Protivládní protesty v Moldavsku podle tajných služeb organizují kromě Moskvy i místní oligarchové

3 minuty
Události: Protesty v Moldavsku prý organizovala Moskva
Zdroj: ČT24

Moldavsko připravuje sankce pro 25 lidí napojených na Rusko. Proevropská vláda v Kišiněvě tím reaguje na snahy o svoje svržení. Podle tamních tajných služeb se na protirežimních aktivitách podílejí oligarchové napojení na Moskvu. Jeden z nich podle zjištění České televize používal českou identitu.

Proruští aktivisté demonstrují v centru Kišiněva proti současné vládě už od loňska. Řada z nich ale nezná ani jména vládních představitelů, jeden z demonstrantů například mluví o prezidentce Maie Sanduové v mužském rodě. „To není náš prezident, jeho si dávno koupili. Je to americký agent,“ říká muž.

Na organizování demonstrací se podle moldavských tajných služeb kromě ruské FSB podílejí také proruští oligarchové, někteří demonstranti jsou navíc za svou účast placeni. „Většina lidí je placená, přesun lidí z regionu do hlavního města je organizovaný,“ popisuje šéf organizace WatchDog Valeriu Pasa.

Protivládní akce podle bezpečnostních analytiků organizují také oligarchové Vladimir Plahotniuc a Ilan Shor. Oba jsou stíhaní za ekonomické trestné činy a uprchli ze země. „Ironií je, že používají peníze, které ukradli zdejším lidem k tomu, aby využili jejich chudobu proti legitimní vládě Moldavska. A Kremlu to vyhovuje,“ říká místopředseda moldavského parlamentu Mihai Popsoi.

Plahotniuc používal falešnou českou identitu

Vladimir Plahotniuc se podle místních vyšetřovatelů podílel na legalizaci v přepočtu desítek miliard korun pocházejících z Ruska. „Kriminálníci a Kreml chtějí, aby Moldavsko zůstalo slabým státem se slabými institucemi,“ vysvětluje vyšetřovatel z organizace WatchDog Sergiu Tofilat.

Plahotniuc pro své podnikání podle vyšetřovatelů používal falešnou českou identitu a padělané doklady. „Když uprchl ze země, vydával se za českého občana, aby mohl začít podnikat ve Velké Británii. Používal smyšlené jméno Vladimír Novák,“ dodává Tofilat. Oligarcha nyní pobývá na Kypru a Moldavsko mu zmrazilo rozsáhlé majetky. 

Kormě vlastních protiruských sankcí chce Moldavsko začít uplatňovat i ty evropské. Jména 25 lidí na které chce země uvalit sankce, ministr zahraničí zatím z taktických důvodů nesdělil. V následujícíhc dnech o nich hodlá informovat jednotlivé státy Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...