V nové francouzské vládě jsou dva expremiéři i část stávajících ministrů

Dva bývalí premiéři Élisabeth Borneová a Manuel Valls a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua. Složení kabinetu v pondělí oznámil Elysejský palác. Křeslo ministra vnitra si udrží Bruno Retailleau, ministrem spravedlnosti se stane jeho předchůdce v resortu vnitra Gérald Darmanin.

Na svých postech zůstanou i ministr zahraničí Jean-Noël Barrot a obrany Sébastien Lecornu. Post ministra financí, klíčový pro sestavení rozpočtu na příští rok, kvůli němuž padla předchozí vláda, získá bankéř Éric Lombard. Bayrou prohlásil, že chce získat důvěru všech Francouzů, někteří politici však jeho výběr ministrů ostře kritizovali.

Bayrou, který pro svůj menšinový kabinet musí složitě hledat podporu v politicky roztříštěném parlamentu, vybral do vlády i bývalou centristickou premiérku Borneovou a někdejšího socialistického premiéra Vallse. Média i politologové se shodují, že nová vláda se bude muset vypořádat s mimořádnou výzvou, kterou je vyřešení zásadní politické krize, jež zemi sužuje od červnového rozpuštění Národního shromáždění.

Dolní komora parlamentu je od té doby rozdělena na tři podobně velké bloky: levici, které dominuje Nepodrobená Francie (LFI), centristy prezidenta Emmanuela Macrona a pravici v čele s Národním sdružením (RN) Marine Le Penové. Macron i Bayrou chtějí hledat podporu pro vládu u všech stran kromě dvou zmíněných z okraje spektra. RN vyzvalo Bayroua k debatě s opozicí, LFI dala najevo, že její podporu nezíská.

Socialisté mluví o „provokaci“

„Zkušený tým, který usmíří (zemi, pozn. red.) a získá zpět důvěru všech Francouzů,“ řekl po oznámení kabinetní sestavy Bayrou v narážce na dosud nesmiřitelně rozdělené tábory voličů.

Premiér se podle analytiků snažil vyvážit vládní tým tak, aby si zajistil podporu či toleranci jak konzervativních republikánů, tak umírněné levice, k níž patří socialisté či Zelení. První reakce politiků z levicových stran však vyznívají velmi kriticky. Bayrou podle analytiků také „důležitější posty svěřil těžkým vahám“ z pravicového tábora.

Šéf socialistů Olivier Faure nazval představenou vládu „provokací“, Bayrou byl podle něho při jejím sestavování pod tlakem RN. Předsedkyně Zelených Marine Tondelierová označila kabinet za „nedůstojný“ a rovněž zmínila, že premiér je podle ní v rukou krajní pravice. Šéfka poslanců LFI Mathilde Panotová rovnou vyzvala k hlasování o nedůvěře kabinetu i k odstoupení prezidenta Macrona.

Předseda RN Jordan Bardella o vládě konstatoval, že jde o „koalici neúspěchu“, neupřesnil však, zda jeho strana podpoří případné vyslovení nedůvěry.

Bayrou v prvním rozhovoru po jmenování vlády televizi BFMTV řekl, že je přesvědčen, že jeho kabinet vyslovení nedůvěry nečeká. Politický program vlády chce představit 14. ledna a nehodlá jej spojit s hlasováním o důvěře od poslanců. O to však usiluje LFI.

Jako stěžejní bod pro budoucnost nové vlády vidí komentátoři přípravu rozpočtu, jehož původní verze vedla k pádu předešlého exekutivního týmu. Ministr Lombard krátce po svém jmenování prohlásil, že je pro něj zásadní omezování rozpočtového deficitu. „Ekologická nouze, sociální nouze, rozvoj našich firem. Kvůli nespočtu výzev se musíme vypořádat s naším endemickým zlem, kterým je deficit a jeho vliv na veřejný dluh,“ řekl médiím.

Bayrou ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, jehož vládě parlament 4. prosince vyslovil nedůvěru. Nový premiér, který skládal kabinet deset dní s cílem stihnout to do Vánoc, chce v lednu v parlamentu učinit politické prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 7 mminutami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
10:24Aktualizovánopřed 13 mminutami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
05:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
08:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 5 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.