V nové francouzské vládě jsou dva expremiéři i část stávajících ministrů

Dva bývalí premiéři Élisabeth Borneová a Manuel Valls a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua. Složení kabinetu v pondělí oznámil Elysejský palác. Křeslo ministra vnitra si udrží Bruno Retailleau, ministrem spravedlnosti se stane jeho předchůdce v resortu vnitra Gérald Darmanin.

Na svých postech zůstanou i ministr zahraničí Jean-Noël Barrot a obrany Sébastien Lecornu. Post ministra financí, klíčový pro sestavení rozpočtu na příští rok, kvůli němuž padla předchozí vláda, získá bankéř Éric Lombard. Bayrou prohlásil, že chce získat důvěru všech Francouzů, někteří politici však jeho výběr ministrů ostře kritizovali.

Bayrou, který pro svůj menšinový kabinet musí složitě hledat podporu v politicky roztříštěném parlamentu, vybral do vlády i bývalou centristickou premiérku Borneovou a někdejšího socialistického premiéra Vallse. Média i politologové se shodují, že nová vláda se bude muset vypořádat s mimořádnou výzvou, kterou je vyřešení zásadní politické krize, jež zemi sužuje od červnového rozpuštění Národního shromáždění.

Dolní komora parlamentu je od té doby rozdělena na tři podobně velké bloky: levici, které dominuje Nepodrobená Francie (LFI), centristy prezidenta Emmanuela Macrona a pravici v čele s Národním sdružením (RN) Marine Le Penové. Macron i Bayrou chtějí hledat podporu pro vládu u všech stran kromě dvou zmíněných z okraje spektra. RN vyzvalo Bayroua k debatě s opozicí, LFI dala najevo, že její podporu nezíská.

Socialisté mluví o „provokaci“

„Zkušený tým, který usmíří (zemi, pozn. red.) a získá zpět důvěru všech Francouzů,“ řekl po oznámení kabinetní sestavy Bayrou v narážce na dosud nesmiřitelně rozdělené tábory voličů.

Premiér se podle analytiků snažil vyvážit vládní tým tak, aby si zajistil podporu či toleranci jak konzervativních republikánů, tak umírněné levice, k níž patří socialisté či Zelení. První reakce politiků z levicových stran však vyznívají velmi kriticky. Bayrou podle analytiků také „důležitější posty svěřil těžkým vahám“ z pravicového tábora.

Šéf socialistů Olivier Faure nazval představenou vládu „provokací“, Bayrou byl podle něho při jejím sestavování pod tlakem RN. Předsedkyně Zelených Marine Tondelierová označila kabinet za „nedůstojný“ a rovněž zmínila, že premiér je podle ní v rukou krajní pravice. Šéfka poslanců LFI Mathilde Panotová rovnou vyzvala k hlasování o nedůvěře kabinetu i k odstoupení prezidenta Macrona.

Předseda RN Jordan Bardella o vládě konstatoval, že jde o „koalici neúspěchu“, neupřesnil však, zda jeho strana podpoří případné vyslovení nedůvěry.

Bayrou v prvním rozhovoru po jmenování vlády televizi BFMTV řekl, že je přesvědčen, že jeho kabinet vyslovení nedůvěry nečeká. Politický program vlády chce představit 14. ledna a nehodlá jej spojit s hlasováním o důvěře od poslanců. O to však usiluje LFI.

Jako stěžejní bod pro budoucnost nové vlády vidí komentátoři přípravu rozpočtu, jehož původní verze vedla k pádu předešlého exekutivního týmu. Ministr Lombard krátce po svém jmenování prohlásil, že je pro něj zásadní omezování rozpočtového deficitu. „Ekologická nouze, sociální nouze, rozvoj našich firem. Kvůli nespočtu výzev se musíme vypořádat s naším endemickým zlem, kterým je deficit a jeho vliv na veřejný dluh,“ řekl médiím.

Bayrou ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, jehož vládě parlament 4. prosince vyslovil nedůvěru. Nový premiér, který skládal kabinet deset dní s cílem stihnout to do Vánoc, chce v lednu v parlamentu učinit politické prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 7 mminutami

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Celkový rozsah úderu zatím není znám, ukrajinské letectvo v noci a ráno varovalo před hrozbou ruských střel i dronů.
09:12Aktualizovánopřed 51 mminutami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 3 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 4 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 9 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 12 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 14 hhodinami
Načítání...