousměrnou silnicí“. „Úspěch závisí na tom, jak si strany jdou naproti. Ze strany Česka je plná podpora, aby Moldavsko bylo přijaté do EU co nejdříve. Pokud se bude dařit splňovat složité legislativní i jiné úkoly tak, aby ekonomika a sociální systém byly sladěné, považuji za realistický termín 2030,“ pronesl Pavel.
Pozváním Sanduové do Prahy chtěl vyjádřit jednoznačnou podporu stabilitě Moldavska a jeho prozápadního směřování v nelehké situaci, kdy na sousední Ukrajině vede Rusko agresivní válku. „Moldavsko samo je cílem velice silného destruktivního působení ze strany Ruské federace,“ uvedl Pavel.
Na mapě Evropy podle něj nesmí být místa, kam mohou země bojující proti demokracii napřít své úsilí a získávat tam díky rozvracení nebo destabilizaci laciné body. Česko přitom může být nápomocné v integračním procesu. „Můžeme sdílet naše zkušenosti a radit, kde si dát pozor. Aby si nenabíhali tam, kde jsme si nabíhali my,“ prohlásil český prezident.
Sanduová ocenila pomoc v oblasti rozvojové spolupráce i integrace do EU. Česko podle ní dokáže pomoci Moldavsku vždy v nejsložitějších situacích, zopakovalo se to i v rámci dění kolem ruské invaze na Ukrajinu. „Moldavsko si našeho vztahu s Českou republikou váží, díky němu máme větší možnosti,“ pronesla.
Jednalo se o vzájemné podpoře v rozvoji
Prezidentka vyzdvihla také důležitost vzájemného obchodu. Zmínila například, že Česko je v Evropě třetím nejvýznamnějším trhem při exportu moldavského vína. Sanduová vidí ve vzájemném obchodu velký potenciál, pro české firmy se podle ní nabízí v Moldavsku řada investičních příležitostí. Pavla rovněž pozvala na návštěvu země.
Tématem jednání obou hlav států bylo například pokračování projektů transformační nebo rozvojové spolupráce, a to včetně posilování energetické nezávislosti Moldavska. V něm je Česko jedním z největších poskytovatelů rozvojové spolupráce, během posledního desetiletí dotovalo desítky projektů v oblastech udržitelného rozvoje, vývoje venkova, sociálních služeb i veřejné správy.
Moldavsko je pro Česko takzvanou prioritní zemí zahraniční rozvojové spolupráce od roku 2005. Loni vzrostla i míra humanitární pomoci a projektů na posílení energetické bezpečnosti, ale také ochrany hranic nebo obranyschopnosti.
Vztahy rostou i díky hospodářské dohodě
Ředitel Odboru evropských zemí Martin Pospíšil z ministerstva průmyslu a obchodu poznamenal, že Moldavsko nepatří mezi klíčové zahraniční a obchodní partnery Česka. Země se podle něho nicméně rozvíjí a nachází v situaci, kdy má v přechodové ekonomice za tuzemskem zpoždění. „Jsme v přirozené pozici předávat tam zkušenosti, navazovat kontakty a tlačit Moldavsko dál do Evropy,“ uvedl Pospíšil.
Podle něho je jedním z klíčových nástrojů rozvoje vztahů mezi oběma zeměmi dohoda o hospodářské spolupráci. „Ta dohoda zřídila mezivládní komisi pro hospodářskou spolupráci, která se schází právě v toto pondělí a úterý. Setkání je vždy zakončeno podpisem protokolu, jenž stanovuje plán práce, týkající se úředníků i byznysu, pro následující rok,“ dodal Pospíšil.
Viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský okomentoval obchod mezi Českem a Moldavskem s tím, že trend rostoucí obchodní výměny se začal projevovat už v roce 2016. „Tehdy vstoupila v platnost dohoda, která odstraňovala cla a překážky dovozů. Je tam vidět signifikantní nárůst v exportu i importu. Obchod to usnadnilo. Doufáme, že se nám bude dařit ty vztahy rozvíjet,“ popsal Jakubský.
Roli hrají také podnikatelské mise
Zároveň uvedl, že Moldavsko se rozvíjí také díky českým podnikatelským misím, kterým pomáhá podpora ministerstva obchodu a průmyslu a resortu zahraničí. „Jsem rád, že se těch misí účastníme, protože představíme české firmy. Snažíme se ale, aby ten obchod byl vzájemný. Dobrou zprávou je, že se Moldavsko blíží nějakým přístupovým hovorům do Evropské unie, jejímž členem se chce stát do roku 2030. To pro nás znamená velkou obchodní příležitost do budoucna,“ dodal Jakubský.
Český prezident se Sanduovou dříve pronesli na konferenci Forum 2000 zahajovací projevy. Následně vystoupili v panelové diskusi na téma spolupráce demokracií tváří v tvář narůstajícím výzvám.
Sanduová se v pondělí sešla také s předsedy obou parlamentních komor a premiérem Petrem Fialou (ODS). S ním měla jednat o perspektivě členství Moldavska v EU, obranně-průmyslové spolupráci i možnostech hospodářské spolupráce v energetice či dopravní infrastruktuře.
Moldavsko opakovaně odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu. Vztahy Kišiněva a Moskvy jsou napjaté rovněž kvůli přítomnosti ruských vojáků v Podněstří. Mezinárodně neuznaný region má zhruba 470 tisíc obyvatel a leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou nedaleko černomořského přístavu Oděsa. Od Moldavska se fakticky odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku devadesátých let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky.
Moldavskou ekonomiku brzdí korupce, tvrdí novinářka
Podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N se prezidentka Sanduová po ruském útoku na Ukrajinu ocitla v těžké situaci. „Je obdivuhodné, jak se s tím vypořádává a drží protiválečný kurz. Moldavsko se zařadilo mezi státy, které ruskou agresi odsoudily, i když je samo v nebezpečí,“ poznamenala Procházková.
Prezidentským předchůdcem Sanduové byl Igor Dodon, který se svou politikou snažil zemi diplomaticky orientovat na Východ. „Moldavsko bylo do značné míry závislé na Rusku. Sanduová se snaží rozvíjet politiku komunikace na obě strany, i když ona sama směřuje k EU,“ pronesla novinářka.
Zatímco dříve bylo největším moldavským obchodním partnerem Rusko, nyní je jím Evropská unie, přičemž Česko v tomto celku podle Procházkové zaujímá významné místo. „Česko může udělat hodně. Nejen v rétorické rovině, ale i v investicích do místního hospodářství, které Moldavsku chybí nejvíce. Tamní ekonomiku totiž brzdí obrovská korupce a nedostatek pracovní síly,“ řekla Procházková.
