Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
Zelenskyj minulý týden absolvoval první oficiální návštěvu Ázerbájdžánu – za poslední více než čtyři roky se však s Alijevem setkal už posedmé.
Kyjev se začal s Baku sbližovat na pozadí ochlazení vztahů mezi Ázerbájdžánem a Ruskem, které v prosinci 2024 sestřelilo letadlo společnosti Azerbaijan Airlines.
„Ázerbájdžánu roztržka s Ruskem ohledně sestřeleného letadla a vítězství ve válce o Náhorní Karabach, kde jednotky ruských mírotvorců působily jen jako poněkud komická stafáž, rozvázala ruce a posílila jeho sebevědomí v zahraniční politice,“ poznamenal politický geograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.
Na počátku devadesátých let se tehdy Armény převážně obývaný Náhorní Karabach odtrhl za pomoci Jerevanu od Ázerbájdžánu a vyhlásil mezinárodně neuznanou Republiku Arcach. První válka o Náhorní Karabach skončila příměřím v roce 1994.
Ázerbájdžánu se podařilo získat velkou část Náhorního Karabachu zpět po druhé válce v roce 2020. Konflikt pokračoval v menší intenzitě i v následujících letech a po další úspěšné ofenzivě v roce 2023 vrátil Ázerbájdžán pod svou kontrolu celý region.
Vzájemný respekt
Minulý rok v lednu se Zelenskyj s Alijevem setkali na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, v srpnu si telefonovali, aby odsoudili „cílené letecké ruské údery“ na ropný sklad ázerbájdžánské společnosti SOCAR na ukrajinském území.
Letos v únoru pak ruský útok na Kyjev zasáhl budovu velvyslanectví Ázerbájdžánu. Alijev tehdy prohlásil, že už se tak stalo potřetí a Moskvu obvinil z „úmyslného útoku“ na diplomatické zastoupení, připomněla Meduza.
„Naše vztahy jsou na velmi vysoké úrovni a důležité je, že jsou založeny na vzájemném respektu. Děkuji ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za tuto návštěvu, za naše rozhovory a především za naše dohody. Ukrajina a Ázerbájdžán dnes podepsaly šest dokumentů týkajících se různých oblastí,“ napsal v sobotu Zelenskyj.
Ukrajinsko-ázerbájdžánské vztahy byly historicky dobré vždy, připomíná Kopeček. „Již od roku 2001 jsou (země) společně členy Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj, která je známá pod akronymem svých čtyř členských států jako GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán, Moldavsko),“ zmínil expert.
„Tato organizace vznikla v podstatě za účelem spolupráce zemí, které v nějaké podobě čelily Ruskem podporovanému separatismu. Ačkoliv organizace zatím nepřinesla slibovanou zónu volného obchodu mezi svými členy a v poslední době poněkud dřímá, je to jistý institucionální základ, který demonstruje, že zahraničněpolitické zájmy Ukrajiny a Ázerbájdžánu se v mnoha ohledech shodují a doplňují,“ vysvětlil Kopeček.
Rozvíjení spolupráce
V ázerbájdžánské Gabale obě strany podepsaly šest dohod spojených s různými oblastmi. Klíčovým bodem, kde bude Kyjev s Baku rozvíjet a posilovat spolupráci, je dle Zelenského obranný průmysl.
„Diskutovali jsme také o pokračování energetických iniciativ a zahájení nových. Jsem vděčný Ázerbájdžánu za jedenáct balíků energetické pomoci, včetně pomoci během minulé těžké zimy,“ napsal Zelenskyj.
„Od počátku (plnohodnotné, pozn. red.) ruské invaze na Ukrajinu Ázerbájdžán fungoval spíše jako opatrný podporovatel Kyjeva (humanitární pomoc, energetika) a zároveň jako reexportér ruských uhlovodíků, nicméně postupně se stal pro Ukrajinu důležitým partnerem (právě) v oblasti energetiky,“ konstatoval Kopeček. Podle něj je tedy zcela logické, že i v kontextu blokády Hormuzského průlivu je pro Ukrajinu Ázerbájdžán velmi podstatným partnerem.
Předávání ukrajinského „know-how“
„Ukrajina během války proti agresorovi prokázala odolnost a nyní se o své zkušenosti dělí,“ řekl v Gabale Zelenskyj. „Hovořil jsem s našimi experty, kteří jsou momentálně v Ázerbájdžánu. Určitě naše kolegy podporují. Samozřejmě budeme rozvíjet naši spolupráci a koprodukci,“ uvedl.
Pravděpodobně se jednalo o odkaz na ukrajinský tým umístěný v Ázerbájdžánu, aby se podělil o své „odborné znalosti v oblasti ochrany nebe a kritické infrastruktury“, píše kavkazský server OC Media. Vedoucí týmu Zelenského informoval o „prvních výsledcích jejich práce“ – ta měla probíhat v rámci mezinárodního programu spolupráce iniciovaného Kyjevem.
Zatím není jasné, jakou podporu tento ukrajinský tým expertů Ázerbájdžánu poskytuje. Zelenskyj 19. dubna prohlásil, že Kyjev podepsal s blízkovýchodními zeměmi dohody o vývozu obranných prostředků týkající se boje s drony a systémů protivzdušné obrany. „Už máme žádosti od dalších jedenácti zemí – Blízkého východu a Perského zálivu a postupně se zaměřujeme i na Kavkaz,“ napsal v polovině dubna Zelenskyj na síti X.
Kopeček se domnívá, že spolupráce je aktuálně mírně výhodnější pro Kyjev než pro Baku. „Nicméně i pro Ázerbájdžán je výhodná, a to zejména do budoucna. Ukrajina je velký trh, navíc opravdu disponuje rozsáhlými vojenskými kompetencemi v protidronovém boji, což se ukazuje jako velmi cenné,“ sdělil s tím, že ázerbájdžánský vojenský rozpočet je velký a může si dovolit leccos nakoupit.
Kopeček doplnil, že kompetencemi v používání dronů disponuje i Ázerbájdžán. „Válka s Arménií v roce 2020 byla vlastně první válkou s masivním použitím pokročilých dronů (tehdy zejména bayraktarů) proti pěchotě. Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán leží v bezpečnostně složitém regionu mezi Ruskem a Íránem, bezpečnostní spolupráce s Ukrajinou je pro něj výhodná a důležitá,“ doplňuje expert.
Ukrajinský prezident rovněž vyjádřil ochotu uspořádat další kolo mírových rozhovorů s Ruskem v rámci třístranného formátu, a to na území Ázerbájdžánu.
Rozdílné režimy
Ázerbájdžán a Ukrajina jsou přirozenými partnery, byť z hlediska charakteru politického režimu se obě země velmi odlišují, uvedl Kopeček.
Na Ukrajině je od roku 2022 vyhlášeno stanné právo kvůli ruské vojenské invazi, což brání uspořádání parlamentních a prezidentských voleb. Nezisková organizace Freedom House (FH) píše, že tamní současná administrativa provedla řadu pozitivních reforem v rámci úsilí o posílení demokratických institucí, země se ale stále potýká s korupcí ve vládě, soudnictví a dalších sektorech.
Ázerbájdžánský režim označuje Freedom House jako autoritářský. „Korupce je na denním pořádku a oficiální politická opozice byla oslabena dlouholetým pronásledováním. Úřady v posledních letech výrazně omezily občanské svobody, čímž zanechaly jen velmi malý prostor pro nezávislé vyjadřování názorů či aktivismus,“ uvádí FH.
„Pragmatickou spolupráci s autoritářským Ázerbájdžánem však praktikují i země EU, včetně Česka,“ doplnil Kopeček.
