Evropská rada by měla přijmout nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů za dva týdny na jednání Evropské rady, uvedl její místopředseda Charles Michel. Část unijních zemí během neformálního summitu Evropské rady na Pražském hradě požadovala plošné stanovení maximálních cen, ale zejména Německo, Nizozemsko a Dánsko to stále odmítají. Český premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že v EU je stále větší podpora oddělení cen plynu od cen elektřiny. Unijní státy také stále více podporují společné nákupy plynu, doplnila ho šéfka Evropské komise von der Leyenová.
Pražské summity špiček EU a partnerských zemí
- 23:11
On-line reportáž pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
- 22:29
Premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech, komentářích uvedl, že národní řešení energetické krize nepovažuje za správná, tudy podle něj cesta nevede. Na otevřeném trhu to dle jeho názoru nemůže vést k dobrému výsledku, protože Česko nemůže konkurovat pomocí třeba sousednímu Německu. "Cestou je najít společné řešení, jak snížit ceny energie. Musíme k němu dospět," věří.
- 22:23
"Všechny evropské země se dnes hlásí k tomu, že chtějí šetřit energiemi, že se chtějí zbavit závislosti na zdrojích energií z Ruska," řekl premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech, komentářích. K tomu ale podle něj musí vést konkrétní opatření, třeba nalezení nových energetických zdrojů.
Leitmotivem neformálního summitu Evropské rady v Praze byl hlavně spor o zastropování cen plynu. Pražský hrad hostil druhý summit ve dvou dnech. Ve čtvrtek dorazili lídři téměř všech evropských zemí.
V pátek ve Španělském sále zasedli členové Evropské rady v půl jedenácté dopoledne. Jejich jednání nemělo oficiální výstup, k tomu dojde až na formálním bruselském summitu za čtrnáct dní, ale někteří politici měli v Praze ambici pokročit v jednání ohledně opatření proti energetické krizi i o pomoci Ukrajině.
Setkání na Pražském hradě provázel spor o zastropování cen plynu. Společné unijní řešení totiž požaduje patnáct členských států, ale Německo, Dánsko a Nizozemsko jakékoli stropy pro plyn odmítají. Polský premiér Mateusz Morawiecki již při příchodu na Hrad prohlásil, že Německo musí „odložit svůj egoismus“. Po jednání uvedl, že lídři zemí Unie vyzvali Evropskou komisi, aby rychle připravila plán na snížení cen energií.
Společné nákupy
Stále větší podporu mezi státy má podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové návrh na společné evropské nákupy plynu od příštího roku tak, aby se vzájemně nepřeplácely.
Podle šéfky Komise aktuálně tvoří podíl ruského plynu importovaného do EU 7,5 procenta, zatímco dříve to bylo čtyřicet procent. Unii se podle von der Leyenové také podařilo snížit celkovou spotřebu o desetinu a naplnit zásobníky na téměř devadesát procent, což znamená o patnáct procent vyšší zásoby než stejnou dobou loni.
Za zásadní považuje von der Leyenová kromě společných nákupů plynu také ustálit jeho cenu a zabránit spekulacím s ní. Dalším krokem je částečné oddělení dopadu cen plynu na cenotvorbu elektrické energie.
Společný nákup plynu podpořil také slovenský premiér Eduard Heger. Apeloval na to, aby se od chvíle, kdy se začnou plnit zásobníky po letošní topné sezoně, začal nakupovat plyn společně. „Všichni jsme komunikovali urgentnost snížení cen, jsou pro naše ekonomiky neúnosné,“ uvedl s tím, že takový hlas nezněl pouze ze Slovenska, které je na plynu hodně závislé, ale i z dalších zemí.
Debata o cenové odluce
Po jednání v české metropoli roste také ochota států podpořit oddělení cen plynu od cen elektřiny, doplnil český premiér Petr Fiala. Podle něj by to znamenalo ve výsledku snížení cen pro občany i firmy v Evropské unie. Zopakoval, že je podle něj nutné také hledat celoevropské možnosti pomoci s cenami energií velkým firmám, které není možno podporovat ze státních rozpočtů.
Polský premiér Morawiecki zmínil, že řada lídrů kritizovala podpůrný energetický balík Německa, který dává neférovou konkurenční výhodu tamním firmám. „Musíme využít síly Evropské unie k tomu, abychom stanovili maximální ceny plynu,“ prohlásil po jednání Morawiecki, který patří k hlasitým zastáncům zavedení cenového stropu.
EU by podle něj na podporu obyvatel ohrožených energetickou krizí mohla využít i peníze zabavené ruským oligarchům. Podle něj jde až o 350 miliard eur (v přepočtu zhruba 8,5 bilionu korun).
Německo podráždilo zejména státníky ze zemí ve východní polovině EU svým novým plánem vynaložit 200 miliard eur (tedy téměř pět bilionů korun) na zmírnění dopadů vysokých cen energií. Podle expertů i politiků by to mohlo znevýhodnit ostatní země EU. Část zemí proto volá po společném postupu. „Musíme najít společný postup. Takový, aby bohaté země s vyššími rozpočty nepřeplatily ty ostatní,“ uvedla estonská premiérka Kaja Kallasová.
Morawiecki dal najevo, že si myslí, že německý plán narušuje unijní pravidla. „Jestli je toto rovný, férový a spravedlivý přístup k pravidlům společného trhu Evropské unie, tak tomu nerozumím,“ konstatoval.
Švédská premiérka Magdalena Anderssonová v tomto ohledu podotkla, že přestože její země není závislá na dodávkách z Ruska, bude postoj Stockholmu solidární. „Podpoříme potřebná opatření, protože víme, jak je na něm závislá řada domácností a firem napříč Evropou,“ uvedla. Diskutovat chce především o oddělení cen plynu a elektřiny.
Po jednání ale zmínil německý kancléř Scholz, že na summitu se podařilo odstranit nepochopení ohledně plánu německé vlády na zmírnění dopadů vysokých cen energií v objemu 200 miliard eur. Program znovu obhajoval a zmínil národní opatření, které přijaly Itálie, Španělsko či Nizozemsko.
„Využil jsem příležitost, abych svým protějškům balíček vysvětlil a zasadil ho do evropského kontextu“ řekl Scholz. Řekl, že je důležité snížit ceny zemního plynu a připustil, že vyřešení problému vysokých cen lze dosáhnout jen společně. Zároveň ale obhajoval opatření na národní úrovni. Podle něj jsou nezbytná a budou muset být přijímány ve všech zemích. „Takové programy jsou plánovány, nebo už byly uskutečněny i jinde,“ podtrhl.
Pěšky kolem demonstrantů
Když dopoledne přicházeli politici na Pražský hrad, vzbudil pozornost fakt, že německý kancléř Olaf Scholz dorazil ve společnosti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a nizozemského premiéra Marka Rutteho. Na rozdíl od jiných účastníků summitu, kteří přijeli limuzínami, případně vozy SUV a maďarský premiér dodávkou, přišli pěšky. Předtím pobývali v Hrzánském paláci a hovořili o novém geopolitickém centru Brussels Institute for Geopolitics.
Přicházející či přijíždějící státníky vítalo i skandování demonstrantů, kteří se shromáždili na Hradčanském náměstí u sochy Tomáše Garriguea Masaryka. Část vyjadřovala podporu Ukrajině, další ale skandováním „no veto for EU“ upozorňovali na iniciativu usilující o reformu Unie, která by vzala státům možnost vetovat některé otázky. Petr Fiala nicméně zdůraznil, že reforma EU není téma pro pražský neformální summit.
Ukrajinské téma
Významným tématem jednání Evropské rady byla válka na Ukrajině. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příjezdu hovořil o celoevropském jednotném postoji vůči Rusku. Uvedl, že požádá lídry členských zemí o schválení další společné platby za zbraně pro Ukrajinu. Chce také podporu pro výcvikovou misi.
Během jednání k unijním lídrům promluvil ve videoprojevu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Státy sedmadvacítky požádal o další dodávky zbraní a munice. „Zvyšte dodávky zbraní a munice, abychom se mohli bránit ruskému tlaku… Musíme být zvláště obezřetní, co se týče ochrany naší kritické infrastruktury, a to zejména po sabotáži, která zasáhla plynovody v Baltském moři,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident také znovu vyzval Moskvu, aby stáhla své jednotky z okupované Záporožské jaderné elektrárny.
O potřebě podpořit Ukrajinu hovořili na začátku i předseda Evropské rady Charles Michel a český premiér. „Pomoc jak vojenská, tak ekonomická, by měla pokračovat. Evropská unie slíbila prostředky, které půjčí Ukrajině. Ještě jsme celé prostředky nedodali, o tom se musíme bavit, jakým způsobem se posuneme dál,“ prohlásil Fiala.
Podle německého kancléře Olafa Scholze se snaží ruský prezident Vladimir Putin se snaží rozdělit Evropu, ale nepodaří se mu to. „Oba summity zdůraznily, že ruský útok na Ukrajinu znamenal dějinný zlom,“ prohlásil Scholz po jednání. O Ukrajině hovořil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který po jednání informoval o založení kolektivního fondu určeného pro nákup vybavení pro zemi napadenou Ruskem.
Během jednání lídrů Unie se řešila také otázka migrace. Na začátku summitu o ní jednal slovenský premiér Eduard Heger s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Řekl, že Slovensko rádo pomůže s hlídáním jižní hranice Maďarska. „Pokud bude chtít požádat, odpoví,“ uvedl Heger. Orbán podle slovenského premiéra o vysokém počtu běženců jedná i s rakouským protějškem. Česko kvůli přílivu migrantů zavedlo kontroly na hranicích se Slovenskem, zatím do 28. října.
Druhý den, druhý summit
Praha hostila dva summity v řadě. Ve čtvrtek se rovněž ve Španělském sále uskutečnilo premiérové zasedání Evropského politického společenství (EPC). Na něj byli pozváni představitelé téměř všech zemí starého kontinentu s výjimkou těch, kteří se dopouštějí agrese vůči Ukrajině – tedy Ruska a Běloruska.
Jednání zástupců evropských zemí v Praze označil premiér Fiala za povedené a dodal, že jde o „reklamu pro Českou republiku“. Doufá, že jednání budou mít konkrétní dopady. „Oba dva dny byly myslím důkazem, že naše země má nyní v zahraničí potřebný kredit a důvěru partnerů,“ doplnil.
Na Hradě se sešli premiéři či prezidenti pětačtyřiceti států bez ohledu na členství v EU, tedy včetně britské premiérky Liz Trussové nebo tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Český premiér akci zhodnotil jako užitečný prostor pro diskusi v kritický okamžik, kdy je kvůli ruské agresi na Ukrajině ohrožena stabilita a bezpečnost Evropy.
