Stavíme mosty i železnice, abychom spojili Ukrajinu se světem, říká šéf moldavského parlamentu

Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.

Daň za válku neplatí jen Ukrajina, ale i země kolem ní. Jednou z nich je právě Moldavsko. Jak zemi ovlivňuje válka, která trvá už více než rok a půl?

Dopady války samozřejmě cítíme. Jak v oblasti ekonomické a sociální, tak v oblasti investic. Každopádně ohledně války měníme strategii. Doteď jsme pomáhali infrastrukturou, kterou už máme. Nyní jsme v naší zemi začali budovat infrastrukturu novou – stavíme mosty a železnice, abychom umožnili Ukrajině spojení se zbytkem světa.

Kdy k této změně v postoji došlo?

Během letošního roku. Dohodli jsme se s Rumuny, že je třeba proti ruské agresi bojovat jinak. Dám vám příklad. S Rumunskem a Ukrajinou jsme podepsali tři smlouvy na výstavbu čtyř nových mostů. Posilujeme elektrické sítě. Opravili jsme železnici na jihu Moldavska. Ukrajinské obilí tak může proudit do rumunských přístavů na Dunaji, odkud pak směřuje dál do světa. Zároveň chceme být připraveni na to, až se bude po válce Ukrajina rekonstruovat.

Stavba nové infrastruktury určitě vyžaduje velký kapitál, a to i zahraniční. Neodrazuje investory fakt, že je Moldavsko tak blízko dění na Ukrajině?

Je pravda, že investoři se svým způsobem bojí a jsou opatrní. Snaží se tak umisťovat investice zejména v Rumunsku, protože je členským státem Evropské unie. Zároveň je ale třeba říci, že vzhledem k tomu, že jde o veřejné investice v kritické infrastruktuře, je investorům jasné, že tyto investice jsou svým způsobem chráněné. Zájem o ně tedy mají.

V oblasti energetiky máme velmi silného investora z České republiky. Jde o firmu Premier Energy (kterou vlastní český holding Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce, pozn. red.). Investor pozorně sleduje náš trh a následuje svůj investiční plán.

Moldavsko
Zdroj: ČT24

Přesuňme se z celku na jednotlivce. Co nyní trápí průměrného moldavského občana?

Hlavní problém moldavského občana je růst cen. A jestliže hovoříme o růstu cen, tak je to v první řadě právě energetika. Ať už jde o plyn nebo elektřinu, tak největší nárůst byl loni (inflace tehdy v zemi stoupla k třiceti procentům, pozn. red). Zavedli jsme různé programy, kompenzace faktur a další.

Hlavně jsme se ale potřebovali zbavit závislosti na ruském plynu. A to se nám, podle mého názoru, podařilo rychle a úspěšně. Pak máme samozřejmě hodně volných pracovních míst, protože Moldavci jsou lépe placení v zahraničí. Jinak si ale myslím, že naše občany trápí stejné problémy jako obyvatele okolních zemí.

Zmínil jste, že se zemi podařilo kompletně odříznout od ruského plynu. Není to tak ale úplně pravda. Elektrárny v separatistickém regionu Podněstří na východě země stále vyrábí elektřinu z ruského plynu a moldavská vláda ji odkupuje.

Je pravda, že tyto elektrárny existují. Kupování energie z Podněstří je politické rozhodnutí a dokud bude cena výhodná, tak od nich elektřinu kupovat budeme. Zároveň je v našem zájmu udržet tyto elektrárny v běhu, kromě Moldavska totiž zásobují i jih Ukrajiny, konkrétně okolí Oděsy. V neposlední řadě, to území, na kterém se elektrárny nacházejí, je součást Moldavska a tamní obyvatelé jsou občané Moldavska. My se podle toho musíme řídit.

Jak ovlivňuje válka na Ukrajině republiku, nad kterou nemá moldavská vláda žádnou kontrolu?

Separatistické Podněstří je republika, která vznikla z konfliktu. Z konfliktu, který vyvolalo Rusko. Jsem přesvědčen, že budoucí jednání o vstupu Moldavska do Evropské unie budou argumentem pro řešení situace v tomto regionu. Šok z invaze Ruska na Ukrajinu a šok z barbarství, které tam Rusové projevují, změnily postoj obyvatel v celém Moldavsku. A věřím, že i většinově proruské obyvatele Podněstří to posunulo směrem k Evropě. Sedmdesát procent exportu této oblasti směřuje do EU, tamní obyvatelé se snaží více a více využívat práv, která jim náleží jako občanům Moldavska.

Co právě teď potřebuje Moldavsko nejvíce?

Podporu a otevřenost. Potřebujeme jasná a zcela jednoznačná politická rozhodnutí ze strany EU pro Ukrajinu a Moldavsko. Více než před sto lety nás jistá říše odtrhla od Evropy (Rusko, pozn. red.). Byli jsme součástí stejného civilizačního prostoru po stránce kulturní i společenské. Teď prokazujeme, že do Evropy opět patříme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 48 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...