Stavíme mosty i železnice, abychom spojili Ukrajinu se světem, říká šéf moldavského parlamentu

Moldavsko mění strategii boje proti ruské agresi na Ukrajině. Díky vylepšení své infrastruktury chce Ukrajinu lépe spojit se zbytkem světa, uvedl předseda tamního parlamentu Igor Grosu, který se tento týden v Praze účastnil jednání Krymské platformy. „Uvědomujeme si, že za bezpečnost Moldavska i celé Evropy platí Ukrajina tu nejvyšší daň. Hlavně jsme ukázali nejen Rusku, ale i celému světu, že Evropská unie i další země stojí po boku Ukrajiny,“ říká Grosu.

Daň za válku neplatí jen Ukrajina, ale i země kolem ní. Jednou z nich je právě Moldavsko. Jak zemi ovlivňuje válka, která trvá už více než rok a půl?

Dopady války samozřejmě cítíme. Jak v oblasti ekonomické a sociální, tak v oblasti investic. Každopádně ohledně války měníme strategii. Doteď jsme pomáhali infrastrukturou, kterou už máme. Nyní jsme v naší zemi začali budovat infrastrukturu novou – stavíme mosty a železnice, abychom umožnili Ukrajině spojení se zbytkem světa.

Kdy k této změně v postoji došlo?

Během letošního roku. Dohodli jsme se s Rumuny, že je třeba proti ruské agresi bojovat jinak. Dám vám příklad. S Rumunskem a Ukrajinou jsme podepsali tři smlouvy na výstavbu čtyř nových mostů. Posilujeme elektrické sítě. Opravili jsme železnici na jihu Moldavska. Ukrajinské obilí tak může proudit do rumunských přístavů na Dunaji, odkud pak směřuje dál do světa. Zároveň chceme být připraveni na to, až se bude po válce Ukrajina rekonstruovat.

Stavba nové infrastruktury určitě vyžaduje velký kapitál, a to i zahraniční. Neodrazuje investory fakt, že je Moldavsko tak blízko dění na Ukrajině?

Je pravda, že investoři se svým způsobem bojí a jsou opatrní. Snaží se tak umisťovat investice zejména v Rumunsku, protože je členským státem Evropské unie. Zároveň je ale třeba říci, že vzhledem k tomu, že jde o veřejné investice v kritické infrastruktuře, je investorům jasné, že tyto investice jsou svým způsobem chráněné. Zájem o ně tedy mají.

V oblasti energetiky máme velmi silného investora z České republiky. Jde o firmu Premier Energy (kterou vlastní český holding Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce, pozn. red.). Investor pozorně sleduje náš trh a následuje svůj investiční plán.

Moldavsko
Zdroj: ČT24

Přesuňme se z celku na jednotlivce. Co nyní trápí průměrného moldavského občana?

Hlavní problém moldavského občana je růst cen. A jestliže hovoříme o růstu cen, tak je to v první řadě právě energetika. Ať už jde o plyn nebo elektřinu, tak největší nárůst byl loni (inflace tehdy v zemi stoupla k třiceti procentům, pozn. red). Zavedli jsme různé programy, kompenzace faktur a další.

Hlavně jsme se ale potřebovali zbavit závislosti na ruském plynu. A to se nám, podle mého názoru, podařilo rychle a úspěšně. Pak máme samozřejmě hodně volných pracovních míst, protože Moldavci jsou lépe placení v zahraničí. Jinak si ale myslím, že naše občany trápí stejné problémy jako obyvatele okolních zemí.

Zmínil jste, že se zemi podařilo kompletně odříznout od ruského plynu. Není to tak ale úplně pravda. Elektrárny v separatistickém regionu Podněstří na východě země stále vyrábí elektřinu z ruského plynu a moldavská vláda ji odkupuje.

Je pravda, že tyto elektrárny existují. Kupování energie z Podněstří je politické rozhodnutí a dokud bude cena výhodná, tak od nich elektřinu kupovat budeme. Zároveň je v našem zájmu udržet tyto elektrárny v běhu, kromě Moldavska totiž zásobují i jih Ukrajiny, konkrétně okolí Oděsy. V neposlední řadě, to území, na kterém se elektrárny nacházejí, je součást Moldavska a tamní obyvatelé jsou občané Moldavska. My se podle toho musíme řídit.

Jak ovlivňuje válka na Ukrajině republiku, nad kterou nemá moldavská vláda žádnou kontrolu?

Separatistické Podněstří je republika, která vznikla z konfliktu. Z konfliktu, který vyvolalo Rusko. Jsem přesvědčen, že budoucí jednání o vstupu Moldavska do Evropské unie budou argumentem pro řešení situace v tomto regionu. Šok z invaze Ruska na Ukrajinu a šok z barbarství, které tam Rusové projevují, změnily postoj obyvatel v celém Moldavsku. A věřím, že i většinově proruské obyvatele Podněstří to posunulo směrem k Evropě. Sedmdesát procent exportu této oblasti směřuje do EU, tamní obyvatelé se snaží více a více využívat práv, která jim náleží jako občanům Moldavska.

Co právě teď potřebuje Moldavsko nejvíce?

Podporu a otevřenost. Potřebujeme jasná a zcela jednoznačná politická rozhodnutí ze strany EU pro Ukrajinu a Moldavsko. Více než před sto lety nás jistá říše odtrhla od Evropy (Rusko, pozn. red.). Byli jsme součástí stejného civilizačního prostoru po stránce kulturní i společenské. Teď prokazujeme, že do Evropy opět patříme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled