Praha hostí mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy. Na Pražském hradě začal večeří, debatovat se bude ale hlavně v úterý. Čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa budou jednat především o rozšiřování protiruských sankcí a jak obnovit územní celistvost Ukrajiny. Do Prahy už dorazil například předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.
V Praze začal summit Krymské platformy, jedná o ruské agresi i sankcích
Šéf ukrajinského parlamentu jednal s předsedkyní české sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) mimo jiné o konfiskaci zmrazeného ruského majetku.
Kromě toho byly předmětem jednání mezi Stefančukem a Pekarovou Adamovou také situace na frontě, potřeby ukrajinské armády a ochrana kritické infrastruktury. V příspěvku na sociální síti X Stefančuk poděkoval Česku za všestrannou podporu a solidaritu s Ukrajinou, která už více než půldruhého roku čelí otevřené ruské invazi.
Krymská platforma, která vznikla již v roce 2021, tedy před plnohodnotnou ruskou invazí na dříve neokupovaná území Ukrajiny, slouží jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. Nová ruská agrese její činnost zintenzivnila a rozšířila.
Summitu se zúčastní čtyři desítky zástupců parlamentních komor z celého světa. Kromě představitelů z většiny zemí Evropské unie a Velké Británie potvrdili účast také z Kanady nebo Sierry Leone.
Předseda sněmovního bezpečnostní výboru Pavel Žáček (ODS) je přesvědčený o tom, že je zcela správné, že se připomíná i otázka ruské okupace Krymu.
„Všichni chápou, byť jsou různých pohledů, že narušit svrchovanost jednoho státu z jakéhokoliv důvodu a porušit mezinárodní právo, které jsme těžce budovali v důsledku druhé světové války, je rozkolísání celého světa a dopady a neřešení vedly k tomu, že dneska máme jeden konflikt, který nevíme, kdy skončí, a myslím si, že můžeme hledat určité linky ke konfliktu druhému, který začal na Blízkém východě,“ řekl Žáček v Interview ČT24. Dodal, že někteří partneři začali s pomocí Ukrajině později, a válka proto trvá dodnes.
Pavel Žáček byl hostem pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra si myslí, že je dobře, že se platforma koná na Hradě. „Praha vždycky sloužila jako místo setkávání pro utiskované na území Ruské říše. Jsem velmi rád, že jsou tady vítáni Krymští Tataři, jejich osud byl velice složitý a Krym je jejich domovina,“ popsal v Událostech, komentářích.
„Bránit Ukrajinu bez Krymu je těžké, potřebuje přístup k Černému moři. Z druhé strany pustit Krym je i pro Rusko nepochybně složité, protože chce mít přístup do Středomoří,“ řekl.
Ani člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) si nedovede představit, že by se Rusko vzdalo námořní základny v Sevastopolu. Je přesvědčený, že Rusové udělají všechno, aby si ji uchovali, a válka tak bude dál pokračovat.
Události, komentáře: Ukrajinský Krym (zdroj: ČT24)
Rozšíření sankcí
V úterý promluví na dálku Volodymyr Zelenskyj a na místě vystoupí předseda ukrajinského parlamentu Stefančuk, předsedové obou komor českého parlamentu, premiér Petr Fiala (ODS) či ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Následovat bude plenární zasedání s prezentacemi expertů a příspěvky předsedů a představitelů parlamentů zúčastněných zemí.
Mezi tématy aktuálního pražského summitu by měly být protiruské sankce. Podle členky expertní sítě Tetiany Pechonchykové z Centra pro lidská práva ZMINA by měli členové platformy diskutovat o možném rozšíření sankcí například na lidi, kteří jsou spojeni s odpíráním zdravotnické péče politickým vězňům.
Sankce se podle další z expertek a právničky z Regionálního centra pro lidská práva Daryny Pidhornové nedotýkají ani lidí, kteří se podílí na ničení kultury a historie na okupovaných územích.
Pechonchyková chce upozornit na konkrétní příběhy lidí, kteří trpí pod ruskou agresí, a na politické vězně držené v detenčních centrech. Podle ní nemají přístup ke zdravotnické péči a jsou kvůli tomu v bezprostředním ohrožení života.
Děti se připravují ve škole na válku
Jedním z dalších témat bude také militarizace dětí na okupovaném Krymu. „Byl přijat dokument o patriotické výchově. Všechny školy by se měly postarat o patriotickou výchovu s jasně definovaným cílem připravit děti na službu v armádě,“ popsala Olga Skripniková, která je předsedkyní správní rady Krymské skupiny pro lidská práva.
Militarizace dětství pod taktovkou ruského ministerstva obrany se projevila taky ve sportovních a religiózních organizacích. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu tento fenomén ještě zesílil, děti například pochodují ve vojenských uniformách nebo se ve škole učí rozborku a sborku zbraní.
Ukrajinští aktivisté považují militarizaci dětství za závažný problém, který je potřeba řešit ještě před osvobozením okupovaného poloostrova. Už teď vzniká distanční platforma, která by měla dětem formou hry vštěpovat hodnoty západního světa.
Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla z iniciativy ukrajinského prezidenta Zelenského. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu. Summit má přiblížit dopady anexe na stav základních lidských práv tamních obyvatel, na globální potravinovou bezpečnost i na dodržování dohod a pravidel ve světě.