V Bruselu zasedá Evropská rada, jejím hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Po sedmi hodinách diskuse lídry krátce před půlnocí stále rozdělovala především otázka zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách a nebylo jasné, zda během noci budou moci oznámit dohodu. Lídři chtějí také projednat další podporu Ukrajině a tlak na Rusko. Na začátku jednání se k nim na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle šéfa Evropské rady Charlese Michela pronesl „silnou řeč“.
Lídři zemí na úvod summitu vyslechli předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou a poté k nim promluvil ukrajinský prezident. Podle Michela dal mimo jiné najevo obavy, že Rusko zaútočí na Kachovskou vodní elektrárnu. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) by Moskva mohla z tohoto útoku chtít falešně obvinit Kyjev.
„Kreml pokračuje v zabíjení civilistů a v útocích na nevojenské cíle a kritickou infrastrukturu. To znovu ukazuje skutečnou tvář této útočné války,“ uvedl na Twitteru po Zelenského summitovém vystoupení Michel. Evropští lídři by měli vyzvat k včasnému poskytnutí tří miliard eur (73,5 miliard korun) již dříve slíbené makroekonomické pomoci Ukrajině i k přípravě podmínek pro dlouhodobou finanční podporu země.
Lídři zemí patrně odsoudí nelegální ruské pokusy o anexi ukrajinských území a budou hovořit o tom, jak „dále zvýšit tlak na to, aby Rusko ukončilo svou útočnou válku“. Summit má také pohrozit dalšími sankcemi Bělorusku, pokud by se zapojilo do ruské invaze.
Lídry rozděluje strop na ceny plynu
Debata o energetice navazuje na úterní návrh Evropské komise, která s cílem zmírnit současnou krizi navrhla mimo jiné zahájit společné nákupy plynu, vytvořit mechanismus nouzového omezení jeho ceny nebo vytvořit pravidla solidarity mezi členskými zeměmi. Do plánu však nezahrnula strop na cenu plynu používaného k výrobě elektřiny – takové opatření má v EU značnou podporu, naráží však na odpor Německa a některých dalších zemí.
„Očekávám velmi intenzivní debatu a velmi, velmi dlouhý večer,“ řekla při příchodu na summit estonská premiérka Kaja Kallasová. Potvrdila tak slova některých diplomatů, kteří avizovali, že jednání by se mohlo protáhnout do brzkých ranních hodin, nebo i do dalších dní.
Aktualizovaný návrh závěrů summitu obsahuje výzvu, aby Komise urgentně pracovala na dočasném rámci pro cenový strop. Tato výzva ji přímo nezavazuje k předložení konkrétního návrhu, na které tlačí velká část zemí včetně Itálie nebo Španělska. Diplomaté očekávají, že právě tento bod vyvolá nejdelší diskuse a že „hra o slovíčka“ může trvat dlouhé hodiny. Kromě toho se předběžné závěry dotýkají jednotlivých prvků plánu EK, přičemž je pravděpodobné, že alespoň části z nich Evropská rada vyjádří podporu.
Jistý unijní činitel pozdě večer sdělil, že naprostá většina lídrů se s body týkajícími se plánu Komise a s výzvou týkající se stropu na plyn spalovaný v elektrárnách ztotožnila. Proti se ale údajně postavilo Německo a Maďarsko, které začaly prosazovat zásadní změnu. Ta by vyžadovala, aby budoucí návrhy Komise v této oblasti znovu musela potvrdit Evropská rada a nikoli pouze kvalifikovaná většina zemí v Radě EU. Diplomatický zdroj nevyloučil, že by debata o energetických plánech mohla být nakonec přerušena bez dohody.
„Je patrná silná vůle shodnout se na společných závěrech,“ řekl předtím jiný unijní činitel obeznámený s průběhem jednání. Později dodal, že lídři jsou stále soustředění na téma vysokých cen energií a že chtějí dospět k „plnohodnotnému textu“. Naznačil přitom, že diskuse je ještě poměrně daleko od konce a že může dojít k dalším zásahům do závěrů.
Kromě Německa se dosud k omezování ceny plynu stavělo zdrženlivě také Nizozemsko. Jeho premiér Mark Rutte nicméně ve čtvrtek uvedl, že není proti evropským cenovým stropům. „Musíme se jen ujistit, že budou fungovat,“ řekl. Dodal, že Nizozemsko chce mít jistotu, že cenové stropy povedou ke snížení nákladů a že plyn bude nadále proudit.
Putin se přepočítal, uvedl Scholz
Evropská unie od sankcí a tlaku vůči Moskvě neustoupí, dokud Rusko nezastaví svou útočnou válku proti Ukrajině, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruský vládce Vladimir Putin se podle něj přepočítal ve slabosti Ukrajiny a ostatních Evropanů.
„Když Putin v únoru válku začal, mnozí se domnívali, že Ukrajina bude do několika dní obsazena. Věřil tomu i Putin,“ prohlásil ve čtvrtek Scholz v německém parlamentu. „Dopadlo to jinak, protože Ukrajinci svou zemi statečně a za cenu velkých a bolestivých obětí brání. Dopadlo to jinak i díky tomu, že Ukrajinu podpořili její partneři včetně nás, a to politicky, finančně, humanitárně i zbraněmi,“ míní.
Ruský diktátor podle Scholze neútočí jen na Ukrajince. Potraviny a energetické suroviny zneužívá také jako zbraně proti Evropě a světu. Ani to ale Putinovi nevyjde, domnívá se kancléř, neboť Evropa vzejde z celého konfliktu jednotnější a nezávislejší.
Scholz připomněl, že západní demokratické země odpověděly na agresi také ekonomickými postihy a že balíky sankcí uvalila i Evropská unie. „V tomto kurzu budeme pokračovat, dokud Rusko povede brutální útočnou válku,“ tvrdí.
