Stavíme mosty i železnice, abychom spojili Ukrajinu se světem, říká šéf moldavského parlamentu

Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.

Daň za válku neplatí jen Ukrajina, ale i země kolem ní. Jednou z nich je právě Moldavsko. Jak zemi ovlivňuje válka, která trvá už více než rok a půl?

Dopady války samozřejmě cítíme. Jak v oblasti ekonomické a sociální, tak v oblasti investic. Každopádně ohledně války měníme strategii. Doteď jsme pomáhali infrastrukturou, kterou už máme. Nyní jsme v naší zemi začali budovat infrastrukturu novou – stavíme mosty a železnice, abychom umožnili Ukrajině spojení se zbytkem světa.

Kdy k této změně v postoji došlo?

Během letošního roku. Dohodli jsme se s Rumuny, že je třeba proti ruské agresi bojovat jinak. Dám vám příklad. S Rumunskem a Ukrajinou jsme podepsali tři smlouvy na výstavbu čtyř nových mostů. Posilujeme elektrické sítě. Opravili jsme železnici na jihu Moldavska. Ukrajinské obilí tak může proudit do rumunských přístavů na Dunaji, odkud pak směřuje dál do světa. Zároveň chceme být připraveni na to, až se bude po válce Ukrajina rekonstruovat.

Stavba nové infrastruktury určitě vyžaduje velký kapitál, a to i zahraniční. Neodrazuje investory fakt, že je Moldavsko tak blízko dění na Ukrajině?

Je pravda, že investoři se svým způsobem bojí a jsou opatrní. Snaží se tak umisťovat investice zejména v Rumunsku, protože je členským státem Evropské unie. Zároveň je ale třeba říci, že vzhledem k tomu, že jde o veřejné investice v kritické infrastruktuře, je investorům jasné, že tyto investice jsou svým způsobem chráněné. Zájem o ně tedy mají.

V oblasti energetiky máme velmi silného investora z České republiky. Jde o firmu Premier Energy (kterou vlastní český holding Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce, pozn. red.). Investor pozorně sleduje náš trh a následuje svůj investiční plán.

Moldavsko
Zdroj: ČT24

Přesuňme se z celku na jednotlivce. Co nyní trápí průměrného moldavského občana?

Hlavní problém moldavského občana je růst cen. A jestliže hovoříme o růstu cen, tak je to v první řadě právě energetika. Ať už jde o plyn nebo elektřinu, tak největší nárůst byl loni (inflace tehdy v zemi stoupla k třiceti procentům, pozn. red). Zavedli jsme různé programy, kompenzace faktur a další.

Hlavně jsme se ale potřebovali zbavit závislosti na ruském plynu. A to se nám, podle mého názoru, podařilo rychle a úspěšně. Pak máme samozřejmě hodně volných pracovních míst, protože Moldavci jsou lépe placení v zahraničí. Jinak si ale myslím, že naše občany trápí stejné problémy jako obyvatele okolních zemí.

Zmínil jste, že se zemi podařilo kompletně odříznout od ruského plynu. Není to tak ale úplně pravda. Elektrárny v separatistickém regionu Podněstří na východě země stále vyrábí elektřinu z ruského plynu a moldavská vláda ji odkupuje.

Je pravda, že tyto elektrárny existují. Kupování energie z Podněstří je politické rozhodnutí a dokud bude cena výhodná, tak od nich elektřinu kupovat budeme. Zároveň je v našem zájmu udržet tyto elektrárny v běhu, kromě Moldavska totiž zásobují i jih Ukrajiny, konkrétně okolí Oděsy. V neposlední řadě, to území, na kterém se elektrárny nacházejí, je součást Moldavska a tamní obyvatelé jsou občané Moldavska. My se podle toho musíme řídit.

Jak ovlivňuje válka na Ukrajině republiku, nad kterou nemá moldavská vláda žádnou kontrolu?

Separatistické Podněstří je republika, která vznikla z konfliktu. Z konfliktu, který vyvolalo Rusko. Jsem přesvědčen, že budoucí jednání o vstupu Moldavska do Evropské unie budou argumentem pro řešení situace v tomto regionu. Šok z invaze Ruska na Ukrajinu a šok z barbarství, které tam Rusové projevují, změnily postoj obyvatel v celém Moldavsku. A věřím, že i většinově proruské obyvatele Podněstří to posunulo směrem k Evropě. Sedmdesát procent exportu této oblasti směřuje do EU, tamní obyvatelé se snaží více a více využívat práv, která jim náleží jako občanům Moldavska.

Co právě teď potřebuje Moldavsko nejvíce?

Podporu a otevřenost. Potřebujeme jasná a zcela jednoznačná politická rozhodnutí ze strany EU pro Ukrajinu a Moldavsko. Více než před sto lety nás jistá říše odtrhla od Evropy (Rusko, pozn. red.). Byli jsme součástí stejného civilizačního prostoru po stránce kulturní i společenské. Teď prokazujeme, že do Evropy opět patříme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 6 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 30 mminutami

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 5 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 5 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

NYT: Trumpův tým se kvůli Epsteinovi scházel v situační místnosti Bílého domu

Nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa se loni v létě snažili zažehnat rostoucí krizi ohledně spisů o sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi na schůzkách v situační místnosti Bílého domu. Setkání, kterých se účastnil viceprezident JD Vance či personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová, se tak konala v prostorech s utajením běžně používaných při krizích souvisejících s národní bezpečností. Trump na nich nebyl přítomen, vyplývá z úryvku nové knihy reportérů The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami
Načítání...