Alternativa k vítězství Ukrajiny nad Ruskem nesmí existovat. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to zdůraznil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Západ vyzval k poskytnutí další pomoci. Rychlost doručení zbraní na Ukrajinu je podle Zelenského teď nejdůležitější. Každoroční konference se účastní politické špičky z celého světa.
Zelenskyj ve videoprojevu ocenil snahu spojenců, kteří jeho zemi pomáhají v boji proti Rusku. „Děkuji všem, kteří Davidovi poskytli prak,“ poznamenal Zelenskyj s tím, že Goliáš může padnout už letos.
„Nesmí být žádná alternativa než vítězství Ukrajiny. Není žádná alternativa k naší jednotě, neexistuje žádná alternativa k osvobození naší země a našeho lidu,“ prohlásil prezident.
Kritika otálení Západu
Zároveň však varoval, že Rusko využívá otálení Západu ve svůj prospěch a ke způsobení dalších škod na Ukrajině. Zatímco západní země diskutují o dodávkách tanků na Ukrajinu, ruský prezident Vladimir Putin zvažuje, jak utáhnout smyčku kolem Moldavska, obává se ukrajinská hlava státu. Podle Zelenského se Putin na Ukrajině zastavit nehodlá, a Kyjevu proto nezbývá nic jiného než vstoupit do EU a NATO.
„Bohužel, nepřítel stále může zničit spoustu životů, spoustu. Právě proto si musíme pospíšit, potřebujeme rychlost, rychlost našich dohod, pomoci, která posílí náš úder, rychlost rozhodnutí, která omezí ruský potenciál,“ zdůraznil Zelenskyj.
Podle německého kancléře Olafa Scholze Putin nikdy nečekal, že by se Západ mohl tak jednotně postavit ruské agresi a podpořit Ukrajinu. Scholz v Mnichově vyzval západní spojence, aby se připojili k Německu s dodávkami tanků na Ukrajinu. Putinovy mocenské ambice nesmí zvítězit, zdůraznil německý kancléř. „Německé tanky Leopard budou na Ukrajině nejpozději v posledním březnovém týdnu,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
Německá podpora Ukrajině včetně poskytování moderních zbraní budou podle Scholze pokračovat tak dlouho, dokud to bude třeba. „Vždy ale budeme jednat tak, abychom konflikt nevyhrotili,“ uvedl. Berlín dlouhodobě ujišťuje, že rozšíření války do dalších zemí chce zabránit.
Porušení tabu
Přepadení Ukrajiny je ukázkou nového kolonialismu, prohlásil na konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron, který vyzval spojence ke zintenzivnění vojenské pomoci Kyjevu. „Pro napadení Ukrajiny neexistuje žádné ospravedlnění. To, co na Ukrajině nyní vidíme, to je nový imperialismus. Invazí na Ukrajinu byla porušena tabu. A tato tabu porušil člen Rady bezpečnosti OSN,“ upozornil s tím, že Rusko je dnes mocností, která ve světě vyvolává nerovnováhu.
Macron odsoudil ruské útoky na civilisty, ničení civilní a energetické infrastruktury či jaderné vyhrožování. „Nesmíme také podceňovat roli Íránu,“ řekl. Teherán poskytl ruské armádě drony, s nimiž Rusko útočí na ukrajinská města.
Šéf Elysejského paláce se vyjádřil i k budoucnosti. „Geografii Ruska nikdo nezmění, Rusko bude vždy součástí Evropy,“ konstatoval Macron. Poznamenal, že on bude vždy podporovat dialog, který ale teď není možný. „Rusko si nyní vybralo válku. Je jasné, že Rusko tuto válku vyvolalo a že Rusko tuto válku nesmí vyhrát,“ zdůraznil.
Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha je důležité, že se Západ až na výjimky shoduje, že podmínky případných mírových jednání si určí sama Ukrajina. A to jak z morálního, tak z čistě pragmatického hlediska. „Pokud by byl Ukrajině nějaký mír vnucen, tak ten mír nebude životaschopný, nebude dlouhodobě udržitelný. Je to správné z morálního hlediska, ale i z politicky velmi praktického hlediska,“ podotkl v Událostech, komentářích.
Loňská naděje pohasla
Rovněž šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen ve svém projevu odsoudil jednání šéfa Kremlu. „To, čeho jsme svědky na Ukrajině, není válka mezi Západem a Východem, není to válka mezi Ruskem a NATO nebo Evropskou unií, je to válka mezi právním státem a zákonem silnějšího,“ konstatoval Heusgen.
Šéf konference připomněl, že když loni tato významná bezpečnostní akce končila, mezi účastníky byla naděje, že Putin od chystané agrese ustoupí, když mohl v Mnichově vidět jednotu Západu. „Všichni víme, že to dopadlo jinak. Poprvé od konce druhé světové války jedna evropská země popřela existenci jiného evropského státu,“ kritizoval Heusgen ruský vpád na Ukrajinu.
Loňská Mnichovská bezpečnostní konference skončila 20. února. O čtyři dny později ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Na letošní akci v Mnichově, které se kvůli významu říká Davos obranné politiky, Rusko pozváno nebylo. „Ruská a také íránská delegace v Mnichově chybí z rohodnutí šéfa bezpečnostní koneference,“ podotkl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
Bezpečnostní konference se účastní politici a experti z téměř sta zemí. Mezi účastníky nechybí německý kancléř Olaf Scholz, americká viceprezidentka Kamala Harrisová, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či představitelé Evropské unie a OSN. Česko zastupuje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a v Mnichově je i zvolený prezident Petr Pavel.
Kromě války se letošní diskuze budou věnovat i takzvanému globálnímu Jihu. Pozvánku proto dostali i představitelé jihoamerických, afrických, jihoasijských a tichomořských zemí.
„Závazné závěry z mnichovské konference nelze očekávat, její význam spočívá v tom, že umožňuje diplomatům, státníkům, premiérům, ministrům setkávat se na neformální úrovni a probírat věci, které se pak běžně probírají na summitech,“ vysvětluje zpravodaj ČT Polák.
Konferenci doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Na místě je okolo 4500 policistů. Oblast kolem hotelu Bayerischer Hof je uzavřená, což se týká i přilehlého náměstí Promenadeplatz, kde pro obyvatele a zákazníky obchodů vznikly zvláštní koridory.
Souběžně s konferencí se stejně jako v minulosti konají demonstrace, kterých je nahlášeno okolo dvou desítek s celkovými asi deseti tisíci účastníky. Protestují odpůrci NATO, mírové spolky žádající odzbrojení či hnutí Querdenker. Toto kontroverzní hnutí, jehož název znamená jinak smýšlející, sdružuje mimo jiné odpůrce karanténních opatření či politického uspořádání Německa, zastánce Putina nebo příznivce konspiračních teorií.
