V nové francouzské vládě jsou dva expremiéři i část stávajících ministrů

Dva bývalí premiéři Élisabeth Borneová a Manuel Valls a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua. Složení kabinetu v pondělí oznámil Elysejský palác. Křeslo ministra vnitra si udrží Bruno Retailleau, ministrem spravedlnosti se stane jeho předchůdce v resortu vnitra Gérald Darmanin.

Na svých postech zůstanou i ministr zahraničí Jean-Noël Barrot a obrany Sébastien Lecornu. Post ministra financí, klíčový pro sestavení rozpočtu na příští rok, kvůli němuž padla předchozí vláda, získá bankéř Éric Lombard. Bayrou prohlásil, že chce získat důvěru všech Francouzů, někteří politici však jeho výběr ministrů ostře kritizovali.

Bayrou, který pro svůj menšinový kabinet musí složitě hledat podporu v politicky roztříštěném parlamentu, vybral do vlády i bývalou centristickou premiérku Borneovou a někdejšího socialistického premiéra Vallse. Média i politologové se shodují, že nová vláda se bude muset vypořádat s mimořádnou výzvou, kterou je vyřešení zásadní politické krize, jež zemi sužuje od červnového rozpuštění Národního shromáždění.

Dolní komora parlamentu je od té doby rozdělena na tři podobně velké bloky: levici, které dominuje Nepodrobená Francie (LFI), centristy prezidenta Emmanuela Macrona a pravici v čele s Národním sdružením (RN) Marine Le Penové. Macron i Bayrou chtějí hledat podporu pro vládu u všech stran kromě dvou zmíněných z okraje spektra. RN vyzvalo Bayroua k debatě s opozicí, LFI dala najevo, že její podporu nezíská.

Socialisté mluví o „provokaci“

„Zkušený tým, který usmíří (zemi, pozn. red.) a získá zpět důvěru všech Francouzů,“ řekl po oznámení kabinetní sestavy Bayrou v narážce na dosud nesmiřitelně rozdělené tábory voličů.

Premiér se podle analytiků snažil vyvážit vládní tým tak, aby si zajistil podporu či toleranci jak konzervativních republikánů, tak umírněné levice, k níž patří socialisté či Zelení. První reakce politiků z levicových stran však vyznívají velmi kriticky. Bayrou podle analytiků také „důležitější posty svěřil těžkým vahám“ z pravicového tábora.

Šéf socialistů Olivier Faure nazval představenou vládu „provokací“, Bayrou byl podle něho při jejím sestavování pod tlakem RN. Předsedkyně Zelených Marine Tondelierová označila kabinet za „nedůstojný“ a rovněž zmínila, že premiér je podle ní v rukou krajní pravice. Šéfka poslanců LFI Mathilde Panotová rovnou vyzvala k hlasování o nedůvěře kabinetu i k odstoupení prezidenta Macrona.

Předseda RN Jordan Bardella o vládě konstatoval, že jde o „koalici neúspěchu“, neupřesnil však, zda jeho strana podpoří případné vyslovení nedůvěry.

Bayrou v prvním rozhovoru po jmenování vlády televizi BFMTV řekl, že je přesvědčen, že jeho kabinet vyslovení nedůvěry nečeká. Politický program vlády chce představit 14. ledna a nehodlá jej spojit s hlasováním o důvěře od poslanců. O to však usiluje LFI.

Jako stěžejní bod pro budoucnost nové vlády vidí komentátoři přípravu rozpočtu, jehož původní verze vedla k pádu předešlého exekutivního týmu. Ministr Lombard krátce po svém jmenování prohlásil, že je pro něj zásadní omezování rozpočtového deficitu. „Ekologická nouze, sociální nouze, rozvoj našich firem. Kvůli nespočtu výzev se musíme vypořádat s naším endemickým zlem, kterým je deficit a jeho vliv na veřejný dluh,“ řekl médiím.

Bayrou ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, jehož vládě parlament 4. prosince vyslovil nedůvěru. Nový premiér, který skládal kabinet deset dní s cílem stihnout to do Vánoc, chce v lednu v parlamentu učinit politické prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...