Stavíme mosty i železnice, abychom spojili Ukrajinu se světem, říká šéf moldavského parlamentu

Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.

Daň za válku neplatí jen Ukrajina, ale i země kolem ní. Jednou z nich je právě Moldavsko. Jak zemi ovlivňuje válka, která trvá už více než rok a půl?

Dopady války samozřejmě cítíme. Jak v oblasti ekonomické a sociální, tak v oblasti investic. Každopádně ohledně války měníme strategii. Doteď jsme pomáhali infrastrukturou, kterou už máme. Nyní jsme v naší zemi začali budovat infrastrukturu novou – stavíme mosty a železnice, abychom umožnili Ukrajině spojení se zbytkem světa.

Kdy k této změně v postoji došlo?

Během letošního roku. Dohodli jsme se s Rumuny, že je třeba proti ruské agresi bojovat jinak. Dám vám příklad. S Rumunskem a Ukrajinou jsme podepsali tři smlouvy na výstavbu čtyř nových mostů. Posilujeme elektrické sítě. Opravili jsme železnici na jihu Moldavska. Ukrajinské obilí tak může proudit do rumunských přístavů na Dunaji, odkud pak směřuje dál do světa. Zároveň chceme být připraveni na to, až se bude po válce Ukrajina rekonstruovat.

Stavba nové infrastruktury určitě vyžaduje velký kapitál, a to i zahraniční. Neodrazuje investory fakt, že je Moldavsko tak blízko dění na Ukrajině?

Je pravda, že investoři se svým způsobem bojí a jsou opatrní. Snaží se tak umisťovat investice zejména v Rumunsku, protože je členským státem Evropské unie. Zároveň je ale třeba říci, že vzhledem k tomu, že jde o veřejné investice v kritické infrastruktuře, je investorům jasné, že tyto investice jsou svým způsobem chráněné. Zájem o ně tedy mají.

V oblasti energetiky máme velmi silného investora z České republiky. Jde o firmu Premier Energy (kterou vlastní český holding Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce, pozn. red.). Investor pozorně sleduje náš trh a následuje svůj investiční plán.

Moldavsko
Zdroj: ČT24

Přesuňme se z celku na jednotlivce. Co nyní trápí průměrného moldavského občana?

Hlavní problém moldavského občana je růst cen. A jestliže hovoříme o růstu cen, tak je to v první řadě právě energetika. Ať už jde o plyn nebo elektřinu, tak největší nárůst byl loni (inflace tehdy v zemi stoupla k třiceti procentům, pozn. red). Zavedli jsme různé programy, kompenzace faktur a další.

Hlavně jsme se ale potřebovali zbavit závislosti na ruském plynu. A to se nám, podle mého názoru, podařilo rychle a úspěšně. Pak máme samozřejmě hodně volných pracovních míst, protože Moldavci jsou lépe placení v zahraničí. Jinak si ale myslím, že naše občany trápí stejné problémy jako obyvatele okolních zemí.

Zmínil jste, že se zemi podařilo kompletně odříznout od ruského plynu. Není to tak ale úplně pravda. Elektrárny v separatistickém regionu Podněstří na východě země stále vyrábí elektřinu z ruského plynu a moldavská vláda ji odkupuje.

Je pravda, že tyto elektrárny existují. Kupování energie z Podněstří je politické rozhodnutí a dokud bude cena výhodná, tak od nich elektřinu kupovat budeme. Zároveň je v našem zájmu udržet tyto elektrárny v běhu, kromě Moldavska totiž zásobují i jih Ukrajiny, konkrétně okolí Oděsy. V neposlední řadě, to území, na kterém se elektrárny nacházejí, je součást Moldavska a tamní obyvatelé jsou občané Moldavska. My se podle toho musíme řídit.

Jak ovlivňuje válka na Ukrajině republiku, nad kterou nemá moldavská vláda žádnou kontrolu?

Separatistické Podněstří je republika, která vznikla z konfliktu. Z konfliktu, který vyvolalo Rusko. Jsem přesvědčen, že budoucí jednání o vstupu Moldavska do Evropské unie budou argumentem pro řešení situace v tomto regionu. Šok z invaze Ruska na Ukrajinu a šok z barbarství, které tam Rusové projevují, změnily postoj obyvatel v celém Moldavsku. A věřím, že i většinově proruské obyvatele Podněstří to posunulo směrem k Evropě. Sedmdesát procent exportu této oblasti směřuje do EU, tamní obyvatelé se snaží více a více využívat práv, která jim náleží jako občanům Moldavska.

Co právě teď potřebuje Moldavsko nejvíce?

Podporu a otevřenost. Potřebujeme jasná a zcela jednoznačná politická rozhodnutí ze strany EU pro Ukrajinu a Moldavsko. Více než před sto lety nás jistá říše odtrhla od Evropy (Rusko, pozn. red.). Byli jsme součástí stejného civilizačního prostoru po stránce kulturní i společenské. Teď prokazujeme, že do Evropy opět patříme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně pět obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska je na místě nejméně pět mrtvých a neurčený počet zraněných. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
21:40AktualizovánoPrávě teď

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 7 hhodinami
Načítání...