„Návrat míru není jednoduchou otázkou,“ řekl ve videopříspěvku na Mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přijatelné je ale podle něj pouze úplné osvobození Ruskem okupovaných území, a to včetně nezákonně anektovaného poloostrova Krym. Summitu platformy, která usiluje právě o obnovení územní celistvosti Ukrajiny, se v Praze zúčastnily čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa. Dvoudenní akce začala v pondělí večeří na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.
Skončil pražský summit Krymské platformy. Přijatelná je pouze úplná deokupace, řekl Zelenskyj
„Čím více národů půjde s námi, tím rychleji dokážeme ukončit agresi Ruska,“ poznamenal Zelenskyj v projevu. Před začátkem plnohodnotné ruské invaze zajišťovala kontrolu Ruska nad nezákonně anektovaným Krymem černomořská flotila. Ta však během bojů zaznamenala ztráty, což podle něj ukazuje, že je možné poloostrov osvobodit.
Přijatelná je podle Zelenského pouze úplná deokupace celého ukrajinského území. Rusko se podle něj snaží vytvořit „předpolí v Černém moři, ze kterého by mohlo uskutečňovat další agrese“. Na území Krymu, stejně jako v jiných okupovaných částech země, podle něj převládají obyvatelé s proukrajinským smýšlením.
„Neochabujte ve svém úsilí. Bojujte proti ruské propagandě, která se pořád snaží podkopat demokratický řád v evropských zemích. Je zapotřebí zastavit ruskou propagandu,“ apeloval Zelenskyj na představitele zemí.
Stefančuk: Uplatnění sankcí zajistí bezpečnost
Předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk v Praze apeloval na zpřísnění sankcí proti Rusku. „Sankce jsou naše kolektivní odpověď na akt agrese, signál, že budeme podporovat právní stát a mezinárodní normy,“ uvedl. Požádal zúčastněné státy, aby uplatnily nezbytné legislativní kroky pro vykonání sankcí, ačkoli jde o těžká rozhodnutí pro národní ekonomiky. Podle něj pouze to pomůže zajistit regionální bezpečnost.
Ukrajinský předseda Parlamentu také řekl, že je vděčný za zmrazení ruských aktiv v zahraničí. Momentálně podle něj neexistuje jednoznačné rozhodnutí, jakým způsobem mají být aktiva využita.
V projevu mluvil také o potřebě zbraní a munice, ale i o nutnosti spravedlnosti a zajištění dodržování lidských práv a potrestání zločinců. „Jsem přesvědčen, že veškeré kroky, včetně shromažďování důkazů, vyšetřování a pohnání viníků k soudu, je v zájmu celého světa,“ řekl.
Uvedl také, že ruská agrese začala okupací Krymu a má být ukončena osvobozením celé Ukrajiny včetně Krymu. Podle něj se nyní rozhoduje, jak bude svět vypadat za 100 nebo 200 let, zda bude demokratický a mírový, nebo pohroužen do agrese a násilí.
Svět potřebuje mír v Černém moři, řekl Fiala
„Ukrajina nebude svobodná, dokud nebude zpátky ve svých mezinárodně uznaných hranicích z roku 1991. To zahrnuje i Krym,“ řekl během summitu premiér Petr Fiala (ODS). „Je to morální otázka, otázka morálních hodnot, lidských práv, svobody, protože okupace ničí svobody nevinných lidí a Krym se stal základem pro útoky na další části Ukrajiny,“ doplnil.
Osvobození Krymu považuje také za praktickou otázku. „Celý svět potřebuje mír v černomořské oblasti, aby region byl stabilní. Nemůžeme dovolit, aby si někdo silou bral cizí území. Musíme se ujistit, že nikdo nevnutí ukrajinským občanům či krymským Tatarům řešení zvenčí,“ dodal ministerský předseda.
Připomněl, že česká vláda byla jednou z prvních, které dodaly Ukrajině po ruské invazi tanky, vrtulníky a jiné těžké zbraně. Je také aktivní na mezinárodní úrovni, snaží se propagovat mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, šířit argumenty podporující napadenou zemi například při cestách do zemí, které nevnímají otázku jako natolik urgentní.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) bude Česko Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba. „Musíme dát jasně najevo, že se s okupací Krymu a dalších částí Ukrajiny nikdy nesmíříme,“ řekl. Podle něj jsou jakékoli spekulace o tom, že by Krym mohl být vyměněn s Ruskem za mír, neopodstatněné a nebezpečné.
Podle Lipavského nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem o části Ukrajiny ani o mír, chce podle něj zničit Ukrajinu jako demokratický a suverénní stát. „Chce, aby se opět stala poslušným satelitem Ruska. Pokud se mu to podaří, nezůstane jen u toho. S ještě větší chutí zaútočí na další země, aby oslabil Evropu a rozložil její bezpečnostní architekturu,“ řekl Lipavský. Podle ministra je povinností a zájmem demokratického světa v tom Putinovi zabránit.
Lipavský řekl, že Krym považuje za klíč k ukončení imperialistických ambicí Ruska v Evropě. „Jakmile bude Moskva nucena ukončit okupaci Krymu, nebude moci blokovat vývoz ukrajinského obilí do zemí globálního jihu přes Černé moře,“ uvedl Lipavský. Krym jako součást demokratické Ukrajiny, kde budou mít krymští Tataři stejně jako všichni ostatní plná práva a budou moci svobodně volit své zástupce, bude podle něj znamením, že válka skončila a Rusko neohrožuje Ukrajinu a celou Evropu.
Západ při anexi Krymu zaspal, uvedli Pekarová Adamová s Vystrčilem
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) upozornila, že počet zastoupených zemí od loňského roku vzrostl. „Což je velmi pozitivní signál,“ řekla. Zároveň však podle ní svět čelí riziku, že se „problém Krymu začne vytrácet z paměti“, přestože šlo o „první přímé použití vojenské síly ze strany státu s cílem zmocnit se území jiného státu od rozpadu sovětského impéria“.
Nedostatečná reakce Západu na nezákonnou anexi Krymského poloostrova Ruskem byla v Moskvě vnímána jako slabost, která byla pro Kreml výzvou k útoku, dodala.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) poznamenal, že česká zkušenost říká, že ustupování diktátorovi pouze zvýší jeho chuť k jídlu. „V Česku tuto diktátorskou tendenci známe a nazýváme ji bezohlednou nenažraností,“ řekl s odkazem na mnichovskou dohodu. „Diktátor Vladimir Putin používá stejné metody a hanebné dobyvačné vzorce jako diktátor Adolf Hitler,“ uvedl Vystrčil.
Putin se podle něj přepočítal, když spoléhal na to, že po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu nenarazí na větší odpor. „Demokratický svět se, věřím že definitivně, probral,“ řekl. „Slavná věta ‚Jeden za všechny, všichni za jednoho‘ je zárukou vítězství dobra nad zlem,“ dodal. Ustoupení Rusku by podle něj bylo velkým omylem.
Jedním z cílů platformy je podle Pekarové Adamové také budoucí obnova Krymu. Symbolizují ji semena lípy, která obdrželi účastníci summitu. „Ponechejte si je. Doufám, že budeme mít brzy možnost je spolu zasít na Krymu,“ řekla. „Osvobození Krymu bude konečným vítězstvím. Nejen pro ukrajinský národ, ale pro celý svět a pro řád založený na mírové spolupráci,“ dodala.
Osobně se summitu zúčastnili zákonodárci čtyř desítek zemí, kromě většiny zemí EU účast potvrdili také zástupci z Velké Británie, Kanady nebo Sierry Leone. Další státy, například Austrálie, Japonsko, Nový Zéland nebo Spojené poslaly alespoň videovzkazy. Součástí summitu byla také zasedání s prezentacemi expertů a příspěvky předsedů a představitelů parlamentů zúčastněných zemí.
Účastníci summitu jednomyslně přijali rezoluci, v níž volají po spravedlnosti pro všechny oběti a po potrestání všech viníků, uvedla na závěr Markéta Pekarová Adamová.
Zdůraznila přitom, že se platforma rozšířila o sedm nových zemí, a to nejen o evropské, ale například i o Sierru Leone, Ghanu nebo Kanadu. „Hlavní zpráva ze zasedání druhého parlamentního summitu mezinárodní Krymské platformy je, že jsme sjednoceni, držíme po boku Ukrajiny, držíme, jak dlouho bude potřeba. Je v sázce i mír v ostatních částech světa,“ dodala.
Ruslan Stefančuk na závěrečné tiskové konferenci shrnul, že se summite zabýval územní celistvostí Ukrajiny, protiruskými sankcemi i vypracováním mechanismu náhrady škod. Pekarové Adamové poděkoval za uspořádání summitu, díky směroval také vůči předsedovi českého Senátu Vystrčilovi, prezidentu Pavlovi a také českému lidu. „Projev solidarity jsme pozorovali nejen v sále, ale i v ulicích Prahy,“ podotkl. Připomněl také, že v úterý uplynulo přesně dvacet měsíců od chvíle, kdy Rusko zahájilo invazi na dosud neokupované území Ukrajiny.
Stefančuk nicméně připustil, že by si Ukrajina přála, aby měla ze světa ještě větší podporu. „Přáli bychom si dostat více zbraní, více munice a posílit svou protivzdušnou obranu. Rusko pokračuje v ničení civilní infrastruktury, ničení civilních objektů. (…) Jedním z výsledů summitu je, že Ukrajina obdrží větší podporu,“ uvedl. Vyzval svět, aby Ukrajinu podporoval až do konečného vítězství.
Oba předsedové se na konferenci vyjádřili také k tématu ukrajinských voleb. Letos a napřesrok by měli voliči vybrat nové složení parlamentu i zvolit prezidenta. Ukrajinské zákony však zakazují volit za válečného stavu. Podle Stefančuka by pro konání voleb bylo potřeba vyřešit několik problémů: zajistit, aby mohli volit vojáci i uprchlíci, vyřešit otázku, jak organizovat volby na územích pod dočasnou kontrolou nepřítele. Důležitý je podle něj i finanční aspekt voleb a nutnost zajistit občanům volný přístup k médiím a zároveň nepřipustit, aby prostřednictvím médií Rusko šířilo lži.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.
Rusko se snaží z poloostrova vytlačit Moskvě neloajální obyvatele
Podle ukrajinistky Lenky Víchové napadenou zemi nejvíce sužuje nedostatečné oslabování Ruska a také pomalé dodávky západní pomoci. „I když sankce na ruskou ekonomiku působí, oslabují ji (…), tak ještě určitou stabilitu má a může vydržet léta,“ poznamenala. „To Ukrajině nevyhovuje, protože to by znamenalo léta urputných bojů.“
Západ podle ní nejspíš použije odstavený ruský majetek k obnovení Ukrajiny. „Zatím nevíme, jaké procedury použít k tomu, aby se zmrazený majetek mohl předat Ukrajině,“ přiblížila problém, kterému se ve svém projevu věnoval i Stefančuk.
Pro Rusko podle ní není Krym, navzdory tvrzením propagandy, strategicky významný. „Pro Ukrajinu ale Krym obrovský význam má. Je to domovina pro krymské Tatary, ti jinou vlast nemají,“ objasnila. Příslušníci tohoto národa často odmítají přijímat ruské občanství a odmítají se také z okupovaného poloostrova vystěhovat. Cílem Ruska je přitom Krym vylidnit od „neloajálního obyvatelstva a zalidnit ho vlastním obyvatelstvem,“ upozornila Víchová.
S tím se bude Kyjev muset vypořádat po osvobození Krymu. „Co udělat s ruskými občany, kteří se přistěhovali? Máme mechanismy na vyhoštění desítek a stovek lidí, ale tady se bude jednat o stovky tisíc lidí. Co s majetkem, který byl zabrán a desetkrát přeprodán?“ nastínila některé problémy. Řešení a právní mechanismy by podle ní mohla přinést právě Krymská platforma.
Studio ČT24: Ukrajinistka Víchová po summitu Krymské platformy (zdroj: ČT24)