Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.
Stavíme mosty i železnice, abychom spojili Ukrajinu se světem, říká šéf moldavského parlamentu
Daň za válku neplatí jen Ukrajina, ale i země kolem ní. Jednou z nich je právě Moldavsko. Jak zemi ovlivňuje válka, která trvá už více než rok a půl?
Dopady války samozřejmě cítíme. Jak v oblasti ekonomické a sociální, tak v oblasti investic. Každopádně ohledně války měníme strategii. Doteď jsme pomáhali infrastrukturou, kterou už máme. Nyní jsme v naší zemi začali budovat infrastrukturu novou – stavíme mosty a železnice, abychom umožnili Ukrajině spojení se zbytkem světa.
Kdy k této změně v postoji došlo?
Během letošního roku. Dohodli jsme se s Rumuny, že je třeba proti ruské agresi bojovat jinak. Dám vám příklad. S Rumunskem a Ukrajinou jsme podepsali tři smlouvy na výstavbu čtyř nových mostů. Posilujeme elektrické sítě. Opravili jsme železnici na jihu Moldavska. Ukrajinské obilí tak může proudit do rumunských přístavů na Dunaji, odkud pak směřuje dál do světa. Zároveň chceme být připraveni na to, až se bude po válce Ukrajina rekonstruovat.
Stavba nové infrastruktury určitě vyžaduje velký kapitál, a to i zahraniční. Neodrazuje investory fakt, že je Moldavsko tak blízko dění na Ukrajině?
Je pravda, že investoři se svým způsobem bojí a jsou opatrní. Snaží se tak umisťovat investice zejména v Rumunsku, protože je členským státem Evropské unie. Zároveň je ale třeba říci, že vzhledem k tomu, že jde o veřejné investice v kritické infrastruktuře, je investorům jasné, že tyto investice jsou svým způsobem chráněné. Zájem o ně tedy mají.
V oblasti energetiky máme velmi silného investora z České republiky. Jde o firmu Premier Energy (kterou vlastní český holding Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce, pozn. red.). Investor pozorně sleduje náš trh a následuje svůj investiční plán.
Moldavsko
Přesuňme se z celku na jednotlivce. Co nyní trápí průměrného moldavského občana?
Hlavní problém moldavského občana je růst cen. A jestliže hovoříme o růstu cen, tak je to v první řadě právě energetika. Ať už jde o plyn nebo elektřinu, tak největší nárůst byl loni (inflace tehdy v zemi stoupla k třiceti procentům, pozn. red). Zavedli jsme různé programy, kompenzace faktur a další.
Hlavně jsme se ale potřebovali zbavit závislosti na ruském plynu. A to se nám, podle mého názoru, podařilo rychle a úspěšně. Pak máme samozřejmě hodně volných pracovních míst, protože Moldavci jsou lépe placení v zahraničí. Jinak si ale myslím, že naše občany trápí stejné problémy jako obyvatele okolních zemí.
Zmínil jste, že se zemi podařilo kompletně odříznout od ruského plynu. Není to tak ale úplně pravda. Elektrárny v separatistickém regionu Podněstří na východě země stále vyrábí elektřinu z ruského plynu a moldavská vláda ji odkupuje.
Je pravda, že tyto elektrárny existují. Kupování energie z Podněstří je politické rozhodnutí a dokud bude cena výhodná, tak od nich elektřinu kupovat budeme. Zároveň je v našem zájmu udržet tyto elektrárny v běhu, kromě Moldavska totiž zásobují i jih Ukrajiny, konkrétně okolí Oděsy. V neposlední řadě, to území, na kterém se elektrárny nacházejí, je součást Moldavska a tamní obyvatelé jsou občané Moldavska. My se podle toho musíme řídit.
Jak ovlivňuje válka na Ukrajině republiku, nad kterou nemá moldavská vláda žádnou kontrolu?
Separatistické Podněstří je republika, která vznikla z konfliktu. Z konfliktu, který vyvolalo Rusko. Jsem přesvědčen, že budoucí jednání o vstupu Moldavska do Evropské unie budou argumentem pro řešení situace v tomto regionu. Šok z invaze Ruska na Ukrajinu a šok z barbarství, které tam Rusové projevují, změnily postoj obyvatel v celém Moldavsku. A věřím, že i většinově proruské obyvatele Podněstří to posunulo směrem k Evropě. Sedmdesát procent exportu této oblasti směřuje do EU, tamní obyvatelé se snaží více a více využívat práv, která jim náleží jako občanům Moldavska.
Co právě teď potřebuje Moldavsko nejvíce?
Podporu a otevřenost. Potřebujeme jasná a zcela jednoznačná politická rozhodnutí ze strany EU pro Ukrajinu a Moldavsko. Více než před sto lety nás jistá říše odtrhla od Evropy (Rusko, pozn. red.). Byli jsme součástí stejného civilizačního prostoru po stránce kulturní i společenské. Teď prokazujeme, že do Evropy opět patříme.
