Pavel na mnichovské konferenci jednal s Macronem i Cichanouskou

Zvolený český prezident Petr Pavel se v pátek sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později také s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Jednali spolu na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Pavel dal předem najevo, že chce konferenci využít k navázání kontaktů.

Petr Pavel s Emmanuelem Macronem hovořil v mnichovském hotelu Bayerischer Hof, kde se koná i bezpečnostní konference, na kterou oba přijeli. Pavel je jedním z dvojice jejích českých účastníků, přijel také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jednání zvoleného českého prezidenta s Macronem se zúčastnil mimo jiné i velvyslanec v Německu Tomáš Kafka.

Emmanuel Macron nepřímo vstoupil do české předvolební kampaně, když se tři dny před prvním kolem voleb sešel s Pavlovým protikandidátem Andrejem Babišem (ANO). Babiš se pak o Macronovi opakovaně zmiňoval v předvolebních debatách. S Pavlem se naopak setkal až nyní, necelé tři týdny po druhém kole českých voleb. Zvolenému prezidentovi zaslal ten francouzský po jeho vítězství gratulaci.

Po jejich páteční schůzce nebyl prostor pro otázky novinářů, ale oba její účastníci se k ní později vyjádřili na sociálních sítích. Petr Pavel ještě před odjezdem do Mnichova řekl, že tuto významnou bezpečnostní akci chce využít k navázání kontaktů pro svou budoucí roli hlavy státu. Tak podle něj vypadalo i jednání s francouzským prezidentem.

„Zajímaly ho vize mého prezidentství, k nimž patří i snaha překonávat konflikty, spojovat společnost či posílit prestiž Česka v zahraničí,“ uvedl Pavel. Macron po setkání vyzdvihl vztahy mezi Českem a Francií a slíbil jejich další posilování.

Zmínil se také o Pavlově „hrdinství při záchraně 53 francouzských vojáků v Jugoslávii v roce 1993“. Pavel tehdy stál v čele 29členné skupiny dobrovolníků, jež dostala do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvázli pod minometnou palbou ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami.

Po zahájení bezpečnostní konference měl Pavel naplánována další jednání. Hovořil například s běloruskou opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou, po jednání uvedl, že spolu hovořili o rostoucím vlivu Ruska na Bělorusko a jeho přítomnosti na běloruském území. „Jsem připraven podporovat demokratické Bělorusko, které (Cichanouská) reprezentuje, na mnoha úrovních a v různých oblastech,“ uvedl Pavel, který do prezidentské funkce nastoupí 9. března.

Večer se Pavel zúčastní slavnostní večeře pro šéfy států a vlád. V sobotu, kdy bude konference pokračovat, se zúčastní panelové diskuse o válce na Ukrajině spolu s premiéry Dánska, Finska, Estonska, Švédska a také ukrajinským ministrem zahraničí Dmytro Kulebou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled