Zkušenosti s dezinformacemi a hybridním válčením ukazují, že demokracie je zranitelná a nelze ji brát za samozřejmou, řekl český prezident Petr Pavel ve svém projevu, kterým zahájil plenární zasedání 27. ročníku konference Forum 2000. Česko se podle něj v posledních letech zaměřilo na rozvojovou a transformační spolupráci v zemích, které procházejí stejným procesem jako Česká republika v 90. letech minulého století, stále však roste nutnost bránit demokracii i v demokratických společnostech.
Zkušenosti s dezinformacemi a hybridním válčením ukazují, že demokracie je zranitelná, řekl Pavel na Foru 2000
30 minut
Zahájení 27. konference Forum 2000
Pavel uvedl, že debatu a rozhodování založené na faktech neustále narušují narativy založené na lžích, rychlém šíření dezinformací a podněcování k nenávisti. „To je extrémně nebezpečné. Nejen tím, že to narušuje soudržnost naší společnosti, která je založená na vzájemném respektu a důvěře v právní stát. Z dlouhodobého hlediska to totiž podkopává také naši bezpečnost a prosperitu,“ řekl.
Současná zkušenost s dezinformacemi a hybridním vedením konfliktů podle Pavla ukazuje, že demokracie je zranitelná, neustále pod tlakem a nelze ji považovat za samozřejmost. „V posledních desetiletích se Česko zaměřilo na rozvojovou a transformační spolupráci v zemích, které prošly podobným procesem jako my v 90. letech. Stále více však roste potřeba bránit demokracii i v našich vlastních demokratických společnostech,“ konstatoval.
„Stávající hrozby by pro nás neměly být překvapením. Václav Havel už tohle předvídal, když hovořil o přirozené nevýhodě demokracie, která svazuje ruce těm, kteří to s ní myslí dobře, a naopak otevírá neomezené možnosti těm, kteří ji vážně neberou, “ doplnil prezident.
Za nutné považuje lepší spolupráci s občany, obnovení jejich důvěry a investice do vzdělání. „Jsem přesvědčený, že to není nemožná mise. Historie ukázala, že touha po svobodě je silnější než útlak,“ prohlásil. Základní práva a svobody byly vždy základem prosperity a bezpečnosti, doplnil Pavel. Diskutovat se podle něj musí o tom, jak zachovat svobodu slova a posílit odolnost demokratických zřízení v době rostoucího vlivu technologií. „Svoboda slova jde ruku v ruce se zodpovědností,“ doplnil.
Podle Pavla za myšlenky svobody, lidských práv a demokracie nyní bojuje například Ukrajina, která se brání ruské agresi. Strategičtí konkurenti demokratických zemí přitom pracují na tom, aby podkopali hodnoty jako svoboda, lidská práva a demokracie. „Jednota, dialog a spolupráce jsou tím, co nás činí silnými a odolnými vůči jakékoli hrozbě,“ zdůraznil.
K situaci v Izraeli by se dle Pavla nemělo přistupovat emocionálně
Pavel vyzdvihl i samotnou konferenci Forum 2000, u jejíhož zrodu stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. „Forum 2000 přinášelo klíčové debaty o hodnotě demokracie i v době, kdy naši vlastní politici potlačovali a bagatelizovali důležitost lidských práv a demokracie jako dlouhodobého pilíře české zahraniční politiky,“ podotkl.
V následné debatě s tématem Demokracie stojící společně proti výzvám se Pavel vyjádřil také k situaci v Izraeli. „Neměli bychom k tomu přistupovat emocionálně, ale racionálně zhodnotit situaci,“ uvedl. Emoce podle něj vedou k binárnímu vidění problému. Podle něj je třeba potrestat viníky a zároveň co nejrychleji najít mírové řešení.
Diskuse se zaměřila také na roli občanské společnosti, podle Pavla bere mnoho lidí v Česku demokracii jako něco, na co mají nárok, a ne jako něco, pro co se musí pracovat. „Mám pocit, že jsme podcenili vzdělání k hodnotám,“ míní. Právě do připomínání si hodnot, na kterých je společnost postavena, je podle něj třeba vkládat hodně úsilí.
Lipavský: Dopady ruské invaze na Ukrajinu je třeba vysvětlovat všude ve světě
Hosty konference Forum 2000 jsou také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), moldavská prezidentka Maia Sanduová, portugalský ministr zahraničí João Gomes Cravinho nebo předsedkyně ukrajinského parlamentního výboru pro integraci do EU Ivanna Klympuš-Cyncadzeová.
Lipavský po debatě věnované globálním dopadům ruské invaze na Ukrajinu řekl, že válku a její dopady je třeba vysvětlovat ve všech částech světa. V panelu se o konfliktu diskutovalo z pohledu Asie, Afriky a Latinské Ameriky. „Zatímco my cítíme přímé důsledky té války, a řekněme, že rozumíme principům, o které se dneska na Ukrajině bojuje, v těchto regionech je to potřeba daleko více vysvětlovat,“ uvedl. Pro Evropu to podle něj znamená, že musí hledat cesty, jak hovořit například s africkými zeměmi.
Vysvětlovat je podle něj potřeba to, že ruský útok na Ukrajinu není jen o tom, aby si Rusko dokázalo odloupnout kousek území ve svůj prospěch. „Je to útok na celý mezinárodní řád, na hodnoty, na kterých je vystavěn celý svět, na Chartu OSN,“ řekl. „Aby si země například v Africe uvědomily, že pokud to jednou dovolíme Rusku, tak se otevře Pandořina skříňka válek a konfliktů, kterou jsme úspěšně po konci druhé světové války uzavřeli, alespoň z hlediska válek o území,“ prohlásil.
Na panelu zazněla také kritika Evropy. „Myslím, že všichni se shodují, že Evropa ponechala Afriku tak trošku běžet volným tempem, tolik jsme se jí nevěnovali,“ reagoval ministr. Dnes je to podle něj jinak. „Česká diplomacie má historicky na co navazovat a jsme o to aktivnější,“ doplnil.
Konference potrvá do úterý
Konference s podtitulem „Za demokratický řád světa“ potrvá do úterý. „Hlavním tématem diskuzí bude hledání způsobů, jakými mohou demokracie čelit společným výzvám v souvislosti s globálním růstem autoritářství, a také jak co nejúčinněji posilovat vzájemnou spolupráci,“ sdělil Filip Šebek z Fora 2000.
Podle něj je letos v programu téměř pět desítek diskuzí a workshopů, ve kterých nebudou chybět témata globální bezpečnosti, vlivu Ruska a Číny v Africe, lokálního extremismu nebo dopadu nejnovějších technologií na fungování demokracie.
