V nové francouzské vládě jsou dva expremiéři i část stávajících ministrů

Dva bývalí premiéři Élisabeth Borneová a Manuel Valls a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua. Složení kabinetu v pondělí oznámil Elysejský palác. Křeslo ministra vnitra si udrží Bruno Retailleau, ministrem spravedlnosti se stane jeho předchůdce v resortu vnitra Gérald Darmanin.

Na svých postech zůstanou i ministr zahraničí Jean-Noël Barrot a obrany Sébastien Lecornu. Post ministra financí, klíčový pro sestavení rozpočtu na příští rok, kvůli němuž padla předchozí vláda, získá bankéř Éric Lombard. Bayrou prohlásil, že chce získat důvěru všech Francouzů, někteří politici však jeho výběr ministrů ostře kritizovali.

Bayrou, který pro svůj menšinový kabinet musí složitě hledat podporu v politicky roztříštěném parlamentu, vybral do vlády i bývalou centristickou premiérku Borneovou a někdejšího socialistického premiéra Vallse. Média i politologové se shodují, že nová vláda se bude muset vypořádat s mimořádnou výzvou, kterou je vyřešení zásadní politické krize, jež zemi sužuje od červnového rozpuštění Národního shromáždění.

Dolní komora parlamentu je od té doby rozdělena na tři podobně velké bloky: levici, které dominuje Nepodrobená Francie (LFI), centristy prezidenta Emmanuela Macrona a pravici v čele s Národním sdružením (RN) Marine Le Penové. Macron i Bayrou chtějí hledat podporu pro vládu u všech stran kromě dvou zmíněných z okraje spektra. RN vyzvalo Bayroua k debatě s opozicí, LFI dala najevo, že její podporu nezíská.

Socialisté mluví o „provokaci“

„Zkušený tým, který usmíří (zemi, pozn. red.) a získá zpět důvěru všech Francouzů,“ řekl po oznámení kabinetní sestavy Bayrou v narážce na dosud nesmiřitelně rozdělené tábory voličů.

Premiér se podle analytiků snažil vyvážit vládní tým tak, aby si zajistil podporu či toleranci jak konzervativních republikánů, tak umírněné levice, k níž patří socialisté či Zelení. První reakce politiků z levicových stran však vyznívají velmi kriticky. Bayrou podle analytiků také „důležitější posty svěřil těžkým vahám“ z pravicového tábora.

Šéf socialistů Olivier Faure nazval představenou vládu „provokací“, Bayrou byl podle něho při jejím sestavování pod tlakem RN. Předsedkyně Zelených Marine Tondelierová označila kabinet za „nedůstojný“ a rovněž zmínila, že premiér je podle ní v rukou krajní pravice. Šéfka poslanců LFI Mathilde Panotová rovnou vyzvala k hlasování o nedůvěře kabinetu i k odstoupení prezidenta Macrona.

Předseda RN Jordan Bardella o vládě konstatoval, že jde o „koalici neúspěchu“, neupřesnil však, zda jeho strana podpoří případné vyslovení nedůvěry.

Bayrou v prvním rozhovoru po jmenování vlády televizi BFMTV řekl, že je přesvědčen, že jeho kabinet vyslovení nedůvěry nečeká. Politický program vlády chce představit 14. ledna a nehodlá jej spojit s hlasováním o důvěře od poslanců. O to však usiluje LFI.

Jako stěžejní bod pro budoucnost nové vlády vidí komentátoři přípravu rozpočtu, jehož původní verze vedla k pádu předešlého exekutivního týmu. Ministr Lombard krátce po svém jmenování prohlásil, že je pro něj zásadní omezování rozpočtového deficitu. „Ekologická nouze, sociální nouze, rozvoj našich firem. Kvůli nespočtu výzev se musíme vypořádat s naším endemickým zlem, kterým je deficit a jeho vliv na veřejný dluh,“ řekl médiím.

Bayrou ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, jehož vládě parlament 4. prosince vyslovil nedůvěru. Nový premiér, který skládal kabinet deset dní s cílem stihnout to do Vánoc, chce v lednu v parlamentu učinit politické prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 5 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 7 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 9 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...