Moldavský ústavní soud zakázal proruskou stranu, která se snažila svrhnout vládu

Moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní proruskou opoziční stranu Šor. Toto uskupení pořádalo v posledních měsících protivládní protesty, na kterých se podle moldavských zpravodajců podílela kromě místních oligarchů napojených na Moskvu také ruská tajná služba FSB. Kišiněv už dříve varoval, že Moskva chce Moldavsko destabilizovat a ovládnout, dokazuje to také uniklý dokument z Kremlu. Nález moldavského ústavního soudu znamená, že strana Šor je okamžitě zakázána, napsala agentura Reuters.

Prozápadní prezidentka Maia Sanduová nález ústavního soudu uvítala. „Politická strana vzniklá z korupce a pro korupci představuje ohrožení ústavního pořádku a bezpečnosti státu. Z toho vyplývá, že státní instituce prostudují rozhodnutí ústavního soudu a podniknou další kroky, aby se toto rozhodnutí respektovalo a účinně plnilo,“ uvedla na Facebooku.

Napsala také, že tento verdikt ústavních soudců společnost očekávala, protože Moldavané chtějí žít v demokratickém, právním státě, kde zločinecké organizace nejsou chráněny, ale brání se jim zmocnit se státu. „Moldavané chtějí stát, který je ochrání před zloději a nastolí spravedlnost. Jen stát očištěný od těch, kteří v něm kradou, může zajistit blahobyt svým občanům.“

Podle rozhodnutí soudu se strana považuje za rozpuštěnou od ohlášení nálezu. Poslanci strany si mohou ponechat své mandáty v moldavském parlamentu jako nezávislí, a to bez práva vstupovat do jiných parlamentních frakcí, napsal Reuters.

Strana Šor v posledních měsících stála za organizací protestů proti zdražování, které rovněž vyzývaly k odstoupení prozápadní vlády.

Stranu vede uprchlý oligarcha, který je pod americkými i unijními sankcemi

Stranu vede oligarcha Ilan Šor, kterého Kišiněv i Západ viní ze snahy destabilizovat Moldavsko. Oligarcha byl nedávno zanesen na sankční seznam amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie. 

Šor již dříve popřel, že by protivládní protesty byly součástí pokusů Ruska o destabilizaci Moldavska, a obvinil Sanduovou, že vede Moldavsko k bankrotu. 

Sám Šor byl přitom soudem usvědčen v případu známém jako krádež století. V letech 2014 a 2015 zmizely ze tří moldavských bank peníze v hodnotě jedné miliardy dolarů, což představovalo osminu ročního hrubého domácího produktu země.

Šor před stíháním uprchl do Izraele. Odvolací soud v Kišiněvě letos v dubnu potvrdil dřívější rozsudek, který Šora v této kauze v nepřítomnosti uznal vinným z podvodu a praní špinavých peněz. Udělil mu patnáct let vězení, což je dvojnásobek původního trestu 7,5 roku vězení, který mu v roce 2015 vyměřil soud nižší instance. Odvolací soud rovněž nařídil zabavení jeho majetku v hodnotě odpovídající 277 milionům dolarů (5,8 miliardy korun).

Šor se k rozhodnutí ústavního soudu bezprostředně nevyjádřil, ale místopředsedkyně strany Marina Tauberová nález odsoudila. „Jednou se dostaneme k moci. Pro nás je tento ostudný proces zkušeností,“ řekla. „Občané musí mít právo na svobodnou volbu. Náš tým bude bojovat za vše dobré pro Moldavsko,“ dodala politička, která čelí podezření z nezákonného financování strany a nedávno ji moldavská policie zadržela při pokusu vycestovat taktéž do Izraele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17AktualizovánoPrávě teď

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...