Ofenziva začala, řekl Zelenskyj. Ukrajinští obránci odráží okupanty v mnoha směrech

Očekávaná ruská ofenziva už začala, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Okupanti útočí z několika směrů, podle generálního štábu obránci odrazili útoky u šestnácti obcí. Ukrajina očekává také další vzdušné údery a upozorňuje, že Kreml změnil jejich taktiku. Nově se snaží zahltit protivzdušnou obranu slepými střelami.

„Ruské útoky už přicházejí z několika směrů,“ prohlásil ukrajinský prezident s tím, že očekávaná ruská ofenziva začala. Ukrajinští obránci podle něj dokáží odolávat ruskému postupu, dokud sami nebudou schopni zahájit protiofenzivu. Zopakoval zároveň výzvy k větší vojenské pomoci Ukrajině ze strany Západu. „Moderní zbraně samozřejmě urychlují mír. Zbraně jsou jediný jazyk, kterému Rusko rozumí,“ zdůraznil Zelenskyj.

Rusové se stále snaží prorazit ukrajinské obranné linie v Donbase. „Hlavní úsilí nepřítel soustředil na útočné operace ve směru na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarsk,“ rekapituluje ukrajinský generální štáb. Mezi místy, kde ruské útoky neuspěly, zmiňuje i obce v Chersonské oblasti na jihu země a v Donbasu na východě, včetně Bachmutu a Vuhledaru. Celkem se podle ukrajinského velení podařilo odrazit útoky u šestnácti obcí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že podle ukrajinských představitelů je cílem ruských vojsk dobýt Bachmut před 24. únorem, kdy uplyne první výročí rozpoutání plnohodnotné války. To by ale vyžadovalo výrazně rychlejší postup, než jaké bylo tempo v posledních měsících. Bližší realitě se expertům zdá pragmatický odhad šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina, že jeho bojovníci obklíčí Bachmut do března či dubna.

ISW odhaduje, že jelikož není pravděpodobné, že by Kreml získal Bachmut do blížícího se výročí velké invaze, mohl by se opět uchýlit k další vlně vzdušných a raketových útoků vůči civilním cílům. Skutečné vojenské úspěchy se totiž invazním vojskům nadále vyhýbají.

Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany podotýká, že pro obě strany konfliktu má Bachmut spíš symbolický význam, je ale branou ke Slovjansku a Kramatorsku, o něž Rusové usilují a nedaří se jim tam proniknout. Právě v těchto městech ruští ozbrojenci v roce 2014 vyvolali válku v Donbasu. „Samotná obrana Bachmutu, která trvá mnoho měsíců a nesmírným způsobem vyčerpala útočící Rusy, svým způsobem už účel splnila,“ míní analytik.

Rusům podle něj „svým způsobem dochází dech“, klesá motivace a morálka vojáků, což se na bojišti projeví i v budoucnu. „Ani oni nemohou válku vést donekonečna, zvlášť když je úplně nadsazeno politické hledisko racionálnímu vojenskému hledisku,“ domnívá se Řepa.

Samotný Bachmut čelil ruskému ostřelování ve čtvrtek. V obytné části města projektily zabily pět obyvatel, dalších devět lidí dle úřadů utrpělo zranění. Ukrajinská generální prokuratura vyšetřuje útok jako potenciální válečný zločin.

Nahrávám video

Nová taktika raketových útoků

Moskva podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka taktiku vzdušných úderů mění. Používá střely bez výbušných hlavic. „Chtějí přetížit náš protivzdušný systém, aby získali další šanci zasáhnout zařízení infrastruktury,“ řekl Podoljak a dodal, že protivzdušná obrana se přizpůsobuje.

Podle prezidentského poradce se Rusko potýká s „vyčerpáním raket“ a jejich nedostatek ho nutí ke změně taktiky. Míchá starší střely ze sovětské éry s „novými střelami, které mají určitou hodnotu“, poznamenal Podoljak. V listopadu o podobném postupu hovořilo i britské ministerstvo obrany, podle nějž Moskva zřejmě odstraňuje i jaderné hlavice ze starých řízených střel.

Dalším novým prvkem ruské strategie je podle AP použití toho, co Podoljak nazval „zvláštními vzdušnými balony“, přičemž nechtěl zacházet do podrobností ohledně jejich předpokládaného účelu. Mohou však být určeny k případnému zmatení nebo poskytnutí zpravodajských informací o ukrajinské protivzdušné obraně, píše agentura.

Ukrajinské úřady ve středu oznámily, že nad Kyjevem zjistily asi šest nepřátelských balonů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana většinu z nich sestřelila. Podle úřadů mohly nést mimo jiné průzkumné zařízení. „Nepřítel chce, abychom na tyto balony, které nic nestojí, použili naši protivzdušnou obranu, jež chrání naše strategické objekty,“ uvedl mluvčí letectva Jurij Ihnat.

Ruští okupanti za uplynulý den přišli o dalších osm stovek mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Celkové ruské ztráty na Ukrajině podle něj vzrostly na 141 tisíc mužů. Statistiku nelze nezávisle ověřit, například analytici z nezávislé vyšetřovací organizace Conflict Intelligence Team, jež pochází z Ruska, odhadují ztráty své země na víc než čtvrt milionu mužů.

Britská vojenská rozvědka v pátek odhadla celkové ztráty ruské armády i wagnerovců na 175 až 200 tisíc mužů, z toho čtyřicet až šedesát tisíc mrtvých. „Podle moderních měřítek tato čísla představují vysoký poměr zabitých v porovnání s počtem zraněných. Skoro určitě to souvisí s mimořádně primitivním stavem zdravotnické péče u většiny (ruských) ozbrojených sil,“ píší britští zpravodajci, podle nichž nejspíš má většinu ztrát na svědomí ukrajinské dělostřelectvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled