Moldavský ústavní soud zakázal proruskou stranu, která se snažila svrhnout vládu

Moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní proruskou opoziční stranu Šor. Toto uskupení pořádalo v posledních měsících protivládní protesty, na kterých se podle moldavských zpravodajců podílela kromě místních oligarchů napojených na Moskvu také ruská tajná služba FSB. Kišiněv už dříve varoval, že Moskva chce Moldavsko destabilizovat a ovládnout, dokazuje to také uniklý dokument z Kremlu. Nález moldavského ústavního soudu znamená, že strana Šor je okamžitě zakázána, napsala agentura Reuters.

Prozápadní prezidentka Maia Sanduová nález ústavního soudu uvítala. „Politická strana vzniklá z korupce a pro korupci představuje ohrožení ústavního pořádku a bezpečnosti státu. Z toho vyplývá, že státní instituce prostudují rozhodnutí ústavního soudu a podniknou další kroky, aby se toto rozhodnutí respektovalo a účinně plnilo,“ uvedla na Facebooku.

Napsala také, že tento verdikt ústavních soudců společnost očekávala, protože Moldavané chtějí žít v demokratickém, právním státě, kde zločinecké organizace nejsou chráněny, ale brání se jim zmocnit se státu. „Moldavané chtějí stát, který je ochrání před zloději a nastolí spravedlnost. Jen stát očištěný od těch, kteří v něm kradou, může zajistit blahobyt svým občanům.“

Podle rozhodnutí soudu se strana považuje za rozpuštěnou od ohlášení nálezu. Poslanci strany si mohou ponechat své mandáty v moldavském parlamentu jako nezávislí, a to bez práva vstupovat do jiných parlamentních frakcí, napsal Reuters.

Strana Šor v posledních měsících stála za organizací protestů proti zdražování, které rovněž vyzývaly k odstoupení prozápadní vlády.

Stranu vede uprchlý oligarcha, který je pod americkými i unijními sankcemi

Stranu vede oligarcha Ilan Šor, kterého Kišiněv i Západ viní ze snahy destabilizovat Moldavsko. Oligarcha byl nedávno zanesen na sankční seznam amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie. 

Šor již dříve popřel, že by protivládní protesty byly součástí pokusů Ruska o destabilizaci Moldavska, a obvinil Sanduovou, že vede Moldavsko k bankrotu. 

Sám Šor byl přitom soudem usvědčen v případu známém jako krádež století. V letech 2014 a 2015 zmizely ze tří moldavských bank peníze v hodnotě jedné miliardy dolarů, což představovalo osminu ročního hrubého domácího produktu země.

Šor před stíháním uprchl do Izraele. Odvolací soud v Kišiněvě letos v dubnu potvrdil dřívější rozsudek, který Šora v této kauze v nepřítomnosti uznal vinným z podvodu a praní špinavých peněz. Udělil mu patnáct let vězení, což je dvojnásobek původního trestu 7,5 roku vězení, který mu v roce 2015 vyměřil soud nižší instance. Odvolací soud rovněž nařídil zabavení jeho majetku v hodnotě odpovídající 277 milionům dolarů (5,8 miliardy korun).

Šor se k rozhodnutí ústavního soudu bezprostředně nevyjádřil, ale místopředsedkyně strany Marina Tauberová nález odsoudila. „Jednou se dostaneme k moci. Pro nás je tento ostudný proces zkušeností,“ řekla. „Občané musí mít právo na svobodnou volbu. Náš tým bude bojovat za vše dobré pro Moldavsko,“ dodala politička, která čelí podezření z nezákonného financování strany a nedávno ji moldavská policie zadržela při pokusu vycestovat taktéž do Izraele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...