Jako skvělý příklad solidarity s Ukrajinou označila Česko šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve videoprojevu na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze. Poděkovala českému předsednictví v Radě EU, projevily se podle ní znalosti a zkušenosti země. Česko bloku předsedá do prosince. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) při této příležitosti uvedla, že v sedmadvacítce nepanuje shoda na rozšíření Evropské unie.
Česko je skvělým příkladem solidarity s Ukrajinou, prohlásila šéfka Evropské komise
Von der Leyenová ocenila přijetí více než 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedla také, že Česko je jedním z největších dárců napadené zemi, například co se týká vojenského materiálu.
„Děkuji českému předsednictví v Radě EU. Poslední měsíce opakovaně ukázaly, jak cenné jsou znalosti a zkušenosti vaší země,“ řekla i v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Česko je podle šéfky Evropské komise zcela spolehlivé, principiální a snaží se udržet evropskou jednotu.
Rusko podle ní činí další a další zoufalé agresivní kroky. Ujistila, že EU bude naopak odhodlána dále podporovat napadenou zemi, poskytovat finanční pomoc či pomáhat při obnově energetické a železniční sítě či škol.
Ruský prezident Vladimir Putin podle šéfky Komise používá energie jako zbraň. Od únorového začátku invaze se ale podařilo nahradit velký podíl ruského plynu, například díky LNG ze Spojených států, což umožnilo naplnit zásobníky plynu na téměř 95 procent, konstatovala von der Leyenová. „Zároveň se nám podařilo omezit spotřebu plynu o patnáct procent,“ dodala. Apelovala na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, které jsou podle ní hlavním zdrojem budoucnosti.
Rusko podle von der Leyenové vede válku i proti evropským hodnotám a chce znovu mít zóny vlivu jako v minulosti. EU podle ní proto musí pevně stát za Ukrajinou. Uvedla také, že blok má historickou odpovědnost podpořit země, jež usilují o vstup do EU, v jejich aspiracích.
Lídři zemí EU v červnu oficiálně označili za kandidáty na členství Ukrajinu a Moldavsko, tedy dvě země, které o přijetí požádaly bezprostředně po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. V červenci sedmadvacítka po letech průtahů oficiálně spustila přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. V říjnu Evropská komise doporučila členským zemím udělit status kandidáta Bosně a Hercegovině.
Blízko EU nesmí vzniknout geopolitické vakuum, upozornila Pekarová Adamová
Rozšíření Evropské unie není ale podle šéfky české sněmovny Pekarové Adamové zatím jednoznačné. „Nejedná se o konsenzuální téma. Je mi jasné, že má řada Evropanů z rozšiřování Unie strach,“ uvedla Pekarová Adamová. Kandidátské země podle ní musí splnit všechny podmínky vstupu, je ale nutné v první řadě vnímat celkový obrázek.
„Necháme-li kandidátské země čekat před našimi dveřmi, naše bezpečnost a prosperita tím jedině oslabí,“ poznamenala šéfka dolní komory. „Pokud v našem sousedství vytvoříme geopolitické vakuum, bude ochotně zaplněno našimi nepřáteli,“ dodala.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) řekl, že udělení kandidátského statusu Ukrajině a některým dalším zemím zejména z oblasti západního Balkánu znamená pro Evropu velký závazek. „Je to však také geostrategická investice do míru, bezpečnosti a ekonomického růstu v celé Evropě,“ poznamenal. V projevu shrnul dosavadní české předsednictví v Radě EU a uvedl, že nadcházející zbývající týdny budou možná nejnáročnější.
Pekarová Adamová se též vyjádřila k debatám o zavedení rozhodování kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti v otázkách zahraniční či daňové politiky. O možné reformě unijních pravidel dříve v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz. Diskusi považuje předsedkyně sněmovny za potřebnou, problémy EU ale změna pravidel rozhodování podle ní nevyřeší.