Moldavský ústavní soud zakázal proruskou stranu, která se snažila svrhnout vládu

Moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní proruskou opoziční stranu Šor. Toto uskupení pořádalo v posledních měsících protivládní protesty, na kterých se podle moldavských zpravodajců podílela kromě místních oligarchů napojených na Moskvu také ruská tajná služba FSB. Kišiněv už dříve varoval, že Moskva chce Moldavsko destabilizovat a ovládnout, dokazuje to také uniklý dokument z Kremlu. Nález moldavského ústavního soudu znamená, že strana Šor je okamžitě zakázána, napsala agentura Reuters.

Prozápadní prezidentka Maia Sanduová nález ústavního soudu uvítala. „Politická strana vzniklá z korupce a pro korupci představuje ohrožení ústavního pořádku a bezpečnosti státu. Z toho vyplývá, že státní instituce prostudují rozhodnutí ústavního soudu a podniknou další kroky, aby se toto rozhodnutí respektovalo a účinně plnilo,“ uvedla na Facebooku.

Napsala také, že tento verdikt ústavních soudců společnost očekávala, protože Moldavané chtějí žít v demokratickém, právním státě, kde zločinecké organizace nejsou chráněny, ale brání se jim zmocnit se státu. „Moldavané chtějí stát, který je ochrání před zloději a nastolí spravedlnost. Jen stát očištěný od těch, kteří v něm kradou, může zajistit blahobyt svým občanům.“

Podle rozhodnutí soudu se strana považuje za rozpuštěnou od ohlášení nálezu. Poslanci strany si mohou ponechat své mandáty v moldavském parlamentu jako nezávislí, a to bez práva vstupovat do jiných parlamentních frakcí, napsal Reuters.

Strana Šor v posledních měsících stála za organizací protestů proti zdražování, které rovněž vyzývaly k odstoupení prozápadní vlády.

Stranu vede uprchlý oligarcha, který je pod americkými i unijními sankcemi

Stranu vede oligarcha Ilan Šor, kterého Kišiněv i Západ viní ze snahy destabilizovat Moldavsko. Oligarcha byl nedávno zanesen na sankční seznam amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie. 

Šor již dříve popřel, že by protivládní protesty byly součástí pokusů Ruska o destabilizaci Moldavska, a obvinil Sanduovou, že vede Moldavsko k bankrotu. 

Sám Šor byl přitom soudem usvědčen v případu známém jako krádež století. V letech 2014 a 2015 zmizely ze tří moldavských bank peníze v hodnotě jedné miliardy dolarů, což představovalo osminu ročního hrubého domácího produktu země.

Šor před stíháním uprchl do Izraele. Odvolací soud v Kišiněvě letos v dubnu potvrdil dřívější rozsudek, který Šora v této kauze v nepřítomnosti uznal vinným z podvodu a praní špinavých peněz. Udělil mu patnáct let vězení, což je dvojnásobek původního trestu 7,5 roku vězení, který mu v roce 2015 vyměřil soud nižší instance. Odvolací soud rovněž nařídil zabavení jeho majetku v hodnotě odpovídající 277 milionům dolarů (5,8 miliardy korun).

Šor se k rozhodnutí ústavního soudu bezprostředně nevyjádřil, ale místopředsedkyně strany Marina Tauberová nález odsoudila. „Jednou se dostaneme k moci. Pro nás je tento ostudný proces zkušeností,“ řekla. „Občané musí mít právo na svobodnou volbu. Náš tým bude bojovat za vše dobré pro Moldavsko,“ dodala politička, která čelí podezření z nezákonného financování strany a nedávno ji moldavská policie zadržela při pokusu vycestovat taktéž do Izraele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled